-
Nemám páteř na to, abych si ji nechal přerazit. (Historky o panu Keunerovi)
-
Co je páčidlo proti akcii? Co je vyloupení banky proti založení banky? Mohou-li krást a vraždit ti nahoře, proč nemůžu já, když zločin je tak běžný a v tolika případech státem dokonce posvěcený? (Mackie Messer)
-
V zemích, kde vládne útlak, se myšlení potlačuje, až na fungování technické a vědecké, které ke svému fungování potřebuje jakýkoli režim.
-
Pravda se musí psát v boji s nepravdou a nesmí být něčím všeobecným, nedostupným, mnohoznačným. Všeobecná, nedostupná, mnohoznačná je přece právě nepravda!
-
Já mluvím, a kdo mě slyšet chce, ten mě slyší. Ve skutečnosti mluvil; a slyšeli ho ti, kdo mohli platit. Z původního psát někomu, se stalo jen „psát“. Pravdu však nelze prostě psát, nutno ji psát někomu, kdo si s ní může nějak poradit.
-
Ba i s katy se dá mluvit, když už nedostávají peníze za věšení.
-
Společnost, která potřebuje ke svému bytí hrdiny, je dosti podezřelá.
-
Intelektuálové si obstarávají obživu prodejem myšlenek, často velmi bizarních.
-
Účelem dnešní mediální kultury, značné množství zcela zbytečných, nesmyslných, nepoužitelných a tedy redundantních (nadbytečný, přebytečný) informací, jejichž účelem snad ani není diváka informovat, ale zahltit.
-
Jonathan Swift navrhoval, aby se děti chudých nakládaly do soli a prodávaly jako maso. Země tak dosáhne blahobytu. Pořídil přesné výpočty, které dokazovaly, že se dá mnoho ušetřit, když se lidé ničeho nezaleknou.
-
Vilfredo Pareto (1848 – 1923): Kdybych věděl, že mé dílo bude číst mnoho lidí, nenapsal bych jej.
-
Milan Knížák – Aktual – Žít jinak (1965 – 1966): Už dnes začíná proces nepotřebnosti matematického myšlení (i když se zdá, že kulminuje, nebo právě proto) a v okamžiku totální automatizace vymizí úplně. Nebude totiž možno konkurovat chladné logice a strojové rychlosti samozdokonalujících se automatů. Člověk bude muset nalézt jinou oblast posuzovacích parametrů. Určit kvalitu traktoru podle vůně. Milovat prolínání plynů. Vyučovat hlazení kočičí srsti. A Aktual chce vychovávat učitele pro tyto profese. Je to možno chápat jako druh primární osvěty, jako hygienu, jako projev anonymního mesiášství. A přitom tato činnost není ničím výjimečným. Jen prostým doplňováním chybějícího. Ordinováním chybějících vitamínů.
-
Využívat každé situace k demonstraci, k útoku na své okolí a na sebe samého. Použít prostředky s co nejpřímější intenzitou působení. Učinit z mnoha všedních životních situací hru a tím je zbavovat křečovitosti a obludnosti. Působit každým gestem, slovem, činem, pohledem, vzhledem, vším. Prostá anonymní činnost. Není rozdílu mezi akcí vyvolanou záměrně a akcí spontánní. (Pokud jsou obě stejně působivé.) Procházky, obědy, výlety, hry, slavnosti, cesty tramvají, nákupy, rozhovory, sporty, módní přehlídky… atp. …. jen trochu jinak. Spontánní uliční rituály. Konflikty. Konflikty všeho druhu. Konflikty, které musí vznikat, aby mohly být řešeny. Je lhostejné, jaké prostředky jsou použity, ale vždy jen ty, které jsou právě nejmaximálnější. Kristus, Karel May nebo příslušník VB mohou být spolutvůrci.
-
Člověk si musí ukládat malá pokání. Tak, aby nemusel podléhat tělesným a duševním indispozicím, které mají tak velký vliv na naše reakce. Pouhé neodtažení ruky od sálajících kamen. Nepoužití tramvaje. Kabát v parném létě. Noc beze spánku. Neděle bez oběda. Vyřknutí nepříjemné pravdy. Atd.
-
Malíř má na paletě vedle okru a ultramarínu i kopeček ledu, větru a strachu. Výběr těchto příkladů není náhodný. Jsou to zástupné symboly.
-
Východní filosofie (buddhismus, hinduismus), kde jedním z prvních kroků k moudrosti jsou cvičení, která vedou adepta k pochopení rovnosti mezi dobrem a zlem, poněvadž jenom odstraněním protikladů, které tak traumaticky vnímáme, lze dosáhnout kvalitativně jiného typu vnímání.
-
Postmodernismus je kaše, v níž je vše rozemleto a kde promíchání probíhá bez možnosti objevit v něm nějaký řád.
-
John Cage napsal skladbu Tuning, což znamená hledání stanic v rádiu. Tato skladba prováděná na jevišti je velmi trapná, ale kdykoliv ladím rádio, uvědomím si, že provádím skladbu Johna Cage, a to je fascinující – říká Knížák.
-
Knížákův stůl a židle… Proč se neoženit s židlí? Židle přináší štěstí.
-
Jestliže dáme Duchampův Pisoár z galerie na toaletu, tak nad ním nebudeme uvažovat jako nad uměním, když ho dáme zpátky do výstavní síně, pak ho za umění považovat budeme.
-
Věci jsou tedy zaměnitelné a významy na ně tu a tam sedají jako motýli.
-
Umělec dříve byl jen komediant, člověk někomu sloužící, na okraji zájmu, to až 19. století udělalo z umělců génie, trpitele a romantiky.
-
Laskavost dechu, eroze pohlazení, hudební kvalita pohybu paže…
-
Mít sílu, už jsem se upil, mít sílu, tak se upiji a změním se ve zmiji.
-
Hrdinných disidentů máme po roce 89 celou armádu a je jich čím dál víc, zrovna tak, jako po II. světové válce přibývalo slovenských partyzánů.
-
Z bláta modelujeme sochy k poctě boha. / Symbolem světa zůstává žumpa / splašky i křišťál dští stejná pumpa / Aids nebo rýma, život je príma
-
Urodila se spousta křížů. Bylo by vhodné někoho ukřižovat. Proč je křižování vhodné? Je to druh modlitby. Něco jako vyříznutí ušlechtilého vředu.
-
Bůh tak rozhodl. A Bůh nepotřebuje důvody. Naopak se zdá, že rozhodnutí, v kterých lze důvod vystopovat, jsou rozhodnutími mělkými, nedůslednými, v důsledku možná škodlivými.
-
Víte co je HUKA? Hovno jako ruka.
-
Lezu lezu do kanálu / Lepší nežli do análu.
-
Informace je zločin. Už ta o té jabloni, ten informační počin, byl zločin.
-
Chtěl bych napsat román o 1.000 stránkách, to je asi 250.000 slov. Ten román by musel mít následující děj. Hrdina se narodil, žil a zemřel. Během života nedosáhl ničeho. Nevystudoval, neoženil se, nezplodil děti, nepostavil dům, nezasadil strom. Přesto stačil svým životem naplnit knihu o 1.000 stranách.
-
Postav se přede mne / Zvedni sukni / Pod břichem pukni. / Postav se přede mne / Zvedni sukni / Sukně jsou křídla. / Vyoperovali mi duši / Teď mi to sluší / Místo mozku hovno muší / Kdo to tuší / Vyoperovali mi duši. Duše zatřepala křídly, obletěla operační stůl a úhledně se zavěsila na jeden z připravených řeznických háků. Mrkala na mé nevzdušné tělo jakoby steskem, i když na stesk je příliš brzy.
-
Spal jsem s delfínem a bylo to jako spát s andělem. Anděl je dokonalý. Jeho tělo je bezotvorové a má křídla.
-
Šel jsem na procházku do sebe / Abych se někde v temném koutě znásilnil / Šel jsem na procházku do sebe / Abych se někde v temném koutě zbil / Šel jsem na procházku do sebe / Abych se někde v temném koutě potkal / Šel jsem na procházku do sebe / Abych někde v temném koutě Se sebou pohovořil
-
Uvařit ze sebe polévku. Spáchat atentát na kulturu. Vymyslet chytřejší pumu. Napít se rumu a být v pohodě. Být v pohodě a na všechno nasrat. (Postaktual)
-
Ze slz pálit slzovici
-
Mácha Hlaváček ve vaně plaváček Všichni jsou pryč. Čas je bič.
-
Arundhati Royová: Velcí spisovatelé nejsou, ztratili se. Filosofii, politiku, sociální kritiku a vize budoucnosti nahradily lehkomyslné zábavné příběhy. Žalostný stav dnešního světa, společenskou nerovnost a skandalizující post-koloniální dohody pouze završují soupis témat, o kterých se v dnešní literatuře nedočteme nic. Místo snahy naplnit dějinnou úlohu, svědomí společnosti, se většina autorů rozhodla pro korektnější cíle, a stávají se tak z nich pouzí baviči a figurky šoubyznysu. Svět je přitom plný hrůzných námětů. Globální trh a neokonzervativní kultura pošlapávají všechny demokratické principy, za které lidstvo po staletí bojovalo. Milióny lidí umírají bez přístupu k lékům, zatímco farmaceutické korporace chráněné vládami bohatých zemí brání rozvojovému světu ve výrobě levných medikamentů, jež by zachránily mnohé muže, ženy a děti. Lidstvo žije v očekávání koloniálních válek, náboženského a obchodního extremismu. Kvalita života ve Spojených státech klesá a krizi zažívá i evropský sociální systém. V rozvojovém světě roste nespokojenost a zloba vůči politice průmyslových zemí. Nikdy v minulosti nebyla Evropa tak bohatá, jako je dnes. Její ekonomika je mnohem efektivnější a její věda a technika výrazně rozvinutější, než byly kdykoliv dříve. Programy boje s bídou pomáhají více těm, kdo se jimi živí, než chudým a potřebným.
-
Vaculík: Pocítil jsem stín lítosti s tou Barkovou: nešťastná ženská! Kdo z nás, kteří ten soud považujeme za správný, si ale uvědomí, že její jednání bylo i výsledkem dovolených či dopuštěných poměrů? Ona plavala ve vodě, jaká u nás teče. (Barková – přítelkyně ministerského předsedy Grosse, majitelka nevěstince, odsouzena za pojistné podvody.)
-
Techno a kultura s ním spojená bude existovat ještě až současné politiky požerou správní rady, čestné funkce, obchody, odchody nebo kdo ví jaké další formy recyklace. (Jan Šícha)
-
Veškeré volné prostory zaplňuje informační vata – drobné fragmenty informací, které rozrušují souvislou sumu vědění, dělí ji na malé kousky a vytlačují vše, co je poněkud staré, poněkud objemnější a poněkud zdlouhavé. Opravdu mě ale nelákají vyhlídky na společnost, v níž vše běží strašlivou rychlostí, aniž by se cokoli pohnulo vpřed. Může se zdát, že se stáváme otroky technologií, které nás naopak měly z pout času osvobodit. Zároveň informační technologie umožnily takový přístup k informacím, jaký by nám předchozí generace jistě záviděly. Obyvatelé planety však nejsou díky této volně dostupné záplavě informací lépe informováni než dřív; právě naopak – jsou čím dál zmatenější. Stojíme tváří v tvář situaci, kdy se můžeme informovat do nekonečna, ano uinformovat k smrti se můžeme. Snad ještě není pozdě se obrátit. Největším uměním tedy je ubránit se 99,99 % všech nabízených informací, které nejsou potřeba (a samozřejmě beze zbytku zužitkovat tu poslední setinku). (Eriksen)
-
Indové, kteří povětšině žijí v manželstvích, jež určili jejich rodiče, a neradi se rozvádějí, to formulovali asi takto: „Západní manželství začínají, když je láska na bodu varu, avšak teplota rok od roku klesá. Naše svazky začínají, když se skoro ani neznáme a nechováme k sobě žádné pocity, ale v průběhu let se vztah rozehřívá jako kotlík na mírném a vytrvalém ohni.“ Rozvody a nová manželství: Chodíme zpátky na start – zas a zas, takže „zrání“ představuje slovo naprosto cizí. Prakticky ve všech ostatních společnostech kromě naší moderní má zralost, dospělost, ano, i stáří, vysoký status. Čestné místo ve společnosti a rozhodující hlas náleží dospělému muži nebo ženě – matce. Kultura, jež nerespektuje zrání a stárnutí, ztrácí představu o tom, odkud přichází, a nemůže mít proto ani tušení o tom, kam míří.
-
Nejdříve se západní člověk vymaňoval z pout tradice, z velké a nakonec malé rodiny, aby posléze upadl coby úplně osamocený a opuštěný do osidel masmédií. Ta nám nyní předestírají vlastní hrdiny a požadují po nás, abychom si zvolili nové vzory. Normy pro jednání neodvozujeme z intimity rodinného kruhu, možnosti se rozšířily. Je tu nepřeberné množství nabídek zprostředkovaných masmédii. Zbyla nám prázdnota a iluze svobody, tak nutná pro současné západní individuum. Mobilní telefon vyzvání s apelem: „Be free!“ (Beck)
-
President USA Johnson spustil program Válka s chudobou. Zájem o osudy méně úspěšných spoluobčanů postupně opadal. Po svém zvolení v roce 1980 proměnil Ronald Reagan Válku s chudobou ve Válku s chudými.
-
Žijeme v civilizačním konceptu, jemuž vládnou vědy magické a kabalistické – tedy ekonomie a právo. Nepřehledné vykladačství, které umožňuje odborníkům dojít při stejné úvaze k výsledkům podle přání libovolným, jakoby nebyli vázáni vůbec ničím, dobře svědčí o dokonalé pružnosti našeho myšlení.
-
Dosáhnout toho, co je požadováno, s co nejmenším úsilím. (Malinowski)
-
Zhroucení materialismu a jeho nahrazení empirismem – primární je pozorování, ne hmota.
-
Jedinou funkcí myšlení je uspokojit jisté zájmy organismu. Pravda spočívá v takovém myšlení, které tyto zájmy uspokojuje. (William James)
-
Malinowski: Vezměte některé výroky ve svaté mši… zde slova vytvářejí skutečnou změnu vesmíru, který ač je pro nás nevěřící mystický a pomyslný, je přesto skutečný pro toho, kdo věří.
-
Komplikovaný styl je známkou vnitřní trýzně a ta zas je výrazem hloubky a úcty k „jinému“.
-
Ptali se Malinowského, zda se setkal někdy osobně s divochem. Odpověděl: „Chraň bůh!“
-
Čínská přísloví: Odhrň jen mraky – uvidíš slunce!
-
K dovršení hory scházel poslední košík hlíny.
-
Máš-li peří, pak není místa, kam bys nedoletěl.
-
Přidej svoji cihlu, podej střešní tašku.
-
Dřina, dřina, dřina, leč jak bys bez dřiny pochopil dnešek i minulost?
-
Z jednoho vlákna neupředeš niť, jednou rukou nezatleskáš, jeden strom nedělá les.
-
Jarní květy opadají, včely si jich už nevšimnou.
-
Sotva štětec uchopí, poleká se vítr i déšť, jen báseň dopíše, rozpláčou se ďáblové i démoni.
-
Pes, který dobře štěká, nemusí být dobrý hlídač, člověk, který dobře mluví, nemusí být mudřec. (Čuang č)
-
Kdyby květiny rozuměly naší řeči, měli bychom s nimi trápení. Že kameny nemohou mluvit, to se nám na nich nejvíce líbí.
-
Nebezpečí, jež hrozí skrze ústa lidu, je větší než protržení hrází.
-
Chceš-li učit, všimni si, koho učíš. (Přizpůsob výuku úrovni žáka)
-
Funkcí mozku je přemýšlet. (Mencius 371 – 289 před n.l.)
-
Had mění kůži, ne povahu.
-
Raději žádné knihy, než věřit všemu, co je v nich psáno. (Mencius)
-
Vzdělání je pro všechny bez rozdílu. (Konfucius)
-
Peníze bohatého – životy chudáků
-
Peníze ti otevřou i cestu do nebes. (Peníze i popa koupí, i boha ohloupí – ruské. Kdo má peníze, může i v pekle zmrzlinu lízat – italské. Za peníze ti i ďábel obilí semele.)
-
Mudřec sám není proti zisku, je však pro to, aby zisku dosáhli všichni. Mudřec není proti bohatství, je však pro to, aby bohatí byli všichni lidé pod nebesy.
-
Ještě nezestárnul – už je k ničemu.
-
Jenom jsem věděl, že čas letí jako vystřelený šíp, jak jsem však mohl tušit, že cesta životem je zakřivená jako napjatý luk?
-
Když pád, tak tisíc stop do propasti.
-
Chceš-li někoho lépe poznat, pozoruj jeho oči.
-
Jen okem mrkne, ví všechno.
-
Vidět křivdu a nezasáhnout, je zbabělost.
-
Zvadla orchidej – rozbil se nefrit. (Zpráva o smrti)
-
Když vítr zaduje, zlomí se orchidej, když slunce zapadne, vrabci se rozkřičí.
-
Záležitosti světa jsou jen dětskou hrou.
-
Život člověka je jako ranní rosa – trochu se zatřpytí a pak uschne.
-
Levhart zemře – kožešinu po sobě zanechá. (Zanechá po sobě něco dobrého, dobré jméno, dobré dílo apod.)
-
Vyrostou, ale nerozkvetou – i takoví jsou.
-
Vody Žluté řeky z nebe padají, valí se spěšně k moři a nikdy se nevracejí.
-
Jako maso na prkénku – každý si je nakrájí podle své chuti.
-
Cesta je člověkem vyšlapána, věci jsou člověkem pojmenovány. (Čuang č)
-
I kdyby nepršelo, stačí temné mraky a šaty ti navlhnou.
-
Jako drak na obloze létá, leč provázek je v cizích rukách. (Zdánlivě svobodný)
-
Když luna dosáhne úplňku, začne ubývat.
-
Když se stěna naklání, leckdo přiskočí a ještě postrčí.
-
Zmizely hory – skončily vody. (Bezvýchodnost života)
-
To bylo tehdy, tohle je teď – jak můžeš směšovat události z rozdílných dob?
-
Dosáhnou-li věci svého vrcholu, obrátí se ve svůj opak.
-
Služka klíče nosí, o všechno se stará – o ničem nerozhoduje.
-
Jsou to přátelé od masa a vína. (Přátelé z mokré čtvrti)
-
Mít známosti – to je poklad.
-
Podívej se na jeho přátele, nad jeho charakterem pak nemusíš hloubat, víš vše.
-
Přitlač krávě hlavu k zemi – trávu žrát nebude.
-
Věci mají své nedostatky, moudrost má svá temná místa.
-
Prohrál jsi v šachu – ne všechny tvoje tahy však byly špatné.
-
Pokud budeme hovořit o šití šatů, pak dlouhý meč se nevyrovná dvoucoulové jehle.
-
Nebe a země nemohou být jen dobré – natožpak člověk.
-
Voda teče vždy jenom z kopce.
-
Přeneseme hory, vylijeme moře. (Neomezené schopnosti člověka)
-
Flétna i trubka mají svůj zvuk, nezafoukáš-li však na ně, nezní.
-
Velká slova neověřená životem mohou být sice krásná, leč nejsou k ničemu.
-
Buddhista poučuje taoistu – plete se do věcí, které se ho netýkají.
-
Mluvil jen o velbloudech, zapomenul na mravence – vybral si jen velké. (Všední problémy ho nezajímají)
-
Činy kalné – slova čistá. (Činy a slova se rozcházejí)
-
Na koni ze zlata nikoho nedohoníš.
-
Dobré chování pochází z dostatku, loupež a zlodějna povstávají z bídy.
-
Když potřebují – objímají, když nepotřebují – ze skály shodí.
-
Když v horách není tygra, stane se opice králem.
-
Nezastavíš-li – nepůjdeš. (Nezastavíš-li na okamžik jednu nohu, druhou nevykročíš)
-
Špatní lidé sami nikdy neodejdou ze scény.
-
Víš jaký je, ale nevíš, proč takový je.
-
Nevíš-li co přijde, podívej se na to, co bylo.
-
Rozum v srdci nevládne.
-
Lidu můžeš vysvětlovat, nikoli jej ohlupovat.
-
Poskytne-li vladař v zimě sluneční zář a v létě chladivý stín, pak nemusí nikoho vyzývat a lidé k němu sami přijdou.
-
Lidu málo, úředníků mnoho. Devět pastevců na deset ovcí.
-
Pokud jsme na jedné lodi, máme všichni stejný osud.
-
Ptáci si vybírají stromy, mohou si však stromy vybírat ptáky?
-
Bez starého nemůže být nové.
-
Jaro není časem na studování, léto je horké, dobré tak ještě ke spaní, na podzim štípou komáři a v zimě padá sníh, nezbývá než zbytek roku prožít v radostném opojení. (Studentské přísloví)
-
Dnešní člověk neviděl Měsíc ze starých dob, leč dnešní Měsíc rozséval svou záři na lidi z dávných časů.
-
Na budoucnost nelze jen čekat, k minulosti se nelze stále vracet. (Čuang č)
-
Rok za rokem květy stále stejně kvetou, rok za rokem se tvář člověka neustále mění.
-
Vzhlédnu-li, nemusím se stydět před nebesy, skloním-li hlavu, nemusím se hanbit před lidmi. (Mencius)
-
Fénix se nerve o zrní se slepicemi.
-
Na nebi chceme být jako ptáci, křídlo vedle křídla, na zemi chceme být jako stromy s větvemi propletenými do sebe.
-
V rozhovoru s takovým, který tě nechápe, je půl věty až moc.
-
Víno neopíjí člověka – člověk se opíjí sám.
-
Spadneš do studny? Ještě kameny za tebou hodí. (Zdupán je davem, kdo padl – latinské)
-
Každý ví, že v našem městě není tygr, jestliže však tři lidé tvrdí, že tu tygr je, pak tu tygr je.
-
Proč by se mrtvé prase horké vody mělo bát?
-
Ke každému prdu si kalhoty svlékal – trochu zbytečná procedura.
-
Jsou i tací, kterým prdy cizinců voní. (Mao)
-
Odjakživa tomu tak bylo: nabídneš-li voňavou návnadu, vždycky se najde dost těch, kdo háček spolknou.
-
Lichotník – můj škůdce. (Kdo je samý med, toho neoblizuj – české)
-
Jedna večerní hostina u bohatých se vyrovná jídlu na půl roku u chudých. (Feng Meng – lung)
-
Vylovit Měsíc z vody, sejmout Hvězdy z nebes – představit si to můžeš, udělat sotva.
-
Prdí pod peřinou – sám pro sebe. (Je tak lakotný, že i své prdy chce mít jen pro sebe a nechce se o ně s nikým dělit)
-
Toužíš-li stále po něčem, staneš se chamtivým, staneš-li se chamtivým, nutně poškodíš druhé, poškodíš-li druhé, druzí poškodí tebe.
-
Kdo ukradne háček na ryby, je popraven, kdo ukradne zemi, stane se prvním ministrem. (Čuang č)
-
Celý oblečený v hedvábí – to není ten, co pěstuje bource.
-
Jakmile člověk získá moc, pak i jeho slepice a psi vstoupí na nebesa.
Foto: Anděl s ochranou proti nakopnutí, autor Jan Kadubec
