Přitom si tak skvěle připravil půdu. Odsoudil Hamás za to, že svými podomácku vyrobenými raketami vyprovokoval svého souseda k humanitárnímu bombardování a poté se distancoval od „evropského“ mluvčího vlády Jiřího Potužníka, který přesně v intencích naší politiky přišel s krásným novým pojmem „defenzivní invaze“. (Mimochodem, tento pojem byl našimi zahraničními partnery velmi kvitován a okamžitě vešel do dějin diplomacie, podobně jako již zmiňované „humanitární bombardování“ – předpovídám tomu pánovi skvělou kariéru.)
V nedělních televizních OVM ministr Schwarzenberg také skvěle zareagoval na slova izraelské ministryně zahraničí Tzipi Livni o tom, že v Gaze není žádná humanitární krize, i na opačné tvrzení pracovnice OSN, která byla právě z Gazy v očekávání izraelské pozemní ofenzívy evakuována tím, že nemá dostatek informací, a tudíž ví jenom to, co je v médiích (sic!).
Pokud se nám tedy pan ministr nezbláznil, dal tím všem jasně najevo, že jede na Blízký východ jenom proto, aby nic nevyjednal, a z tohoto pohledu dopadla jeho mise navýsost úspěšně. Jenom jedno mi ale vrtá hlavou. Proč s ním ti Izraelci tak vyběhli, proč mu nedali na cestu alespoň nějaký řád či čestný doktorát?
