"Tak je to v pořádku, pane hostinský," vesele řekl Bretschneider, "zavolejte sem svou paní, předejte jí to a večer si pro vás přijedem."
"Nic si z toho nedělej," těšil ho Švejk, "já tam jdu i jenom pro velezrádu."
"Ale pro co já?" zabědoval pan Palivec. "Já byl přece tak vopatrnej:"
Bretschneider se usmál a vítězoslavné řekl: "Za to, že jste řekl, že sraly mouchy na císaře pána. Oni vám už toho císaře pána vyženou z hlavy."
Dnes se rozšířila zpráva, že bylo zahájeno trestní stíhání Vladimíra Stwory, vydavatele webzinu Zvědavec, za spáchání trestného činu Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle §261a Trestního zákona.
Ne, že by některé články na Zvědavci nebyly kontroverzní, jiné prostě blbé a další skutečně na hraně antisemitismu, některé výjimky dokonce až za ní, ale přesto nelze trestní stíhání za verbální zločin akceptovat, tím spíše, že Stwora nikoho nenutil, aby jeho web četl, neagitoval, nepropagoval, pouze nabízel k přečtení a k diskusi.
Kam se poděla proklamovaná, do základů státu zabudovaná svoboda slova? Zmizela, byla vypuzena, nebo zde prostě nikdy nebyla a nyní jsou jen odhazovány masky, protože hra pomalu končí? Z Voltairova citátu, který se kdysi skvěl v erbu demokratů: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale navždy budu bránit, abyste to říkat mohl," zbývá již jen stará nepotřebná veteš.
A proč je stíhán právě Stwora, ale spousty fanatiků štvoucích proti důchodcům či levici, volajících po drastickém omezení jejich občanských a lidských (sic!) práv a svobod, a kolikrát i přímo po jejich fyzické likvidaci, jsou přinejmenším tolerovány, ne-li rovnou podporovány a omlouvány?
Stwora je jeden z prvních, ale obávám se, že nikoliv posledních lidí, kteří mají být kriminalizování za verbální zločiny spáchané na webu, tedy svým způsobem v soukromí. Kdo bude další a kolik jich ještě bude? Všichni, kteří nerezonují s propagandou, všichni, kteří říkají divné, znepokojující, nepohodlné, pobuřující, z řady vybočující myšlenky?
Když ono zakazovat je snazší, než dokazovat. A pro zakazujícího bezpečnější, protože neriskuje, že bude sám usvědčen z omylu.
Ano, mohou existovat i špatné myšlenky, před kterými by se měl mít člověk na pozoru, myšlenky schopné zasít zkázu a rozkol, myšlenky svůdné a nakažlivé stejně, jako jsou perverzní. Jenže obranou proti takovým myšlenkám není zákaz, ale jejich vytlačení do zapomnění a bezvýznamnosti myšlenkou stejně silnou, ale lepší. Zákazy postihnou všechny kromě těch, kteří drží moc, nikoliv všechny špatné. Zapálit barák, jenom abych se zbavil jedné krysy, není řešení. Svoboda slova platí buď pro všechny, nebo pro nikoho.
Konečně, nepáchám snad i já právě teď trestný čin Schvalování trestného činu podle §165, či Nadržování podle §166 Trestního zákona? Jenže kdy jindy nemlčet, když ne teď, kdy ještě mluvit mohu?
Až bude povoleno jen jediné správné a schválené myšlení a jediné správné a schválené mluvení, bude pozdě bycha honit. A potom to spíše, než scéna z hostince z Haškova Dobrého vojáka Švejka, kterou jsem si vypůjčil na úvod, bude Orwellovo 1984. Krásný nový svět ťuká na dveře a zdá se, že uvítací výbor již pilně trénuje.
Viz též:
Písničky, fangličky a svoboda slova
Popírání holocaustu jako adrenalinový sport? Aneb co naznačil případ Duke
Převzato z blogu Tribun
Stanův komentář: Připojuji se k Tribunovi. Ačkoliv náš informační server se myšlenkově nachází jinde než Zvědavec, po zatčení nacionalistů, jejichž jediným proviněním mělo být organizování koncertů, na nichž kapely zpívaly závadné texty, je tady další fáze – boj proti nepohodlným informačním zdrojům. Ta situace až příliš připomíná obviňování a zatýkání lidí kolem Plastic People of the Universe, Charty 77, VONS apod. Apropó, kde je hlas nezávislých umělců, bývalých disidentů a intelektuálních elit? Myslíte si, lidičky, že vás se to netýká?
Všeho do času…
