| PRAHA / NAIROBI / BRUSEL (Arnika – program Toxické látky a odpady) – Mezinárodní pracovní skupina Zero Mercury (Zero Mercury Working Group) dnes zveřejnila novou studii upozorňující na přítomnost rtuti v rybách. Studii připravila síť nevládních organizací v souvislosti s blížícím se jednáním zástupců světových vlád, kteří budou příští týden v Nairobi diskutovat možnost přípravy nové úmluvy o rtuti. Na podkladech pro studii se podílelo také sdružení Arnika (1). Studie ukazuje, že působení methylrtuti přijímané také z rybího masa a z mořských živočichů živících se rybami jsou pro lidské zdraví významné a vyžaduje účinnou odpověď vlád a OSN. Na setrvalost problému s přítomností rtuti v rybách také v České republice nepoukazují ani tak výsledky rozborů ryb z prodejní sítě publikované ve studii, ale nové analýzy publikované dnes Arnikou v souvislosti se studií. Arnika nechala souběžně s celosvětově prováděnou studií zpracovat analýzy přítomnosti rtuti ve 33 vzorcích volně žijících ryb odchycených ve 4 různých řekách a jedné pískovně a pro srovnání ve 4 vzorcích ryb z prodejní sítě odlovených v třeboňských rybnících (2). „Výsledky ukázaly, že ze zkoumaných lokalit se nejvyšší koncentrace rtuti nacházejí v rybách z Labe v Obříství, tedy pod Spolanou Neratovice, odkud pocházely také jediné dva vzorky ryb překračující hygienický limit 0,5 mg rtuti/kg. Ovšem zvýšené hodnoty rtuti byly i ve vzorcích z Odry v Ostravě, kde lze zvýšený obsah rtuti zdůvodnit kumulací průmyslových zdrojů, především hutí, koksáren a energetických provozů,“ shrnul výsledky průzkumu Arniky RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů. Podle výzkumu zadaného Ministerstvem zemědělství ČR v roce 2007 patří k lokalitám s vysokým obsahem rtuti v rybách ještě nádrž Skalka na řece Ohři. „Jmenovaný výzkum potvrdil, že právě přítomnost rtuti v rybách z českých řek a vodních nádrží zůstává problémem,“ dodal Petrlík. „Kontaminace ryb rtutí vyvolává obavy v globálním měřítku. Naše studie ukazuje, že široce akceptovaný limit pro příjem methylrtuti je překračován v každé ze sledovaných oblastí světa,“ řekl Michael Bender, spoluautor zprávy „Mercury in Fish: An Urgent Global Health Concern“ a člen Zero Merkury Working Group. Podle zprávy je riziko největší pro populace, jejichž konzumace ryb na osobu je vysoká, a v oblastech, kde se v důsledku znečištění zvýšil průměrný obsah rtuti v tělech ryb. Ale rizika spojená s methylrtutí v jídle existují i tam, kde jsou konzumace ryb na osobu i průměrné hodnoty rtuti v tělech ryb poměrně nízké. V kulturách, kde jsou mořští savci tradiční součástí jídelníčku, se může rtuť v tělech těchto živočichů podstatně podílet na celkové expozici vlivu rtuti z jídla. „Dnes zveřejněná studie i námi zadané analýzy jen potvrzují nutnost něco udělat se zdroji úniků rtuti do životního prostředí. Doufáme proto, že se zástupci jednotlivých vlád příští týden v Nairobi shodnou na potřebě nové mezinárodní úmluvy o rtuti,“ řekla tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková. Česká republika jako předsednická země Evropské unie může k takové dohodě významně přispět. Právě v Nairobi se na příkladu chystané úmluvy o rtuti ukáže schopnost našich vyjednavačů na poli životního prostředí. Arnika se bude snažit k vyjednání nové úmluvy přispět také prostřednictvím svého zástupce na této schůzce. „Právě dnes nevládními organizacemi vydaná studie je jedním z příspěvků k chystanému jednání,“ uzavřel Petrlík. Zdroj Přílohy: (1) Do studie jsme přispěli informacemi z České republiky a v české prodejní síti jsme opatřili čtyři vzorky ryb dle zadání mezinárodního týmu. Konkrétně se jednalo o dva vzorky zmrazeného žraloka (země původu Panama) a dva vzorky zmrazené štiky (země původu Maďarsko). Pro štiku i žraloka se v EU uplatňuje měkčí limit pro obsah rtuti (1,0 mg rtuti/kg čerstvé váhy), než je tomu u říčních ryb, jejichž analýzy zadala Arnika. Výsledky rozborů, jak jsou uvedené v citované studii, shrnuje následující tabulka:
(2) Graf a tabulka shrnují výsledky analýz 37 vzorků ryb z českých řek a vodních ploch na přítomnost rtuti. Analýzy provedla Vysoká škola chemicko-technologická. 
Kontakt: RNDr. Jindřich Petrlík, jindrich.petrlik@arnika.org
Tisková mluvčí sdružení ARNIKA: Zora Kasiková, zora.kasikova@arnika.org, tel/fax: 222 781 471, mobil: 606 727 942
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
|
|
Rtuť v rybách vzbuzuje celosvětové obavy a volá po globální úmluvě
Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.
QR platba 50 Kč
QR platba 100 Kč