Sebevraždy – průvodní jev krize

Reklama


Krize moderního člověka v díle T. G. Masaryka 

Pro T. G. Masaryka byl problém krize moderního člověka a jejího překonání součástí jeho filozofie člověka a spolu s filozofií dějin a politiky jedním z klíčových problémů, kterému se věnoval v řadě prací od svého habilitačního spisu Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty (knižní vydání 1881)… Krize moderního člověka je podle Masaryka obecná, je to krize celého duchovního života. Moderní člověk, který ztratil oporu v jednotném světovém názoru, je vnitřně nejednotný, rozpolcený, stejně jako je nejednotná a rozporná celá společnost. Moderní kulturou proniká spor přítomnosti s minulostí, spor mezi generacemi, církve s vědou, filozofií, uměním a státem. Úsilí o duchovní svobodu přineslo krajní individualismus a subjektivismus, duchovní a mravní osamění moderního člověka. Jednostranný intelektualismus, materialismus a mechanicismus brání harmonickému rozvoji duševních a tělesných sil a vlastností. Proti církvím a náboženství se staví pouhá skepse a negace, místo církevní kázně se lidé podrobují politickým stranám. Mravnost a mravní kázeň je pokládána za starosvětské moralizování, zbožnost a náboženský život za pověru. Moderní život přináší skepsi, umdlenost, rozervanost, neklid, nespokojenost, pesimismus, zlobu, zoufalství končící sebevražedností a válčením. Krize moderního člověka a krize moderní doby je součástí přechodu od teokracie jako systému založeném na vnější mýtické autoritě k demokracii jako společnosti svobodných autonomních občanů. Podle Masaryka moderní doba, kterou charakterizuje jako boj vědy s mýtem, přinesla množství krizových jevů, mezi nimi i nevědeckou vědu, která je v zajetí jednostranného mechanického objektivismu a která znehodnocuje skutečný smysl a úkol života a neguje lidskost. Tato krize vzdělanosti není krizí poznávacích schopností rozumu vůbec, ale vyplývá z jednostrannosti pouhého intelektualismu, který narušuje harmonii lidské přirozenosti. Masaryk zde mluví o polovzdělanosti, ale nikoli jako o nedostatečném množství znalostí, ale jako o vědění neuspořádaném, neharmonickém, které ztratilo rovnováhu mezi rozumem a citem, mezi intelektuálním a mravním postojem. .. Jednou z cest, kterou chce právě Masaryk přispět k obnově jednotného názoru na svět, je jeho úsilí o vyvážený poměr mezi subjektivismem a objektivismem, které nazývá kritickým realismem, o nové filozofické založení vědy, která má sledovat plnost života a jednotlivých věcí a překonat noetickou a mravní skepsi. Plnost je celostnost, řádovost, schopnost zapojovat myšlení, cítění a jednání do vyššího řádu.       Sebevražda

Základní dělení sebevražd 

Bilanční sebevražda
je sebevražda, k níž člověk dospěje na základě zvážení všech pro a proti své existence a jejích podmínek. Podle většiny názorů je to jediná pravá sebevražda. Také je to typ sebevraždy, jejíž počet bude díky krizi prudce stoupat.

Impulzivní sebevražda
je reakcí na nějakou aktuální událost (úmrtí partnera, ztráta zaměstnání…).

Demonstrační sebevražda
člověk při ní nejedná s úmyslem zabít se, ale chce získat pozornost okolí.

Den, kdy došly prachy, aneb jak krize mění chování lidí

Počet sebevražd v roce 1929 byl dokonce o něco nižší než v předchozím roce, kdy Amerika ještě prosperovala. A ani zdaleka se při nich lidé masově nezabíjeli výskokem z mrakodrapu. Na vzniku podivné legendy se s největší pravděpodobností podílela lidová tvořivost a míra publicity, jakou jim věnoval tisk. Od roku 1929 po čtyři roky však sebevražednost přece jen každým rokem stoupala. Nejhorší byl rok 1933, kdy kulminovala nezaměstnanost. Teprve v tomto ohledu se dalo podle Vodičky říci, že z toho všeho vyplývá přímý vliv krize na růst sebevražednosti.

„Harvardští lékaři Brian MacMahon a Thomas Pugh přišli dokonce s názorem, že sebevraždy jsou nejcitlivějším ekonomickým indikátorem a že jsou spolehlivější než čísla o nezaměstnanosti,“ líčí Vodička a dodává: „Jsou i systémem včasné výstrahy, kanárkem v důlní šachtě, jenž zaznamenává i to, co zatím nikdo nevidí a necítí. (Mimochodem, v tehdejším Československu s nástupem krize stoupla sebevražednost mnohem dramatičtěji).“ Navzdory uvedenému se dodnes prý ale odborníci podle Vodičky přou o to, jaká je souvislost mezi nezaměstnaností a sebevražedností.

ANALÝZA: Motivace sebevražedného jednání   (doporučuji)

Příspěvek se zabývá motivací sebevražedného jednání na základě dat z evidence Policejního prezídia ČR a pokouší se objasnit faktory vedoucí jedince k řešení své situace tímto způsobem. 


V souvislosti se sebevraždami jsou sledovány nejrůznější aspekty, ať už to jsou sociodemografické charakteristiky sebevraha, regionální diferenciace sebevražednosti, způsob či časování sebevraždy. Nejpalčivější otázkou, kterou si však v souvislosti se sebevražedným jednáním klademe je otázka PROČ? Jaké jsou důvody vedoucí jedince k dobrovolnému ukončení života?

 

Na sváteční dny připadají v průměru čtyři sebevraždy, nejvíc se lidé zabíjejí v pondělí  

Ze statistik plyne, že nejvíce sebevražd připadá na začátek týdne. Maximální hodnoty se vyskytují v pondělí (průměrně pět sebevražd).

V úterý je počet nižší, ale stále nadprůměrný (4,6 sebevraždy). Středa až pátek vykazují hodnoty kolem 4,5 sebevraždy. V sobotu si život vezme v průměru 3,9 lidí, v neděli se pak číslo zase zvyšuje, a to na 4,1 případu sebevražd.

Dnem, na který připadá průměrně nejvíce sebevražd podle data je 1. ledna. Podle odborníků to souvisí s bilancováním a rekapitulací minulého roku a vyhlídkami do roku následujícího, vše je často zvýrazněné alkoholem. Nejvíce sebevražd se stalo 16. května 2002, tehdy si sáhlo na život čtrnáct lidí. Jde o sledované období od roku 1996 do roku 2003. Paradoxně se tehdy jednalo o čtvrtek, kdy počet sebevražd spíše klesá.

Zajímavostí je i to, že mezi lety 2001-2005 bylo z 2922 dnů uvedeného období jen 39 bez zaznamenané sebevraždy. To znamená, že den bez sebevraždy se vyskytuje v průměru jen pětkrát do roka.

Počet sebevražd se dlouhodobě snižuje a očekává se, že tento trend bude dále pokračovat. Odpovídají tomu i čisla statistiků – že v roce 2005 se stalo 1 564 sebevražd, v roce 2007 jich bylo již méně než 1 400

Zvláštní pozornost si zaslouží sebevraždy dětí. V období 2001–2005 bylo zaznamenáno 35 případů (věková skupina do 14 let). U dětí se jedná o impulzivní zkratkovité jednání. K takovému činu pak stačí třeba špatná známka na vysvědčení a strach z reakce rodičů. Častým důvodem je také nešťastná láska.
Vice zde  zde  zde

Finanční krize zvyšuje počty vražd a sebevražd

Vědci z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny se svými kolegy z Oxfordu odhadují, že stres ze ztráty zaměstnání může vést k rychlému růstu sebevražd u lidí ve věku do 64 let, a to o 2,4 procentních bodů. Úmrtí na srdeční infarkt u lidí ve věku mezi 30 a 44 lety má ze stejného důvodu vzrůst o 2,7 procentích bodů a počty vražd mají vzrůst o 2,4 procentních bodů.

Pokud mají autoři pravdu a ekonomická stagnace bude pokračovat, potom se růst nezaměstnanosti o 3 procentní body odrazí nárůstem sebevražd o 2,4 procentních bodů (mělo by se týkat lidí mladších 64 let) a nárůstem vražd o 2,4 procentní body. V zemích EU by ale současně s ekonomickou stagnací také mělo dojít k poklesu smrtelných úrazů na silnicích a v dopravě o 4,2 procentních bodů.

Podle studie si nezaměstnaní vůči zaměstnaným budou dvakrát častěji sahat na život a to bohužel, úspěšně.

Ve světě je prý každých 40 vteřin spáchána sebevražda  

Nejméně milion lidí ve světě spáchá každý rok sebevraždu, což znamená, že na každých 40 vteřin připadá jeden mrtvý.

Sebevražda představuje desátou nejčastější příčinu úmrtí. Více než 30 procent případů připadá na Čínu. Znepokojivý je tento jev rovněž ve státech bývalého Sovětského svazu…

V Evropě je množství sebevražd vyšší v severských zemích… S tímto problémem se potýkají i další pobaltské státy Estonsko a Lotyšsko.

Není překvapením, že nezaměstnaní se uchylují k sebevraždě více než lidé pracující. Ale riziko sebevraždy zřejmě zvyšují i některé profese, jako jsou například lékaři nebo léčitelé, kteří mají snadný přístup k lékům. Zvlášť se to potom týká anesteziologů.

Česko se v mezinárodním srovnání dlouhou dobu řadilo mezi země s nejvyšší úrovní sebevražednosti, v sedmdesátých letech patřilo k nejvyšším v Evropě. V důsledku trvalého poklesu se ale nyní pohybuje spíše ve středu pomyslného žebříčku spolu například s Rakouskem.

Pozitivní trend nízké sebevražednosti ale podle Höschla může zvrátit současná finanční krize, pokud přeroste v hlubší a déletrvající stav.

Finanční krize i počasí vede lidi k sebevraždám   

Ztráta zaměstnání, finanční tíseň, nešťastná láska. To jsou nejčastější důvody, pro které letos už pětatřicet lidí ve Zlínském kraji spáchalo sebevraždu. A dalších dvacet se o ni pokusilo. Zatím nejkritičtější je červenec. Jen za prvních čtrnáct chtělo ukončit svůj život už devět lidí, což je takřka stejně jako průměrně za celý jeden měsíc

 

 

 

Několik dobrých důvodů proč sebevraždu dnes nepáchat:

 

Co můžu udělat dnes, můžu stejně dobře udělat i zítra.
Všechno není tak černé jak se momentálně jeví, zítra bude líp.
Peklo není dobré místo pro „život“.
Neudělám radost svým nepřátelům.
Zítra zajdu na pivo a tam to proberem.
Je spousta značek vína, které jsem zatím neochutnal.
Dluhy jsou jen divná čísla na kusu papíru.
Peníze byly, budou, nejsou.
Ta ženská co mi utekla byla stejně pěkná mrcha a láska je jen chemie.
Barák co mi sebral exekutor příštímu majiteli stejně za chvíli spadne na hlavu.Nebe mi na hlavu nespadne.
– Šéf co mě vyhodil z práce byl vůl, práce stála za prd a zítra kouknu po lepší.

 


Přejít do diskuze k článku