Radomil Hradil o 11. září

Český rozhlas přináší v předvečer výročí Palachovy smrti nový pohled na události 11. září v pořadu věnovaném knize Radomila Hradila "Lidstvo na rozcestí". Zde je přepis třetí části pořadu …

redaktor ČR: Ještě k jednomu tématu, o kterém píšete, bych rád obrátil pozornost: tím je teroristický útok na světové obchodní centrum, na takzvaná dvojčata 11. září 2001. I v pohledu na tyto události se stavíte proti oficiálně přijatému výkladu a tvrdíte, že výklad, který podala administrativa největší světové velmoci, je vlastně falešná. To je dost odvážné, tak se chci zeptat, zda nemáte obavy z nařčení, že šíříte poplašné zprávy, nebo že jste obětí spikleneckých teorií. Protože narušujete obecný klid, takový konsensus v téhleté záležitosti …

Hradil: Já se obávám, že tenhleten klid nás přivede do hrobu, jestli budeme za současného stavu civilizace dále klidní. Ten konsensus je jenom zdánlivý a lidí, kteří tohle ví, je obrovské množství, je toho řekl bych plný internet. A to, že se jedná o konspirační (spikleneckou) teorii, to je takový průhledný trik, jak umlčet nebo jak očernit ty lidi v očích těch, kdo se tím zatím nezabývali – očernit, a udělat z nich nějaké naivky, kteří podléhají dezinformacím, ale skutečnost je jiná. Lidé, kteří nejsou odkázáni jenom na to, co jim poskytují mainstreamová média, kteří se nedívají jenom na televizi, ale třeba si aktivně vyhledávají informace na internetu, ví, jak to je, a takových lidí podle průzkumu veřejného mínění je v USA 30 až 50%. Čili tady je jenom zdánlivý klid, který se rozprostřel na hladině. Je uměle udržovaný a pod hladinou to vře.

Otázka je samozřejmě, jestliže tolik američanů o tomhle podovodu ví, to je ta vzdělanější část americké populace, tedy jakmile o tom vědí, jaktože to strpí? Jak to, že se tedy něco nestane? Revoluce, vzpoura? Je to podobné, jako u zneužívaného člověka, který proti tomu zneužití nic nepodnikne. Je to psychologická otázka, protože člověk by si tím přiznal, jak hluboko klesl.

Já ale věřím tomu, že je to jen otázka času, kdy dojde k přehodnocení a řeč faktů je poměrně nekompromisní. Zmíním se o vědecké studii dánského profesora Nielse Harrita z institutu Nielse Bohra v Kodani, který společně s dalšími kolegy vypracoval vědeckou studii, ta byla potom otištěna v recenzovaném vědeckém časopisu. Prokazuje, že prach posbíraný bezprostředně po zřícení dvojčat obsahuje tak velké množství nezreagovaného nanotermitu, (třaskaviny, která se používá pro řezání oceli, traverz, pancíře a podobně) která vytváří obrovskou teplotu, a je ho tam takové množství, že se to nedá vysvětlit jinak než že tam byly před událostí instalovány tuny této trhaviny. Dvojčata i další budova WTC7 byly vyhozeny do vzduchu, a to velmi sofistikovaně, jak se provádějí demolice velkých budov. Tomu konec konců nasvědčují i videozáběry: ty budovy se hroutily přesně tak, jak se to stává při profesionálních demolicích pomocí trhavin. Profesor Harrit mluví otevřeně o tom, že naopak tou šílenou konspirační teorií je to, co šíří média, a co zastává americká adminsitrativa, protože pro to neexistují žádné důkazy.

redaktor ČR: Je zajímavé, že je toho plný internet, myslím těch vznášených otázek a pochybností o oficiálním výkladu, plný internet, ale prázdná masová média. Čím je to způsobeno?

Hradil: Je to určitě způsobeno do značné míry obavami redaktorů z blamáže, je to způsobeno tím, že každé médium dnes někomu patří, a majitel nějakým způsobem určuje rámec toho, o čem se bude psát. Některá témata jsou prostě tabu. Nemluví se o nich, nebo se mluví způsobem, který je předem daný. Další věc je, jak funguje mechanismus zpravodajství, v podstatě se řídí podle několika málo médií, a co tato média řeknou, nebo jak o některých věcech mluví, to se považuje za směrodatné. K těm médiím patří NewYork Time, Financial Times, Washington Post, Reuters a podobně, a těchto několik velkých společností určuje, jak se píše a mluví v médiích na celém světě.

redaktor ČR: Svědectví desítek lidí, kteří byli v době útoků vě věžích, a zachránili se, hovoří o explozích, které se v budově před pádem věží ozývaly a to i v suterénu, tedy v oblasti základů budov. Někteří hasiči se při záchranných procích před zhroucením věží dostali do rozlehlé asi 6 pater vysoké haly v severní věži. Hala byla zdemolovaná jako po výbuchu nálože, a v troskách se nacházela lidská těla. Hasiči také viděli jasné záblesky uvnitř budov, a hovoří o tom, jak posléze začalo vybuchovat patro za patrem. Věže se začaly velkou rychlostí sesouvat, a na videozáznamech jsou patrné exploze o mnoho pater níže, než kde se v tom okamžiku nacházela destrukční vlna. Je zkrátka tolik známek toho, že šlo o odborně provedenou demolici, že architekti patřili k prvním lidem protestujícím proti oficiální verzi. Z pohledu architekta, statika, ale i fyzika je nemožné, aby se budovy po nárazu letadla a následném vznícení kerosinu zřítily způsobem, jakým k tomu došlo.

V 17:25 se nečekaně zřítila třetí budova světového obchodního centra. Ikdyž byla podstatně menší než dvojčata, nebyl to také žádný drobek – měla 47 pater a na výšku měřila 228 metrů. Do této budovy nenarazilo žádné letadlo. Podle oficiální verze byl příčinou zřícení požár, který se na budovu přenesl z dvojčat. Zřícení se zcela podobalo řízeným demolicím včetně typického průlomu uprostřed budovy. Ta se následně sesula do sebe. Ani zde nemohl být požár příčinou zřícení. Vysvětlit pád této budovy je tak obtížné, že se oněm oficiální zpráva kongresem zřízené komise pro vyšetřování událostí 11 září raději vůbec nezmiňuje. V budově se nacházely mimo jiné i kanceláře a archiv ústřední zpravodajské služby CIA. Podle některých očitých svědků do budov nenarazila běžná civilní dopravní letadla, svědkové hovoří o menším letounu bez oken. U věží byl zároveň pozorován vrtulník armády USA.

Připomeňme si, že v dneší době digitalizace není žádný problém jakýkoli obrazový či zvukový materiál během několika minut náležitě upravit, takže záběry vysílané po celém světě nemusí být zcela autentické. A ještě jedna podivná věc – zpravodaj BBC při přenosu událostí z WTC oznámil, že se zřítila menší budova světového obchodního centra asi o půl hodiny dříve, než k tomu ve skutečnosti došlo. Jako by již předem věděl, co má říkat? Takových podivných okolností je ještě celá řada.

• například agenti navštěvující zraněné z WTC v nemocnici je důrazně nabádali, aby nemluvili o určitých věcech, které jsou v rozporu s oficiální verzí

• evidentně žijící lidé ze seznamu únosců letadel , kteří by měli být všichni mrtví

• náhlé změněné výpovědi a prohlášení svědků či expertů

• hospitalizace hledaného Usámy Bin Ládina v americké klinice v Dubaji v červenci 2001 a návštěva místního agenta CIA u něj a tak dále

Co ze všech těchto indicií a faktů plyne? Víra člověka v dobro a řád světa se tomu sice vzpírá, ale až příliš mnoho okolností nasvědčuje tomu, že v případě událostí z 11. září 2001 šlo o tajnou operaci vlády spojených států provedenou FBI a CIA, patrně i za pomoci armády. Motivy jsou zřejmé:

• posílit v občanech spojených států i dalších přííslušnících západní civilizace obraz nepřítele za něhož byli tentokrát zvoleni arabové, a vytvořit tak novou sociální soudržnost

• vytvořit výchozí stituaci vhodnou pro vstup do války, to znamená získat podporu obyvatelstva, a dalších zemí

• zároveň vytvořit vhodnou výchozí situaci pro podstatné omezení práv občanů a připravit tak podmínky pro případné nastolení diktatury

• zbavit se nepohodlných dokumentů ministerstva obrany, Pentagonu, a CIA – WTC7

Otázkou je, prč by měly Spojení státy zájem na vstupu do války? Ve válkách krváceli vždy obyčejní lidé, zatímco ti velmi bohatí na nich dále velmi bohatli. Stupňuje se tlak na to, abychom procitli z iluze, v níž jako lidstvo žijeme. Zkoušení zlem vede k tomu, že mu buď propadneme, nebo že se mu postavíme. Že si uvědomíme, kdo jsme a proč jsme tady. Velká část naší civilizace žije v nelidském stavu. Ne tak ani svými hmotnými podmínkami, jako mnohem spíš svým rozpoložením duše. Lidé věří, že jsou vyššími zvířaty, a nepozorovaně se zvířaty stávají, zbavováni své lidské identity.

Podobný šok, jakým je poznání pravdy o 11. září, staví člověka před zásadní existenční otátky, a nutí ho probudtit se, a přiznat se sám k sobě, uvědomit si svou lidskou důstojnost, a svou cenu jako lidská bytost. Vzpomenu-li si na listopadu 1989, pak největším zážitkem těchto přelomových dní bylo, když obyčejní lidé, kteří dosud žili v přetvářce a vlastně nebyli sami sebou, nyní na veřejných mítincích vystoupili a promluvili. Těžko hledali slova, ale mluvil z nich v tu chvíli duch doby spojený s duchem národa.

Převzato z blogu Víc světla!

Přepis odpovídá poslední třetině záznamu.

Celý záznam je zde