Volby míchají kartami
Uplynulý týden byl především ve znamení krajských voleb a doplňovacích voleb do Senátu, ve kterých utrpěla radar prosazující vládní koalice – a zejména ODS – drtivou porážku. Na vzniklou situaci okamžitě reagovalo hnutí NE základnám vydáním prohlášení Chtít nyní hlasovat o radaru je drzost, ve kterém připomíná i hlasování o důvěře vlády, které tento týden proběhlo, a které vláda sice ustála, ale s velmi slabým mandátem: „Nyní chce základnu prosazovat vláda, která získala v posledním hlasování o důvěře podporu jen 97 z 200 poslanců a poslankyň, vláda, jejíž premiér může přijít o svou funkci doslova každým dnem.“
Že výsledky voleb rozhodně nemůže jen tak ignorovat ani tak arogantní vláda, jako je ta česká, se ukázalo, když premiér Topolánek zrušil svou cestu do USA, na které se měl setkat s prezidentem G.W. Busem.
Vliv voleb na projednávání dohod s USA připustil i ministr zahraničí K. Schwarzenberg. Na otázku: „Myslíte, že i v této situaci by se letos mělo ve Sněmovně hlasovat o radaru?“ odpověděl: „Je to otázka, o které se může diskutovati. Takové věci se nemají rozhodnout bezprostředně po výsledku. Uvidíme, jak to dopadne ve středu (hlasování o nedůvěře), uvidíme, jak dopadne 2. kolo senátních voleb. Je třeba se na to podívat, až se všechno zklidní.“ Jak dopadlo 2. kolo senátních voleb již víme: ODS drtivě prohrála a ztratila v Senátu ústavní většinu (sama nemá ani nadpoloviční většinu senátorů), což znamená, že schválení v Senátu nebude v žádném případě automatické.
Za pozornost stojí i komentář Karla Dolejšího, který mimo cituje zpravodaje tiskové agentury AP, který „v prvním odstavci své zprávy konstatoval, že volby ‚patrně ohrožují plány na umístění části amerického protiraketového štítu v zemi‘“.
Protesty pokračují
V den zahájení 39. schůze Poslanecké sněmovny, na jejímž programu je projednávání radarových smluv (o zřízení stanice + SOFA), proběhala protestní akce organizovaná hnutím NE základnám, která měla poslancům připomenout, že většina občanů s vybudováním základny nesouhlasí a že parlament nemá dostatečný demokratický mandát k tomu, aby s ratifikací dohod vyslovil souhlas.
NE základnám ovšem neskládá ruce do klína a další protestní akce je vyhlášena na středu 29. října, kdy by měly být smlouvy projednávány na plénu. Poselstvím protestu, který se opět koná pod heslem „Parlament nás neobejde, obejdeme Parlament“ je: „Soudíme, že je v den parlamentního hlasování nezbytné znovu připomenout zejména koaličním poslancům, že vůli více než 2/3 občanů nelze ignorovat.“
Kaleidoskop
V on-line rozhovoru s Jaroslavem Tvrdíkem. volebním manažerem ČSSD, jehož tématem měly být krajské volby, přišla zcela přirozeně řeč i na radar. Tvrdík v něm říká: „Když jsem zahajoval jednání s USA, již na prvním jednání, ze kterého je zápis pořízený velvyslancem ČR v USA, jsem jasně říkal, že se nesmí jednat o vztah dvoustranný, ale radar musí být plně integrován do struktur NATO. Také jsem upozornil, že radar musí být schválen odpovídajícím politickým rozhodnutím. ČSSD za odpovídající politické rozhodnutí v takto vážné věci považuje referendum s možností vyjádřit se pro všechny občany ČR.“
Eskalace zbrojení pokračuje, ke vší smůle na neklidném Blízkém Východě. Sýrie jedná s Ruskem o rozmístění raket, které by sice měly sloužit k ochraně ruských námořních základen v Sýrii, ale může se jednat i o „asymetrickou odpověď Ruska na americké snahy rozmístit součásti systému protiraketové obrany v Evropě a na Středním Východě.“
Osud radarové stanice v Brdech a raketové základny v Polsku není jistý ani v samotných USA, studie IDA doporučuje Pentagonu počkat: „Podle nedávno vydané studie Pentagonu není žádný důvod stavět nové základny v Polsku a České republice, přinejmenším do doby než se prokáže, že protiraketová obrana funguje. (…) Zjištění IDA by měla podle Josepha Cirinciona, ředitele Ploughshares Fund, přimět nového amerického prezidenta přesměrovat zbytečně investovaných 13 miliard USD do nefunkčního systému tam, kde jsou potřeba více.“
S možností existence základny, již považuje za hrozbu své národní bezpečnosti, se stále nehodlá smířit Rusko, Moskva chce na radarové základně v ČR stálé pozorovatele, „ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Moskvu uspokojí jedině stálá přítomnost ruských pozorovatelů na americké radarové základně v Česku.“
O tom, že pobyt „národních hostí“ na základně v Brdech rozhodně nemusí být ani harmonickým ani bez problémů, svědčí události z Kyrgistánu, kde americký voják zastřelil za nevyjasněných okolností kyrgyzského občana, pracujícího na americké základně. Pachatel nebyl ani potrestán, ani nebyl vydán ke stíhání Kyrgistánu, o vyšetření celého incidentu nemůže být ani řeč: „Americká strana slíbila, že Hatfield (pachatel, pozn. Tribun) zůstane na základně dokud se celá věc neprošetří, nicméně pár dní na to ho s argumentem, že může být stíhán jen podle amerických zákonů, převelela domů.“
