Stručně ze světa 8/2009

Americký týden ztrát, bez nálezů. Americká vládní agentura Government Accountability Office (GAO), obdoba našeho Nejvyššího kontrolního úřadu, zjistila, že armáda v Afghánistánu postrádá bezmála třetinu z dvou set čtyřiceti dvou tisíc lehkých zbraní, které Spojené státy věnovaly afghánské armádě. Kromě pušek a samopalů chybí také tisíce granátometů a kulometů, v neposlední řadě i vybavení pro noční vidění, které dlouho poskytovalo americké armádě v bojích s Talibanem strategickou výhodu. Shodou okolností týž týden vešlo ve známost, že ve výzkumném zařízení v Los Alamos v Novém Mexiku, kde se vyvíjejí jaderné zbraně, se za rok 2008 ztratilo devětašedesát počítačů. Jeden ze strojů byl přitom „ztracen v citlivé zemi“, připouští vedení laboratoří, trvá ale na tom, že v žádném z počítačů nebyla žádná mimořádně důležitá data. A aby toho nebylo málo, auditoři Pentagonu zjistili nesrovnalosti mezi množstvím chemických bojových látek, které byly skladovány v Deseret Chemical Depot v Utahu, a množstvím, které bylo zničeno…

ICC vydal zatykač na súdánského prezidenta. Podle všech indicií se Mezinárodní trestní tribunál (ICC) v Haagu chystá vydat v nejbližších dnech zatykač na súdánského prezidenta Umara Hasana Bašíra, zatím ale nebylo zveřejněno, z čeho ho hodlá obvinit. Prokurátor Luis Moreno-Ocampo obvinil  Bašíra obvinil z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, to vše v souvislosti s tragickým vleklým konfliktem v súdánské provincii Dárfúr. Od roku 2003 tam súdánská armáda a polovojenské arabské skupiny povraždily na tři sta tisíc černošských obyvatel a další miliony vyhnaly z domovů. Proti snaze postavit Bašíra před mezinárodní soud se už loni postavily Africká unie i Liga arabských států, které požádaly o roční odklad, aby získaly čas k diplomatickému řešení konfliktu. Vydání zatykače na Bašíra je precedentní – je to poprvé, kdy ICC hodlá zatknout a postavit před soud úřadující hlavu státu.

Bojkot Izraele se šíří. Anglikánská církev potvrdila svůj odmítavý postoj vůči firmám, které profitují z okupovaných palestinských území, a oznámila, že už koncem loňského roku stáhla svou investici v americké firmě Caterpillar, jejíž těžkou stavební techniku izraelská vláda používá při ilegálních demolicích palestinských domů. Caterpillar navíc pro izraelskou armádu dodal speciální vojenské buldozery D9. Investice anglikánské církve činila 2,2 milionu liber. K bojkotu Izraele přistoupili také členové Jihoafrického odborového svazu dopravy, kteří odmítli vyložit náklad lodi Johanna Russ, na jejíž palubě je izraelské zboží určené pro jihoafrický trh.

Saakašvili si umí užívat. Gruzínský prezident-samovládce Michail Saakašvili za poslední dva roky utratil ze státní pokladny tři sta milionů dolarů na své rodinné výlety po světě, tvrdí předák gruzínské Strany práce Josif Šatberašvili. „Saakašvili s rodinou byli například na cestách od 25. prosince do konce ledna,“ prohlásil. „Byli na Sahaře a u Afriky se plavili v ponorce. Dvakrát týdně si prezident s rodinou užívá v nejdražší restauraci ve Francii.“ Saakašviliho manželka, Holanďanka Sandra Roelofsová, se dvěma syny a svými rodiči podle Šatberašviliho často cestuje po celém světě. „Když nám nový premiér Nika Gilauri oznámil, že máme krizi, že bychom měli šetřit a utáhnout si opasky, měl to ze všeho nejdřív poradit svému prezidentovi,“ dodal. Saakašvili v lednu požádal Západ o hospodářskou pomoc.

…a časy se mění. Poté, co Kyrgyzstán oznámil uzavření americké letecké základny na svém území, Rusko de facto získalo kontrolu nad většinou amerických zásobovacích tras do Afghánistánu. Z hlediska Obamových plánů na vystupňování války proti Talibanu je to víc než nepříjemné. Chajberský průsmyk z Pákistánu ovládají Tálibové a všechny ostatní trasy, pomineme-li Írán, vedou přes Rusko. Moskva si je toho plně vědoma a už Washingtonu velkoryse nabídla vyřešení jeho dopravních trablů. Pokud však USA chtějí využít ruské dobré vůle, budou za to muset zapomenout na své rakety a radary v Polsku a České republice a roztrhat i zvací dopisy pro Ukrajinu a Gruzii do NATO. Budou Spojené státy riskovat zásobování svých šedesáti tisíc vojáků v Afghánistánu kvůli nefunkčním hračkám ve východní Evropě a přizvání přátel z Ukrajiny a Gruzie do svého soukromého klubu? Těžko říct, ale po bouřlivých jelcinovských letech, kdy se ruská zahraniční politika dělala ve Washingtonu, se zdá, že dnes se americká zahraniční politika dělá v Moskvě. Není ten svět zajímavý?

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments