Bělorusové musejí odevzdat otisky prstů. Běloruský ústavní soud schválil rozhodnutí Ministerstva vnitra, podle něhož jsou všichni muži schopní vojenské služby povinni poskytnout úřadům své otisky prstů, informuje běloruská opoziční Charta 97. Podle předsedy soudu Petra Miklaševiče „provedení daktyloskopie nijak nenarušuje ústavní práva občanů“. Miklaševič k tomu dodal, že kvůli hrozbám terorismu podobné kroky podstupují mnohé země světa, že on sám absolvoval na letišti v Istanbulu nepříjemnou prohlídku a musel si zout i boty. Plošný sběr otisků prstů běloruských mužů vzešel z úřadu ministra vnitra Vladimira Naumova a podle informací Charty 97 už policie mezitím začala s jejich hromadným snímáním. Například v továrně na výrobu dveří Chales už museli otisky prstů odevzdat všichni muži do pětapadesáti let. Polovina zaměstnanců své otisky vydat odmítla. Běloruské Ministerstvo vnitra plošný sběr otisků zdůvodňuje vyšetřováním výbuchu, který se loni v červenci odehrál v Minsku. Výslechem už prošly tisíce lidí, předáci opozice skončili nakrátko ve vězení, ale pachatelé jsou dále neznámí. Policie tak má podle vlastního přiznání k dispozici zatím stále jen sociálně psychologický profil pachatele.
Jak pokračuje… boj baskických teroristů za samostatnost vlasti? Ozbrojená baskická separatistická organizace ETA u příležitosti padesátého výročí svého vzniku oznámila, že bude pokračovat v boji, neboť požadavek na nezávislé Baskicko je nyní silnější než v době Francovy diktatury, kdy byla ETA založena. Podle prohlášení nutí vlády Španělska a Francie členy ETA pokračovat v ozbrojeném boji, který si od konce padesátých let vyžádal přes osm set mrtvých. „Bez břímě, které na nás tyto státy nakládají, by lidé zvolili k nezávislosti cestu pokojnou a demokratickou,“ cituje agentura Reuters. „Do té doby budeme muset bojovat všemi prostředky, protože nepřátelské státy neprojevují nejmenší známku vůle respektovat slova Baskické země,“ konstatuje prohlášení, zveřejněné v novinách Berria a Gara. ETA se zformovala v dobách fašistické diktatury generála Franca, kdy byly baskičtina a baskická kultura tvrdě potlačovány. Po generálově smrti se Španělsko pomalu vydalo na cestu k demokracii, přičemž Baskicko (ale také Katalánsko nebo Galície) získaly různé stupně autonomie. „Ačkoli ETA vznikla za Franca, jejím cílem nebyl boj s frankismem, ale získání svobody pro Baskicko a tento cíl má dodnes,“ konstatuje rovněž zmíněné prohlášení. „Dnes je podpora myšlenky nezávislosti hlubší než před padesáti či třiceti lety.“ Španělská vláda vedla s ETA neúspěšné mírové rozhovory. Jejich zatím poslední kolo bylo ukončeno v roce 2006, kdy nálož ukrytá v autě zabila v Madridu dva lidi. Po sérii zatčení významných představitelů ETA nyní španělská vláda předpokládá, že organizaci tvoří poměrně malá skupina bojovníků. Průzkumy veřejného mínění přitom ukazují, že většina Basků si nezávislý stát nepřeje.
Převzato z Literárních novin
Tereza Spencerová je šéfredaktorkou nezávislého zpravodajského serveru Czechfp.cz.