I když by se podle toho, že americký radar z monitoru téměř zmizel, mohlo zdát, že je tento nechutná kapitola již za námi, rčení sejde s očí sejde s mysli v tomto případě rozhodně neplatí. V některých myslích má stále primát a přišla na něj řeč i v rozhovoru s Martinem Římanem, bývalým ministrem a prvním poradcem zánovní Nečasovy vlády, který vyšel v sobotních Lidových novinách pod bezelstně arogantním a výmluvným titulkem Někdo ty hnusné kompromisy dělat musí:
Radar je trauma Topolánkovy vlády. Neinvestovali jsme do toho šílený politický kapitál, který potom vyletěl komínem po nástupu nového amerického prezidenta. A kapitál se nezúročil. Kdyby se zúročil, bylo by to ohromný vklad, který by alespoň z mého pohledu vznik té vlády ospravedlnil tisíckrát.
Jo, ale my jsme si mysleli, že máme čas do června 2010. Ono to stloukání másla chvíli trvá, že ano. Na cestě byla spousta překážek – trochu zelení, pak Tlustý – ale vláda za tím šla a nevytáčela se. Věřím, že jak se dala většina na důvěru vládě, sehnala by se i na tohle.
Co nám zde pan Říman vlastně sděluje vedle toho, že politici o svém angažmá uvažují v kupeckých kategoriích a své rajtování po hřbetech veřejnosti považují za oběť na oltář veřejného blaha? Předně naznačuje, že vláda České republiky považovala za svůj prvořadý úkol vybudování cizí vojenské základny na našem území a zavlečení ČR do služebného postavení k USA, a to až na úroveň svého raison’d’etre.
A tento cíl měl pro vládu tak eminentní význam, že by pro jeho splnění neváhala využít jakýchkoliv prostředků, včetně korupce, ne-li něčeho ještě ostřejšího.
Symptomatické je, že veřejné mínění, které bylo setrvale vůči projektu radaru skeptické (velmi eufemisticky řečeno), vláda nepovažovala za překážku, a vlastně ani za partnera, ale pouze za materiál, který je třeba „stloukat" (či spíše utloukat a do hlavy mu radar natloukat).
Římanova slova však rozhodně nelze považovat za nostalgickou vzpomínku. Radar je pro něj – a jistě nejenom pro něj – stále velmi živý a lákavý, a z toho, že důvody, proč nakonec nežehná z brdských kopců českému plebsu, vidí čistě na americké straně, lze soudit, že tento projekt nebyl zrušen, ale pouze odložen a v případě, že dojde ke změně situace, může být bryskně resuscitován. Smluvní základ je hotov, příslušné smlouvy jsou platné, pouze nekonzumované.
Se současnou téměř ústavní většinou to budou mít novodobí čeští quislingové snadné. Nezapomínejme, že funkční volební období této sněmovny končí až po dalších prezidentských volbách v USA. Pokud v nich vyhrají krvelační republikán, bude vymalováno.
Jediné, co nás může před radarem ochránit, jsou změny v amerických prioritách a plánech Pentagonu, který nyní preferuje rozvinutí NMD spíše v Bulharsku a Rumunsku, a české lokaje již k ničemu nepotřebuje.
Ale ani případné předčasné volby u nás (které nejsou příliš pravděpodobné, budeme moc rádi, když budou alespoň ty řádné), nemusí znamenat záchranu před militaristickým šílenstvím elit, protože jak Říman říká (pomyšlení, že lže, jsou v tomto případě spíše těšínská jablíčka):
"Ale… Víte, že v ČSSD byli lidé, kteří mít jen trochu volné ruce, tak je pro radar okamžitě zvednou."
Převzato z blogu Tribun
