České banky nejsou zcela v pořádku: Moody’s jim snížila rating
Stav českých bank není ideální. Na pomoc zvenčí, od státu či od zahraničních mateřských společností přitom mohou v případě problémů spoléhat jen stěží…
Snížené hodnocení svých závazků v domácí měně obdržely Česká spořitelna, Komerční banka a Československá obchodní banka…
Agentura rovněž potvrdila finančním domům negativní výhled, což znamená, že v budoucnu by mohlo dojít k dalšímu snížení ratingu…
Moody’s zhoršila hodnocení českých bank již v květnu, kdy zhoršila svůj výhled pro český bankovní sektor z původního hodnocení "stabilní" na nový "negativní"…
"Jsme znepokojeni, že české bankovnictví by mohlo být mnohem citlivější než někteří západoevropští bankovní vrstevníci. Je totiž relativně nezkušené v oblasti úvěrového portfolia, a to hlavně v období rychlého růstu úvěrů,"…
Úspory klienta banky jsou pojištěny do 50 tisíc eur, což je zhruba 1,34 milionu korun…
Úskalím v odškodnění se může stát situace, když má klient v jedné bance více účtů. Peníze se mu z nich totiž sčítají a u jedné banky tak může odškodnění dosáhnout jen padesáti tisíc eur…
Když banka zkrachuje, náhrady vyplácí Fond pojištění vkladů…vyplácení se rozjede, až ČNB fondu oznámí, že finanční ústav není schopný dostát svým závazkům.
Tuto informaci musí ČNB vydat nejpozději 21 dnů od okamžiku, kdy se tu skutečnost dozví. Fond má tři měsíce na to, aby prověřil a zpracoval všechny údaje nutné k vyplácení a vybral banku, kterou jím pověří.
…Stanovená banka je klientům vyplácí až pět let…
Ze zákona jsou také pojištěny vklady u obchodníků s cennými papíry – v případě krachu jeho klient obdrží od Garančního fondu obchodníků s cennými papíry 90 procent reálné hodnoty investice, cenných papírů spravovaných obchodníkem nebo i hotovosti na účtu obchodníka. Maximálně však do výše 20 tisíc eur, tedy zhruba 520 tisíc korun.
Stát může převzít problémové banky, potvrdil Klaus
Stát bude moci v budoucnu přebírat banky, které se ocitly ve vážných finančních potížích. Prezident Václav Klaus dnes podepsal protikrizovou novelu zákona o bankách, jejímž hlavním cílem je zavedení účinných nástrojů pro případ bankovní krize.
Podle ministra financí Eduarda Janoty jde o preventivní opatření pro případ, že by nastala krizová situace. Převzetí banky státem označil ale za krajní řešení v případě, že by na trhu nebyla žádná soukromá banka, která by byla ochotna problémový finanční ústav převzít.
Motor českého oživování se do tří týdnů zastaví
Peníze na šrotovné jsou v Německu téměř vyčerpány, další vlna se nečeká…
Německé šrotovné zmiňují všichni analytici jako současný hnací motor české ekonomiky. Od něj se odvíjí i mezikvartální zlepšení českého HDP, který v porovnání s 1. čtvrtletím stoupl o 0,3 procenta, zatímco meziročně vykázalo Česko historicky nejhorší výsledek s – 4,9procentním poklesem…
"Pozitivní příspěvek v první polovině letošního roku přispěl k růstu v celém prvním pololetí, odhadem je to více než 1 procentní bod, pokud vezmeme v úvahu vysokou dovozní náročnost výroby automobilů,"…
Politici šetřit nechtějí, recesi ať splatí plátci daní
Na jedné straně tak politici hladce odpustili platbu 68 miliard korun státní firmě, která i přes recesi hlásí rekordní zisky (za letošní první pololetí necelých 32 miliard, tedy skoro o 11 procent více než za stejné období vloni).
Na straně druhé je "nepolitický" a "úřednický" správce státní pokladny nucen zabránit krachu veřejných financí tím, že stejnou částku vybere od firem a lidí, kteří recesi skutečně pociťují. Kromě zrušení plánované daňové úlevy pro firmy a mírného zvýšení DPH a spotřebních daní totiž Janota uvažuje například i o seškrtání podpory v nezaměstnanosti.
Někteří ekonomové, jako například bývalý ministr financí a člen vládního tým NERV Jiří Rusnok, připouštějí, že správná je kompromisní cesta mírného zvýšení daní a důsledných reforem strmě narůstajících výdajů státu.
Zmrazení důchodů, vyšší daně, dražší benzin. Janotův záchranný plán obsahuje víc, než se čekalo
Janotův cíl zní: nedopustit schodek rozpočtu ve výši 230 miliard korun, k němuž nyní Česko směřuje.
-zvýšit sníženou sazbu DPH (ve které jsou třeba potraviny, voda, léky nebo MHD)
– zvýšit stropy, nad které už se neplatí zdravotní a sociální pojištění, ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy.
– zvýšit spotřební daň na naftu i na benzín o jednu korunu. Tím pádem se mírně zvýší i DPH, kterou lidé z nafty a benzínu platí.
-Daně z nemovitostí … zdvojnásobit. Daň z převodu nemovitostí … zvýšit ze tří na pět procent.
– daně z příjmu firem neklesly na 19 procent, jak předpokládají schválené zákony, ale zůstaly by na dnešních 20 procentech.
-Důchodci mají příští rok brát stejnou penzi jako letos.
– snížit podpory v nezaměstnanosti, aby lidé měli větší motivaci si hledat práci. Konkrétní znění ale zatím tají.
– chce sáhnout i na státní podpory stavebnímu spoření.
Růst daní a cen nebude, strany jsou proti
Plány ministra financí na zvýšení daní jsou skutečně rekordní. Ještě nikdy v historii České republiky nevzrostly daně tolik, jako připouští návrh.
Tyto nepopulární plány se právě před volbami setkaly s ostrou kritikou největší pravicové i levicové strany, proti zvýšení daní na potraviny a zboží pro občany jsou také komunisté.
Sociální demokraté zvyšování cen odmítají
ODS daně zvyšovat vůbec nehodlá.
Krizí nejlépe proplouvají rodiny bez dětí a důchodci
Česku zuří největší ekonomická krize od začátku 30. let. O práci už přišlo přes 100 tisíc lidí. Rozpočet je v katastrofální situaci, podniky nemají zakázky, tvrdě šetří a snižují lidem odměny. Přesto Čechům i v době krize mírně rostou průměrné čisté příjmy a například důchodci jsou na tom dokonce nejlépe v historii samostatného Česka.
Čistý reálný příjem domácností zaměstnanců bez dětí stoupl mezi prvním čtvrtletím loňska a stejným obdobím letošního roku o 8,6 procenta, důchodci si polepšili o 5,5 procenta.
Naopak nejhůř zatím dopadá krize na chudé rodiny s dětmi a také na živnostníky. Obě skupiny totiž výrazně ohrožuje nezaměstnanost a především kvůli ní jim reálné příjmy o několik procent klesly…
Asi nejzajímavější je situace u důchodců, kteří se i přes krizi ještě nikdy neměli tak dobře jako dnes…I přes Topolánkovy reformy a loňskou inflaci si dnes ovšem mohou důchodci za své penze koupit tolik zboží, jako nikdy před tím.
Škrty v rozpočtu zřejmě sníží učitelské platy
Omezení rozpočtových výdajů ministerstva školství bude mít zřejmě za následek snížení učitelských platů. Ministerstvo by totiž v příštím roce mělo ze státního rozpočtu dostat o 3,2 miliard korun méně než letos. Kromě mezd a hlavních priorit resortu se snižování nákladů dotkne všech oblastí ve školství. Průměrný plat by se měl podle ministerstva snížit pouze pedagogickým pracovníkům.
