Radar monitor (47 / 2008)

Americký specialista na PRO kritizuje štít
Na pozvání české pobočky Greenpeace přijel návštěvu České republiky Theodore A. Postol, americký vědec z prestižního MIT, přední odborník na raketovou obranu a její velký kritik (rozhovor, který s ním uskutečnili Greenpeace, je ke shlédnutí zde).
 
Postol zpochybnil plánovaný systém PRO přímo v jeho základech. Vysvětluje, že pro úspěšné zničení balistické střely je podstatné zasáhnout nejen raketu, ale přímo samotnou hlavici. A to není možné bez překonání řady zatím nevyřešených problémů: „Je podstatné rozlišit, co je hlavice a co klamné objekty. A když zasáhnete raketu, ale ne hlavici, může zůstat jaderná hlavice nepoškozena. Ve válce v Zálivu v roce 1991 jsme viděli tři případy, kdy raketa byla zasažena, ale hlavice přesto dopadla na zem. Jednou byl scud zasažen hned dvakrát, a hlavice přesto dopadla na zem a explodovala. (…) Hlavice pro balistické rakety jsou navrženy tak, že jsou velmi odolné, aby vydržely vibrace.“
 
Vyjádřil se rovněž o tom smyslu, že „umístění radaru v Brdech a antiraket v Polsku podle něj není vhodné pro zásah proti íránským střelám, ale hodí se spíš proti ruským střelám mířícím přes pól na USA.“
 
Postol též vystoupil před poslanci českého parlamentu, kde zpochybnil údajnou íránskou hrozbu: „Za politováníhodnou lež Postol pokládá tvrzení, která jsou nám předkládána, že Írán vyvíjí rakety, které budou schopny doletu dva až tři tisíce kilometrů. Problém je v tom, že tohoto cíle budou schopny dosáhnout pouze bez příslušné zhruba tisícikilogramové nukleární nálože. S takovouto náloží nejsou schopny íránské nebo severokorejské rakety doletět o moc dále než tisíc kilometrů.“
 
Doslova prý řekl: Jsem velmi znepokojen, že představitelé mé země se zde pokoušeli manipulovat nepřesnými a nepravdivými informacemi. Jsem rozčilen, když zjišťuji, že ředitel naší Agentury pro protiraketovou obranu pan Obering zde říkal věci, o kterých stoprocentně musí vědět, že nejsou pravdivé a že vás vodí za nos. Pan Obering nesmí jen tak odejít do důchodu, pan Obering se bude muset zodpovídat z toho, jak poškodil jméno Spojených států ve světě.“
Stalo se 17. listopadu
Státní svátek 17. listopadu využili protiradaroví aktivisté k připomenutí toho, že před 19 lety „vybojovaná“ „demokracie“ má k dokonalosti ještě hodně daleko. Neobešlo se to ovšem bez incidentů, když aktivisté NE základnám položili k památníku na Národní třídě v Praze věnec s textem: „Toto je referendum. Ne základnám," čímž rozčílili některé „spořádané“ občany, pro které je zřejmě demokracie totožná s antikomunismem. Došlo k potyčkám, strkanicím, věnec byl rozkopán „slušnými“ občany a skončilo to zásahem městské policie, která aktivisty NE základnám zadržela, ačkoliv to nebyli oni, kdo hádku vyprovokoval, nehledě k tomu, že postupovala na hranici zákona, protože celou Národní třídu si v souladu se zákonem rezervovalo NE základnám.
 
NE základnám reagovala vydáním stanoviska, ve kterém ostře protestuje proti informacím některých medií, že vyvolávala potyčky s policií či s lidmi, kteří přišli zapálit svíčku u památníku studentů na Národní třídě (…) aktivisté Iniciativy byli opakovaně verbálně napadáni, docházelo ke strkanicím a útokům na vlajky Iniciativy i vlajku státní.“ Následovalo trestní oznámení na zasahující policisty pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele za zásah proti aktivistům a trestní oznámení na některé média (Šíp, MF Dnes, Pražský deník) pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy, jehož se tyto deníky měly dopustit tím, že o incidentu nepravdivě informovaly a uváděly lživá tvrzení o tom, že aktivisté rozkopávali věnce, polepovali památník a napadli premiéra Topolánka, který se na Národní třídě nacházel shodou okolností ve stejnou dobu.
 
Jak se navíc později ukázalo, oni „spravedlivě rozhořčení občané“, kteří rozkopali věnec NE základnám, byli možná členové ochranky premiéra Topolánka, kteří jej chtěli chránit před připomínkou toho, že ne všichni se dali koupit či zastrašit.
 
Večer se potom konala ohlášená demonstrace, která již proběhla v relativním poklidu za slušné účasti (podle policie cca 1000 demonstrantů, sami organizátoři uvádějí paradoxně méně – 500 až 600). Jako řečníci na ní vystoupili Jan Neoral, Petr Uhl, Zdeněk Troška, Jan Kavan a další. Požadavky a slogany byly stejné, jako na předchozích demonstracích: „Referendum!“, „Radar tady nebude!“, „Hanba vládě! Tato vláda musí skončit!“ Několik obrázků je zde.
Radar se v Evropě podpoře netěší
Podporu nezískal projekt budování PRO u německého spolkového prezidenta Horsta Köhlera, který „v souvislosti s polemikou kolem rozmístění amerického protiraketového deštníku v Evropě varoval před novou spirálou horečného zbrojení a vyslovil se pro (jaderné) odzbrojení.
 
Podle zpráv polských médií nový šéf německých Zelených odmítl protiraketovou obranu: „Záruky polské bezpečnosti pocházejí z Bruselu, nikoliv z Washingtonu. A protože americký projekt protiraketové obrany poškozuje Evropu, která musí provádět jednotnou bezpečnostní politiku, Polsko se nemůže jednoduše domlouvat s USA bez ohledu na ostatní evropské země.“ Přestože jeho slova byla adresována Polsku, platí beze zbytku i pro Českou republiku.
 
Radaru v Brdech se ve svém komentáři ke zvolení nového amerického prezidenta vyjádřil i Michail Gorbačov: „Nejdůležitější ze všech velkých úkolů, kterým se příští americký prezident musí postavit, je bezpochyby předefinovat etiku a politiku. (…) Bylo by například nutné brát ohled na názor 70% české populace, která se vyjádřila proti umístění amerického radaru na svém území.“
Boj proti radaru pokračuje
Ve své noticce upozorňuje vydavatel internetových Britských listů Jan Čulík na to, že na Západě se neví o odporu českých občanů proti americkému radaru: „(…) lidé na Západě většinou nevědí, že 70 procent českého obyvatelstva odmítá výstavbu amerického radaru nedaleko Prahy a že tuto stavbu proti vůli občanů prosazuje vláda, která má minimální demokratický mandát dvou přeběhlíků.“ Viní z toho především iniciativu NE základnám, která podle něj nedostatečně využívá možnosti oslovit prostřednictvím médií západní veřejnost a vysvětlovat své postoje. Zcela zbytečně tak nechává na Západě otázku raketové obrany zredukovat na kontroverzi USA-Rusko a přenechává iniciativu vládní propagandě.
 
Byla oznámena kampaň starostů z Brd odmítajících radar, kteří se pod heslem „Vládě to osladíme  (…) vydají do Evropského parlamentu v Bruselu, kde zahájí půlroční protiradarovou kampaň na celoevropské úrovni.“ V rámci uvedení této akce byla oznámena i první celoevropská demonstrace proti rozmisťování nových vojenských základen USA v Evropě, zatím však bez udání konkrétního termínu.
 
Liga starostů spolu s hnutím Nenásilí (pozor, neplést s NE základnám) rovněž napsala dopis nově zvolenému americkému prezidentovi B. Obamovi, ve kterém jej vyzvala k přehodnocení plánů na vybudování radarové stanice v Brdech. Mimo jiné v něm píší: „Dvě třetiny obyvatel České republiky s umístěním radaru dlouhodobě nesouhlasí. Přesto česká vláda podepsala se Spojenými státy smlouvy, které mají být v blízké době schváleny parlamentem, jehož poslanci byli zvoleni ještě v době, kdy veřejnost o projektu nevěděla a žádná z parlamentních stran neměla zapojení ČR do NMD USA ve svém volebním programu. Plán umístit prvky tohoto systému v srdci Evropy již nyní vyostřuje mezinárodní situaci a vyvolává napětí mezi USA a Ruskem, mezi USA a Evropskou unií a dále povede k novému kolu závodů ve zbrojení. (…) Prosíme Vás tedy, abyste přehodnotil postoj k umístění prvků NMD v Evropě a zastavil tento nebezpečný projekt. Přejeme si, abyste naději na změnu, kterou symbolizuje Vaše vítězství ve volbách, proměnil ve skutečnost.“
 
Oslovit B. Obamu se údajně (sama podobný plán zatím neoznámila) chystá i Iniciativa NE základnám, která prý plánuje e-mailovou kampaň s cílem zahltit Obamovu schránku tisíci protestních emailů. Jak ovšem sami přiznávají, jedná se víc než co jiného o symbolické gesto: „Organizátoři si od nové administrativy Spojených států slibují přehodnocení postoje k umístění americké radarové základny v Brdech. Přesto nečekají, že by jejich dopis Obama četl.“ Nemusí to být ovšem zcela marné, protože když nic jiného, nebude moci Obama tvrdit, že nevěděl, nebo dokonce že vyšel vstříc vůli českého národa, tlumočené českou vládou. Osobně ovšem předpokládám, že američtí politici jsou velmi dobře informování o tom, jak nestabilní je současná česká vláda a jak slabý má mandát.
S kým se chceme paktovat
Humanisté upozorňují na dokument Velitelství vesmírných sil USA: Vize pro rok 2020, podle kterého „systém Národní raketové obrany, jehož součástí má být radar v Brdech, není obranný, ale útočný systém, jehož cílem je získat kontrolu nad vesmírem a tím tedy i nad Zemí.  Cílem takové kontroly je pak chránit americké národní zájmy a investice.“ Že se nejedná o malování čerta na zeď, ale jde o zcela relevantní tvrzení dosvědčují tato slova: „Velení vesmírných sil (USSPACECOM) bude mít v následujících letech značně rozšířenou roli aktivního válečníka jakožto bojové velitelství zodpovědné za Národní raketovou obranu (NMD) a nasazení vesmírné síly.“
 
V dobách Studené války měli Američané v SRN 700 jaderných bomb. Podstatné je, že zcela tajně, „věděly o tom asi jen dvě desítky lidí.“ Respektive věděli s jistotou, protože pokud na tuto možnost poukazovali občané, byly západoněmeckou elitou odbýváni s tím, že se jedná o „fámy a výplody fantazie mírových aktivistů.“ Zcela neuvěřitelně zní přiznání, že o nasazení bomb rozhodovala výlučně armáda. Žádný německý, ani americký politik nemuseli dát souhlas.“ Beze všech pochybností se nejednalo o žádné „selhání“ či „exces“, ale o vědomé a projektované opatření. Horovaní pro nekontrovanou a nekontrolovatelnou přítomnost americké armády v Brdech zní ve světle těchto slov jako špatný vtip a naprostá rezignace na poslední zbytky státní suverenity a občanské kontroly armády.
Kaleidoskop
Ještě nedávno mělo Rusko svého špióna v NATO, který informoval o „postoji NATO či Evropské unie ke Kosovu, Gruzii a také o protiraketovém štítu.“ Je ovšem otázka, jak kvalitní informace o protiraketové obraně mohl v NATO získat, když si USA vše drží u sebe a s nikým nekomunikují (a teď budou ještě méně, protože mají výtečnou záminku proč nespolupracovat).
 
V testech u Havaje selhal Japonsko-americký štít, konkrétně selhalo zaměřování, údajně vinou obsluhy. Jednalo se o systém Aegis, námořní komponentu NMD.
 
Zítra, 25. listopadu, se mají ve vší tichosti opět projednávat „radarové smlouvy“ v Parlamentu. Vláda má starostí víc než dost, evropské předsednictví na krku, ale nelituje úsilí na prosazení smluv, které většina občanů odmítá a jejichž podpora je zpochybněna i přímo v USA. Tomu se říká věrnost až za hrob.

Přejít do diskuze k článku