Výška státního dluhu je v České republice opravdu vysoká. Státní dluh se na konci roku 2009 pohyboval kolem částky 1,2 biliónu korun. Pro ty, kdo nemají rádi tak vysoká čísla, je to 1 200 miliard korun českých. Takže každý občan České republiky, a to včetně nemluvňat, dluží necelých 120.000 korun. Je to hodně nebo málo? V přepočtu na Hrubý domácí produkt to není až tak zlé. Pokud si představíme HDP jako veškeré aktiva vyprodukovaná na území státu, potom dlužíme asi 40 procent našeho celkového ročního příjmu. Je to stejné, jakoby normální člověk, který vydělá 180 tisíc korun čistého za rok, dlužil bance asi 72 tisíc korun. Průměr v evropské unii je asi 80 procent HDP. U Řecka dělá dluh více než 120 procent HDP. Jak vidno, do řecké úrovně veřejného dluhu nám ještě hodně chybí přes nepřetržitě bu, bu, bu ze strany naší spořivé pravice. Kde se vlastně náš státní dluh vzal, a kdo za něj může?
Výchozí stav je nula. Československá republika neměla na začátku roku 1990 žádný státní dluh. V době dělení federace a první vlny privatizace se náš státní dluh zvednul na 150 miliard korun. Tolik dělal státní dluh na konci roku 1993. V době vlády Václava Klause se oficiálně příliš nezvýšil. Co se zvýšilo, byly daňové úniky a nedobytné úvěry ve státních bankách. Co se zvýšilo, bylo pohrdání právním prostředím a zvýšení neúcty k právu. Mluvíme však stále o státním dluhu. Na konci roku 1998 činil státní dluh asi 200 miliard. Po ukončení první vlády ČSSD se dluh zvýšil asi na 400 miliard korun na konci roku 2002. V dalším volebním období za vlády ČSSD se státní dluh zvýšil o celých 100 procent. Na konci roku 2006 činil státní dluh celých 800 miliard korun. Zvýšit celkový státní dluh o téměř dalších 400 miliard se povedlo koaliční vládě pod vedením pravicové ODS a spořivého TOP ministra financí Kalouska za další 3 roky. Takže na konci roku 2009 tu máme státní dluh bezmála 1,2 biliónu korun.
Jak tedy vypadá celkové skóre? V prvních osmi letech transformace a dělení federace pod vládou pravice, konkrétně ODS, dělá oficiální státní dluh 200miliard. Za poslední 3 roky vlády spořivé pravice to je dalších 400 miliard. Celkem dělá tedy oficiální dluh naší pravice 600 miliard korun, což je polovina státního dluhu. Takže kecy o zadlužování této země rozhazovačnou politikou ČSSD je jenom modrá pohádka pro děti. Samozřejmě existuje tu ještě oblíbená pravicová mantra o zadlužování v době hospodářského růstu ze strany ČSSD a v době hospodářského poklesu ze strany ODS. To je sice pravda, ale to zadlužování zdaleka nebylo tak velké, jak ukazují oficiální čísla.
Dovolím si určitě zjednodušení. Budu abstrahovat od výnosů a ztrát z doby privatizace. Pominu daňové úniky a tunelování státního majetku, a budu pracovat pouze s jedinou částkou. A to je účet za Klausův bankovní socialismus 90. let. Sanace špatných úvěrů ukrytých účetně do ztrát Konsolidační banky nás všechny stála téměř 400miliard korun. Tato část státního dluhu, kterou nám tu zanechal Vašek Veliký, se bůhví proč připisuje tomu, kdo ji musel zaplatit, a ne tomu, kdo ji skutečně způsobil. I když výsledek je stejný a každého z nás, včetně nemluvňat, tato bolestivá vzpomínka na Klausův bankovní socialismus 90. let stála asi 40 tisíc korun, tedy třetinu státního dluhu. V tomto světle se jeví první Zemanova vláda ČSSD a zvláště její ministerstvo financí ne jako ona pověstná vláda sebevrahů, nýbrž jako vláda geniálních národohospodářů. Uvážíme-li, že i přes nutnost platit tu bezmála 400 miliardovou sekyru, kterou jim zanechala vláda spořivé pravice pod vedením Vaška Velikého zvaného Kožený úsměv, skončila vláda Miloše Zemana s údajným schodkem ve výši 200 miliard. Potom je naprosto zřejmé, že ve skutečnosti hospodařili s rozpočtovým přebytkem ve výši 200 miliard. A tu částku 400 miliard přičteme k dluhům z 90. let a pravici pod vedením Modrého Vaška. Protože tam vznikla a tam také tato část dluhu nesporně patří. A zaplatit ji bylo třeba kvůli stabilizaci finančního sektoru.
Pokračujme tedy v zjednodušeném počítání. Pokud první vláda ČSSD hospodařila de facto s přebytkem ve výši 200 miliard, je naprosto nutné tento přebytek odečíst od celkového schodku druhé vlády ČSSD v letech 2002-2006. Ten schodek byl oficiálně 400 miliard což je při téměř sedmiprocentním každoročním hospodářském růstu prakticky nemožné. A dnes už víme, že v této částce pořád figuruje skrytý schodek z období transformace, který zavinila pravice, ale zaplatit ji musela se zaťatými zuby vláda ČSSD a potažmo my všichni. Takže pokud hospodařila první vláda ČSSD ve skutečnosti s přebytkem ve výši 200 miliard, byl celkový schodek druhé vlády ČSSD poloviční. Tedy ne 400, ale pouhých 200 miliard. Z toho vyplývá, že ve skutečnosti je podíl naší rádoby spořivé pravice na státním dluhu téměř jeden bilión korun (Klaus 200 + 400 = 600 miliard a Topolánek téměř 400 miliard)! Podíl ČSSD je těch zbývajících 200 miliard! Čili z každých 6 korun našeho státního dluhu připadá 5 korun na období vlád naší spořivé české pravice a pouze 1 koruna na 8 let vlád ČSSD!
Samozřejmě, že počítání v absolutních číslech nemá takovou vypovídající hodnotu. Použiji proto výpočet řádného profesora ekonomie pana Jiřího Havla. Z něj vyplývá, že český státní dluh činí asi 36 procent z českého HDP (těch na začátku mnou uváděných necelých 40 procent dělá dluh veřejný to je o asi 150 miliard více, tedy o dluhy zdravotní pojišťovny a hlavně krajů, převážně stejně vytvořený do roku 2008 modrými hejtmany). Z těchto 36 procent HDP připadá na období vlád pravice 30 procent a na období levicových vlád pouhých 6 procent z celkového HDP! Což kupodivu odpovídá prakticky přesně mým zjednodušeným výpočtům v absolutních číslech. Tedy poměr 5:1 v zadlužování tohoto státu ve prospěch spořivé a finančně odpovědné pravice. Na kom chce naše pouze slovy odpovědná pravice ušetřit, také víme. 6 miliard mimořádné dávky k důchodu je mrhání, zatímco progresivní daň, která by přinesla stejnou částku do rozpočtu, je naprosto nepřípustná!
Nejsme přece tak bohatí, abychom šetřili na životní úrovni našich ubohých milionářů!
