Paroubek nebude asi v čele žádného výboru. Pokud skutečně sociální demokracii škodí, tak jeho odsun do pozice naprosto řadového člena dříve nebo později bude pro ČSSD ziskem. Protože sice novináře zatím stále baví říkat Paroubek to či ono, ale pokud se budou koncentrovat jen na banalitách obyčejného poslance, tak dříve nebo později to u lidí začne vzbuzovat jistou nechuť. Ale celá kauza má i dva další rozměry.
Tím prvním je pravdomluvnost Miroslavy Němcové. Jako důvod proti expředsedovi ČSSD uvedla pro rádio Impuls: "Pana Paroubka vnímám jako člověka, který těžko přichází s konstruktivními nápady. Blokoval například dohody, když jsme loni chtěli vyjednat s ČSSD toleranci Topolánkovy vlády během evropského předsednictví." Bohužel, paměť mi napovídala trošku něco jiného. A paměti věřím přeci jen více, než libovolné modré strace. Dohodu se sociální demokracií totiž odmítla ODS. ČSSD si tehdy postavila podmínky a s těmito podmínkami Mirek Topolánek nesouhlasil. Já sice chápu, že modrá strana je zvyklá na to, že se jí každý podřídí, ale opozice neměla sebemenší důvod jen tak pro krásné modré oči paní Němcové přijmout diktát ODS. Protože to tehdejší vláda potřebovala podporu a ne opačně. A za takové věci se vždy platí a při nestabilní situaci v parlamentu cena nemůže být nízká. ODS platit nechtěla, dohodu odmítla, či možná abychom vyhověli slovům předsedkyně sněmovny, dohodu zablokovala, a nyní jí jen zbývá pokračovat v překrucování tehdejší reality.
Druhá záležitost je velmi prostá. Jaké zásady nyní strany Bakalova trojspřeží nastaví, takové mohou očekávat i v budoucnu, pokud pro ně volby nedopadnou dobře. Takže jen ať vládní koalice kádruje a sociální demokraté by neměli jejím požadavkům ustupovat. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Ach a co po nějakých dalších volbách, to přece nepůjde o žádné kádrování, oni prostě ty různé odstíny modráků nezvolí, tak to bude navíc ještě vtipné a s nadhledem.
Převzato z Modré Šance
Foto: zdroj
