Souboj o čísla z množiny N

Září 04, 2011


Množina přirozených čísel N je pravděpodobně to nejcennější, co na planetě momentálně existuje. Kam se hrabe ropa, plyn či zlato. A nemilosrdný boj o ni tomu odpovídá.

 

Vlastnictví hmoty je stav velmi jednoduchý, předmět existuje jen jednou a tak ho buď ovládáte, nebo ne. Princip je to jednoduchý, užívají ho všechny živé organismy, od bakterií až po člověka a právě souboj tvorů o hmotné statky je jedním z úhelných kamenů přírody.

 

Jak se postupně život vyvíjel a stával komplikovanějším, vznikl jiný druh hodnot – informace. I zvířata znají jejich cenu a neváhají podniknout cokoli, aby je utajili, např. vlastní polohu či skrýš zásob na zimu. Naučili se maskovat, lhát o své síle, schovávat, poskytovat zavádějící informace…

 

To všechno funguje docela dobře, protože informační přenosové kapacity mezi zvířaty jsou z našeho pohledu omezené a tak se informace velmi blíží hmotným předmětům – jsou jen minimálně kopírovány a „vlastník“ má nad nimi docela dobrou kontrolu.

 

Vše ale změnil příchod člověka, jehož schopnosti v oblasti přenosu a zpracování informace jsou zcela mimořádné a nadále rostou. Někteří dokonce tvrdí, že právě toto nás odlišuje od ostatních zvířat. Prý jsme nahradili dynamiku genů daleko pružnější a rychlejší dynamikou informací (memů:). Po generace vše fungovalo podobně jako u zvířat, protože složitější informace byla pevně spojena s hmotným nosičem a nebylo snadné ji okopírovat. Vznik duševního vlastnictví byl tehdy zdánlivě přirozený a fungoval více méně obdobně jako u hmotných věcí.

 

Opravdovou revolucí bylo až oddělení informace a konkrétního hmotného nosiče, které umožnily počítače a jejich sítě a převedení prakticky veškerých informací na jednotný formát – třebas velmi velkých, ale přece jen obyčejných přirozených čísel množiny N. Každý text, obrázek, zvuk, video, postup není nic jiného než jedno konkrétní číslo n, které s použitím specifických technických prostředků vyvolá v mozku potřebnou reakci.

 

A tak prodej informací/duševního vlastnictví dospěl do paradoxního stavu. Autoři, prohledávači množiny N, by si rádi přivlastnili ona přirozená čísla, která ve spojení s veřejně známou zobrazovací metodou vyvolají vjem v mozku. Zakazují je psát na paměťová média, půjčovat, kopírovat, provádět nad nimi základní početní operace, či dokonce na ně jen vzdáleně ukazovat. Čísla je přitom snadné neomezeně kopírovat a přenášet z média na médium, aniž by toho autorova ubylo. Ne, že by nalezení „zajímavého“ čísla byla jednoduchá práce, nezasluhující odměnu, ale pokud má fungovat lidské vědění, není možné z číselné osy odstraňovat vybraná čísla jen z důvodů autorských práv. Ta čísla tu byla od vzniku vesmíru a pracovali s nimi, i když třeba v abstraktní rovině, celé generace matematiků. Nikoho z nich nikdy nenapadlo, že je mohl některé z nich vlastnit. Největším zlodějem intelektuálního vlastnictví je tedy matematik, který říká: Mějme libovolné n z N… Absurdita vlastnění přirozených čísel je evidentní.

 

Společnost si musí uvědomit, že „vlastnictví“ čísel, tak je dnes vynucováno, je evidentní nesmysl a že vlastnická schémata, účelná pro hmotné věci, zde evidentně selhávají. Tedy pokud se nechceme vrátit do minulosti a velmi významně omezit toky informací, či nastolit totální cenzuru celé společnosti. Udržení současného stavu je možné jen hrubým násilím a naprostým zrušením osobních svobod včetně práva na soukromí. Se zdravým rozumem, ale i s demokracií či dokonce lidskými právy je tento stav zcela neslučitelný.

 

Současný stav v oblasti duševního vlastnictví stojí v cestě přirozenému vývoji lidské rasy a proto musí být dříve nebo později změněn. Můžeme to buď udělat bezbolestně sami a nebo to za nás automaticky a velmi bolestivě udělá přirozený výběr. Zvítězí ty civilizace, které k tomuto důležitému problému postaví konstruktivněji.

 

Převzato z Nautila

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments