Školné? Školné!!!




Marie Terezie

(vládla v letech 1740 – 1780)…. Ve svých 23 letech se stala císařovnou…reforma školství, vyhlášená císařovnou vydáním Všeobecného školního řádu 6. prosince 1774, je do dnešních dnů nejvýraznější a nejzásadnější reformou našeho školství…Školská reforma, … vyjádřila poprvé v historii zájem státu na vzdělání veškerého obyvatelstva. Reagovala v podstatě na ekonomickou nutnost a potřebnost…Komenský platil v přísně katolické habsburské monarchii ještě za nepřijatelného protestanského emigranta…Tehdy byl započat vývoj, který v roce 1869 pokračoval zavedením již osmileté povinné školní docházky a v našich zemích vyvrcholil v Evropě zcela ojedinělou gramotností dospělého obyvatelstva… Často bývá císařovna Marie Terezie vzpomenuta také v souvislosti s výrokem, že „Škola je politikum“, který v tehdejší době vyjadřoval skutečnost, že problematika vzdělání se musí stát zájmem státu i záležitostí státní politiky.

 

Prohlášení ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslavy Kopicové

Ačkoli jsem si vědoma překážek, které uskutečňování mnoha jiných naléhavých výzev klade hospodářská krize a její neblahý vliv na veřejné rozpočty, chci, aby vzdělání a věda zůstaly hlavními prioritami této vlády a aby se všeobecné snižování veřejných výdajů těchto oblastí dotklo co nejméně. Právě vysoké školství, resp. terciární sektor vzdělávání a výzkum, vývoj a inovace se totiž musí  stát hybnou silou obnovy konkurenceschopnosti a prosperity naší země. Na nic jiného vsadit nemůžeme.

 

 Bílá kniha reaguje na měnící se požadavky společnosti na vysoké školství. Řeší rámec a podmínky, za nichž bude toto terciární vzdělávání probíhat. A řeší je komplexně, takže se zabývá jak otázkami souvisejícími s řízením vysokých škol a jeho změnami, propojením výzkumu a vývoje s vysokými školami, tak finanční podporou studentů atd. Pokud by se tedy měla započatá veřejná debata o Bílé knize zúžit toliko na diskusi o případném zavedení odloženého školného, považoval bych to za bagatelizaci práce celého týmu, který se na vzniku Bílé knihy podílel. Už proto, že školné nehraje v textu Bílé knihy nijak zásadní roli a tato vláda – v souladu se svým programovým prohlášením – školné nezavede.“

 

Za peníze, nebo zadarmo?…

…Pokud jde tedy o to, jak naložit se státní maturitou, shodnou se před volbami všichni: Odložit. Pokud se ale jedná o placení školného, politici jsou spíš opatrní…Zatímco na hospodaření univerzit nebude mít částka za utržené školné takřka žádný vliv, rodinám studentů to podle něj může výrazně zkomplikovat život. "Byla by to omezující podmínka, která ztíží přístup ke vzdělání. Stane se to sociálním blokem,"…

Kdo zkusí školné po říjnových volbách prosadit určitě, jsou občanští demokraté. "V každém případě chceme, aby se smazala nerovnost v přístupu k vysokým školám. Vzdělání by tak mohlo získat více zájemců," řekl stínový ministr školství občanských demokratů Walter Bartoš. I oni ale plánují nabídnout pomoc studentům ze sociálně slabších rodin. Mladí lidé si například budou moct vzít půjčku a tu pak splácet až v době, kdy jako absolventi zúročí své vzdělání a začnou pořádně vydělávat. Na studium svým dětem by mohli výhodně spořit také rodiče…

 

126. Ústavní soud se „bezplatností“ v minulosti zabýval

již v souvislosti s interpretací čl. 33 Listiny. V nálezu ze dne 13. června 1995 sp. zn. Pl. ÚS 25/94 (vyhl. pod č. 165/1995 Sb.) uvedl, že „bezplatnost vzdělání nepochybně znamená, že stát nese náklady na zřizování škol a školských zařízení, na jejich údržbu však nevyžaduje tzv. školné, tedy poskytování vzdělání na základním a středním stupni za úplatu… Podle výkladu pojmů právo na bezplatné vzdělání, které podali navrhovatelé, by měl stát zajistit bezplatné poskytování všeho, co se školní docházkou na základní a střední školy bezprostředně souvisí, tedy např. vybavení přezůvkami, aktovkou, penálem, psacími potřebami, cvičebním úborem atd. Je zřejmé, že bezplatnost vzdělání nemůže spočívat v tom, že stát ponese veškeré náklady, které občanům v souvislosti s realizací práva na vzdělání vzniknou. Stát tedy může požadovat úhradu části nákladů v souvislosti s realizací práva na vzdělání a vláda má k takovému postupu bezpochyby oprávnění. To v žádném případě nezpochybňuje principy bezplatného vzdělání na základních a středních školách (srv. Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, sv. 3, 1995, č. 31, str. 238). Ústavní soud tímto nálezem rozlišil mezi bezplatným vzděláním a souvisejícími činnostmi, které rovněž vyžadují náklady, ale nejsou přímo vyučovacím či vzdělávacím procesem. Analogicky k tomu Ústavní soud nyní dodává, že zdravotní péče a její financování je pouze významnou podmnožinou financování zdravotnictví a že bez fungujícího zdravotnictví by nebylo jistě možné poskytnout kvalitní zdravotní péči.

 

Listina základních práv a svobod: Článek 33

(1)   Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.

(2)   Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.

(3)   Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.

(4)   Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu…

 

Ústava ČR: Článek 87

(1) Ústavní soud rozhoduje

a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem…

 

Foto: zdroj

 

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Nejnovější příspěvky