„Úřednická" vláda Jana Fischera trhá rekordy popularity. Když je vláda přespříliš populární, je to vždycky podezřelé, a ta Fischerova těchto výsledků dosahuje dokonce v době krize. Jak je to možné? Svoji roli zřejmě sehrává důvěrně známý efekt „kdo nic nedělá, nic nezkazí," vyvolaný tím, že se vláda soustředí více na správu země, než na ideologicky podmíněné sociálně-inženýrské veletoče, a zásadním rozhodnutím se snaží vyhýbat. Bez vlivu nebude ani to, že ministři Fischerovy vlády nevěnují tolik času očerňování opozice a minulé vlády, hledání výmluv, proč něco nejde a svalování viny na své předchůdce. A nesmíme zapomínat ani na způsob, kterým o Fischerově vládě referují média, který je vesměs neutrální až pozitivní.
Všechny tyto důvody jsou však jen dílčí a vše nasvědčuje tomu, že tajemství popularity Fischerovy vlády tkví v něčem jiném: Fischerova vláda je populární, protože nemá nic společného s politiky. Ano, až takhle prosté to je – k získání popularity na veřejnosti stačí jediné: distancovat se od kariérních politiků, nebo alespoň vyvolat takový dojem. Nepříliš lichotivé vysvědčení dvaceti let budování demokracie a důvěry veřejnosti k těm, kteří by ji měli zastupovat a hájit její zájmy, není-liž pravda? Může snad existovat lepší důkaz odcizení mezi širokou veřejností a elitami, které zpochybňuje demokracii v samých jejich základech?
Ale je skutečně možné, aby vláda neměla nic společného s politikou? Neprojektují jen lidé do Fischerovy vlády své představy a touhy o „dobrém vládnutí," jejichž naplnění od zavedených politiků již nečekají?
Pokud však doufáte, že se politici chytí za nos a pokusí se prošustrovanou důvěru veřejnosti získat zpět, doufáte marně. Politici udělali pravý opak a pokoušejí se tento efekt využít pro sebe, jako například recykláti z TOP09, kteří na tomto efektu postavili svůj business plán. Staří političtí psi, ty nejokoukanější z okoukaných tváří, stejní lidé se stejnými cíli, stejnými kontakty a stejnými metodami se rozhodli vyvolat dojem, že jsou strana zbrusu nová, nemající s těmi zavedenými nic společného.
A světe div se – ono to funguje!
Převzato z blogu Tribun
