Rozhovor s profesorem Vladimírem Kučerovem: Vzniká zemní plyn nebiologicky?




[Kutcherov+1.jpg]Freeman: Děkuji pane profesore Kučerove, že jste mi dal příležitost vést s Vámi rozhovor. Mohl byste prosím čtenářům říci, co Vás přivedlo k výzkumu vzniku ropy?

Kučerov: Byl jsem studentem na ruské státní Univerzitě ropy a zemního plynu a složil svou první disertaci v roce 1987. V roce 2005 jsem napsal  v Moskvě svou profesorskou disertaci. Nějaký čas jsem učil na Umea univerzitě ve Švédsku a teď jsem tady ve Švédsku profesorem  na Královské technické vysoké škole. Mám profesorské místo na své domovské Univerzitě ropy a zemního plynu a jsem profesorem na státní akademii pro jemné chemické technologie v Moskvě. Během posledních 20 let jsem studoval vlastnosti a chování komplexních uhlovodíkových systémů. Pro mě byl původ ropy a zemního plynu nejzajímavější otázkou už v době, kdy jsem studoval v Rusku.

Od začátku desetiletí jsem v Rusku iniciátorem projektu "Hlubinná ropa" a provedl jsem o ní experimentální výzkumy. Hlavním cílem bylo vyzkoušet, zda uhlovodíky mohou vznikat za určitých podmínek ve svrchním zemském plášti s přihlédnutím na tlak, teplotu a složení hornin. A v roce 2002 po velmi intenzivním výzkumu jsme zveřejnili sérii článků, ve kterých jsme tuto otázku zodpověděli … ano, jedná se o nebiologický proces. Je realitou, že komplexní uhlovodíkové vazby vznikají zcela přirozeně. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny Akademií věd USA, Ruska a Ukrajiny.

Freeman: Výsledky výzkumu, který jste zveřejnil v srpnu minulého roku, jsem četl. Jaké byly ohlasy?

Kučerov: Moderní názory na složení vrchní vrstvy zemské kůry jsou následující. Není pochyb o tom, že nejjednodušší formy uhlovodíků methan (CH4) jsou přítomny v hlubokých vrstvách planety. Náš experiment byl jednoduchý. Chtěli jsme zjistit, zda se methan za podmínek podobným těm, které vládnou ve vrchní vrstvě zemské kůry v hloubce 150 km, změní ve složitější těžší uhlovodíky.

Co je zemní plyn? Jednoduše řečeno jedná se o směs ze čtyř nasycených uhlovodíků – 99% methanu, pak ethan a nějaké procento propan butanu. Methan jsme umístili do vysokotlaké komory a reprodukovali podmínky vrchní vrstvy zemské kůry. Teploty byla mezi 1000 a 2000 kelviny, a tlak mezi 20 000 a 70 000 atmosférami. To jsou stejné podmínky jako v hloubce 150 km.

Dělali jsme tento experiment  s jedním z mých doktorandů Antonem Kolesnikovem a jedním vedoucím výzkumu geofyzikálního institutu Carnegie University ve Washington D.C.  Alexandrem Gončarovem. A náš nález zní: Ano, methan se může změnit, lze vytvořit složitější uhlovodíky. Vznikla směs s podobným složením jako přírodní zemní plyn, který je nacházen všude na planetě. Definitivně není žádných pochyb, že methan lze za určitých podmínek změnit na zemní plyn.

Freeman: A jak se změní na ropu?

Pár vět k ropě. Petrolejem se míní všechny formy uhlovodíků od plynového do pevného složení, od plynu k asfaltu, který vzniká z horniny.

(Poznámka: slovo petroleum pochází z řečtiny a znamená olej a kámen, petra = skála, kámen a leum = olej. Slova mají svůj význam. Věděli už Řekové, odkud  pochází?)

Petrolej je obecné označení. Pokud se mě ptáte na ropu, tedy například na tu, která se těží v Saudské Arábii, pak je moje odpověď ne, ještě nevíme, zda v hloubce vznikne ropa. Ale při našich experimentech jsme získali směs uhlovodíků, která vypadala jako plynový kondenzát, jako lehký uhlovodík, něco jako benzín. V laboratoři ve Washingtonu vznikl zemní plyn. Při dalších experimentech, jejichž výsledky zveřejníme v příštích měsících, vznikly mnohem komplexnější vazby. Ale ropa ne, v žádném případě ještě ne.

Freeman: To je celkem revoluční výpověď. Říkáte tím, že je možné, aby veškerá ropa na světě vznikla jen chemickým nebiologickým procesem? Nebo říkáte, že ropa vznikla s přispěním obou procesů, nebiologickým a biologickým?

Kučerov: To je běžná otázka. Nejsem geologem, jsem jen experimentálním fyzikem, věřím experimentům. Jednoduše tvrdím, že komplexní ropné látky mohou vzniknout za podmínek podobných vrchním vrstvám zemské kůry. Ještě se neudál experiment, který by dokázal celý řetězec vzniku ropy od fosilních usazenin. Jsou dokázány pouze mezistupně. Ale nikdo na světě ještě nezveřejnil jedinou výzkumnou práci o vzniku ropy z fosílií, která by celý proces potvrdila.

Freeman: To ještě nikdo nedokázal?

Kučerov: Experimentálně ještě nikdy!

Freeman: To je zajímavé! Takže veškeré poznatky o vzniku ropy stojí na pouhých tvrzeních?

Kučerov: Jednotlivé mezi kroky se povedlo namodelovat, ale celý proces od planktonu k ropě ještě ne.

Freeman: Jeden z argumentů pro nebiologický vznik ropy je, že se nachází velmi hlubko až ve 13 kilometrech. Je toto argument proti fosilním palivům?

Kučerov: To co říkáme je, že různorodá fosilní paliva mohou vzniknout v hloubce 40, 50, nebo 70 kilometrů. Tento objev potvrzuje poslední nález ropy firmy BP v Mexickém zálivu. Vyvrtali velmi hluboký vrt až do hloubky 10,5 km a našli ropné ložisko. Rád bych podotknul, že biologická teorie ropy připouští největší hloubku pro nález ropy od 5 do cca 7 kilometrů. A tady máte 10,5 km. Proto nedokáže nikdo uspokojivě vysvětlit, jak se může ropa nalézat v hloubce 10,5 km. Pokud ale přijmeme, že ropa vzniká ve velké hloubce, pak je vše snadno vysvětlitelné.

Freeman: Ropa je lehčí než okolní horniny, pohybuje se vzhůru a neklesá.

Kučerov: Absolutně správně. Neříkám, že biologická teorie je úplně špatná. Co říkám je, nechte nás provést experimenty. Nechte nás porozumět celému mechanismu a provést celý proces vzniku ropy. Jednoduše chceme vypátrat pravdu.

Freeman: Samozřejmě, to je smyslem vědy, a ne trvat na nedokázaných tvrzeních.

Kučerov: Ano přesně, nejde o spekulace, ale o čisté experimenty. To, co můžeme dokázat, je, že vznik uhlovodíků ve velkých hloubkách je možný.

Freeman: Je pravda, že v Rusku se určitá ropná pole znovu plní?

Kučerov: Samozřejmě a jsou obecně známá. Nejnovější výzkumy na ropném poli Romaškino, jednom z největších ropných polí v evropském Rusku, ukazují, že se objevuje nová ropa. A existuje jediný zdroj pro tento jev – ve velké hloubce. Není možné tuto skutečnost  vysvětlit pouze tzv. "horizontální migrací".  Neexistuje ani biologický zdroj. Není sporu o tom, že do Romaškina přitéká nová ropa a že pochází z velkých hloubek.

(Poznámka: Ropné pole v Romaškinu v Tatarské republice bylo otevřeno v roce 1948 a mělo být již dávno vytěženo, ale stále se tam ropa dobývá.)

Nemůžeme říci,  z jaké hloubky ropa přitéká, v žádném případě to nemůžeme říci, ale definitivně se jedná o novou ropu.

Freeman: Můžete potvrdit, že ropa se vyskytuje hlavně v oblastech trhlin zemské kůry? Tak jako v africké trhlině, která se táhne od Mosambiku přes Ugandu, Súdán, Rudé moře až do Iráku. Podél této linie se nachází největší zásoby ropy na světě. Stoupá ropa těmito trhlinami vzhůru?

Kučerov: Ropa a plyn, jak řečeno, vznikají ve velkých hloubkách. Jak by se mohly dostat k povrchu? Pouze tzv. migračními kanály, něco jako silnicemi, které vedou do výšek. To je zcela jasné. Jsou to Vámi zmíněné hluboké trhliny. Tyto hluboké trhliny a krajina v jejich okolí jsou místa, kde se hledají nová ropná ložiska. Protože ropa pochází z hlubin, hledá si cestu trhlinami vzhůru a rozlévá se do šířky. Nemusíme ropu hledat všude, stačí v blízkosti těchto příkopů.

Jak najdeme tyto hluboké trhliny? Hloubkovými seizmickými měřeními, které jsou sice drahé, ale velmi úspěšné. Ale jiná metoda je hledat ropu tam, kam spadl meteorit, čili velké a staré meteoritické krátery. A o jeden takový kráter se jedná v případě kráteru Siljan ve Švédsku.

(Poznámka: Kráter Siljan má průměr 55 km a je největší evropskou geologickou strukturou vytvořenou meteoritem.)

Jedna soukromá firma začala v kráteru Siljan vrtat a na stovkách míst nalezla menší množství zemního plynu. Požádali mě, abych u tohoto projektu působil jako poradce. Sledujeme vlastnosti nalezeného plynu a vlastnosti zemské kůry v místech nálezu. Cílem je nalézt velká ložiska zemního plynu, která se pak budou průmyslově těžit.

Freeman: Znamená to tedy, že pokud dopadne na Zemi velký meteorit, rozbije úder vrchní zemskou kůru?

Kučerov:  To je správně. Exploze takového meteoritu zapříčiní vlnění a hluboké trhliny, které se mohou táhnout až do hloubky 50 km. A uhlovodíky, které odpočívají v zemské kůře mohou stoupat vzhůru.

(Poznámka: Mexický záliv se svým kulatým tvarem je velmi pravděpodobně výtvorem dopadu meteoritu. Těží se tam ropa i plyn, na dně se nachází tzv. asfaltová sopka a ohromné množství methanhydrátu.)

Freeman: Myslíte, že by se dal využít methanhydrát na dně moří, který vzniká z methanu za vysokých teplot a tlaku?

Kučerov: O to tady jde. Teď neumíme methanhydrát těžit. Jeden krychlový metr methanhydrátu dodá cca 170 krychlových metrů methanu. Ale je otázkou času, kdy se podaří vyvinout efektivní způsob těžby. V každém případě je vývoj takové technologie jednodušší než vytváření alternativ k současnému systému.

Freeman: Je něco, co bystě chtěl sdělit čtenářům?

Kučerov: Žijeme na konci začátku ropného věku. Nejsme zdaleka ani v prostředku.

Freeman: To znamená, ještě ne v periodě "Oil-Peak"?

Kučerov: To je absolutní blbost.

Pozn. překladatele:

Profesor Kučerov požaduje revizi celého systému zásobování a spotřebovávání nerostného bohatství ve světě a upozorňuje na přemrštěnou spotřebu ropy. Vyzývá ke snížení spotřeby, aby se dosáhlo rovnováhy mezi těžbou a přirozeným přírůstkem ropných zásob. S výsledky svého výzkumu oslovuje vůdce dnešního světa.

Freeman: Říkáte, že na jedné straně se musíme starat o svou planetu, ale nemusíme si dělat starost o zásoby ropy a zemního plynu.

Kučerov: Ano, máme dostatek ropy a plynu. Nechte nás přemýšlet, jak tyto látky použít. K prospěchu celého lidstva, ale zároveň bychom měli ochránit i planetu.

Původní rozhovor zkrácen, plné znění na Alles Schall und Rauch

Překlad: Hermogen der Kapuziner

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Nejnovější příspěvky