Jüan přebíjí v africkém ringu dolar
Jurij Skidanov
Červenec 30, 2013
V posledních letech probíhá v Africe skrytý boj mezi Čínou a západními mocnostmi. Čína je zde vytlačuje z jejich pozic. Prakticky každé zostření situace v Africe je následkem tohoto boje. Čína pro rozšíření zóny svého vlivu nepotřebuje válčit. K vytváření přátelských geopolitických oblastí využívá ekonomiku. Vliv na Afriku začal v říjnu 2008 po čínsko-africkém fóru pro spolupráci, uspořádaném v Pekingu. Účastnilo se ho přes 50 hlav afrických států a zplnomocněných zástupců afrických vlád. Potvrdili vztahy s asijským gigantem. Ještě před tím oznámil čínský prezident Chu Ťin-tchao vyčlenění tří miliard USD k režijnímu úvěrování a rozšíření pomoci Africe a to mimo dříve poskytnuté půjčky ve výši tři miliardy USD a dalších dvou miliard USD exportních úvěrů. Kromě těchto celkem osmi miliard šly do Afriky ještě dvě miliardy od soukromého čínského kapitálu. V roce 2012 dostaly africké země dvacet miliard USD pro nejbližší 3 roky.
Srovnejme se stovkami milionů, které i v tom lepším případě jdou do Afriky ze Západu, nebo s programem MMF, který podmiňuje svou pomoc plněním tvrdých hospodářských opatření a odstavením státu od ekonomiky, aby došlo k co největšímu chaosu v průmyslu i v zemědělství.
Obchodní obrat Číny se zeměmi Afriky se v roce 2011 zvýšil na 160 miliard USD a africký export do Číny se za posledních 10 let zvýšil z 5,6 na 90 miliard USD. USA dosud čerpaly 40 % své ropy z Nigerie. Zde vedl Peking obzvláště intenzivní jednání. Afrika má krom ropy také zásoby minerálů, diamantů a kovů. Ameriku brzdí v hospodářské soutěži s Čínou výdaje na války v Afghánistánu a Iráku. V zápase o přízeň afrických vůdců nemůže vedle Číny obstát. Tyto důvody vedly americkou administrativu k jednoduché a pro ni typické metodě – vojenské. Roztahuje se po celém kontinentě a koncem roku 2007 stvořila americké armádní velitelství pro Afriku (AFRICOM) s hlavním úkolem být organizačně-vojenským centrem v obraně proti narůstajícímu hospodářskému a politickému vlivu Číny. Následně v případě potřeby politiku nahradit specifickými metodami.
Američané se ani svými záměry v Africe a důvody stvoření AFRICOM netají. Z jejich ministerstva zahraničí a ministerstva obrany vyšla zpráva, že "přírodní bohatství Afriky je atraktivní terč pro Čínskou lidovou republiku, jejíž ekonomika roste o 9 % za rok a má nenasytnou potřebu ropy … Těžištěm cílů AFRICOM je ochrana přístupu k uhlovodíkům a dalším africkým strategickým surovinám, aby Čína nebo Rusko nezískaly výhody nebo výhradní práva …"
Tak jako už nejméně 15 let maskuje i nadále Washington své zájmy nutností bojovat s terorismem. Prý se islámští teroristé přesouvají z Blízkého východu a Pákistánu do Afriky. Pansahelská iniciativa a Transsaharská iniciativa jsou protiteroristické programy stvořené z podnětu USA. Hospodářsky slabá Francie je zavlečena do všech válek na západě Afriky. Pokaždé to hrozí zhoršením její vnitropolitické situace, ve Francii dochází k bouřím emigrantů z těchto zemí.
Boje proti terorismu se využívá k rozdmychávání etnických válek a náboženské nesnášenlivosti mezi kmeny severní, západní a střední Afriky. Příkladem "čistých" úmyslů amerických speciálních sil a francouzských legionářů a jejich boje s terorismem je případ Libye. Zákonný vůdce Libye byl zabit, čínské společnosti přišly o 5 miliard USD a ze země byly vytlačeny.
Zajímavý poznatek. Kamkoliv přijde Čína se svými zájmy, ihned se objeví teroristické skupiny. Ovšem situace Spojených států už není taková jako v minulosti. Bitvu o Afriku Spojené státy prohrávají.
Převzato z Pravda.ru
***
Evropská unie a Řecko: počátek "civilizovaného" zničení země (I)
Anna Filimonova
Srpen 02, 2013
Koncem července schválili zástupci ministrů financí EU pomoc 6,8 miliard EUR (mělo to původně být 8,1 miliard) pro Řecko. Před tím schválil řecký parlament poslední ze serie zákonů, podmínek daných mu věřiteli – MMF, EK a ECB. Kvůli zrychlenému schvalování byli poslanci sezváni během parlamentních prázdnin.
Výsledkem hlasování byl souhlas s novým kodexem a způsobem uvolňování či převádění 12,5 tisíce státních úředníků "do rezerv". Důsledkem je prakticky zrušení městské policie (3,5 tisíce převedeno do rezerv). Do rezerv bude převedeno také 3,5 tisíce učitelů, 2,5 tisíce lidí z ochranky škol, 2,5 tisíce lidí z místních samospráv a z ministerstev. Zaměstnanci v rezervách budou pobírat 75 % mzdy. Řecký předseda vlády řekl, že za dva roky odejde 15 tisíc ze 700 tisíc státních úředníků. Lidé určení k přeřazení jsou povinni to respektovat, jinak budou propuštěni.
Před přijetím do EU dostalo Řecko podmínku privatizovat strategické podniky kontrolované státem. Bylo zprivatizováno i 5 hlavních bank. Podíl státu v Národní bance Řecka byl nejprve snížen na 50 % a později na 33 %. Poté byly prodány telekomunikace a výroba stavebních materiálů. Z cukrovarů a textilek nezůstalo nic. Výroba Metaxy je v rukou britské Grand Metropolitan. Stát odešel i ze ziskové námořní přepravy, začal prodávat loděnice a námořní přístavy. Direktivy EU způsobily také snížení rybolovu, vinařství a dalších zemědělských výrob.
Tzv. řecký zázrak se ve značné míře opíral o poválečné americké dotace a posléze o podporu EU. Přitom se vytvořila politická třída slepě se spoléhající na pomoc zahraničních věřitelů. Tím už své samostatné řízení státu likvidovala. Faktickým cílem mezinárodního společenství byl bankrot země. Řecko je v evropské civilizaci unikátní pro své pravoslaví. Jakmile dosáhla úroveň řeckého zahraničního dluhu a zbídačení většiny obyvatel velkého rozsahu, byl nakázán odprodej řeckého území a aktiv světové korporatokracii.
Řecko se stává laboratoří, jak přivést zemi ke katastrofě. Podle řecké centrální banky byl v roce 2010 celkový dluh 423,5 miliard EUR. Mezinárodní finanční pomoc dluhu nepředchází, ale naopak urychluje pád ekonomiky. To co se z dluhu v říjnu 2011 odepsalo (50 %), se týkalo jen odepsání podílu finančního sektoru – banky, investiční fondy apod. To k čemu bylo Řecko trojkou přinuceno, fakticky znemožnilo hospodářský růst země. Touto politikou se vyvolává strach mezi obyvateli, beznaděj, masové protesty – stávky a podobné akce jsou na denním pořádku.
Začátkem roku 2012 odmítly řecké levicové síly účast v nové koaliční vládě. Do vlády vstoupily tři parlamentní skupiny (PASOK, Nová demokracie a LAOS) a dohodly spolupráci na provádění státní politiky. Ihned se "trojka" vytasila s novými tvrdými požadavky a politické vedení přitlačila ke zdi. Vedlo to k vnitropolitické krizi a sociálnímu napětí s průvodními jevy, včetně pogromů v hlavním městě.
V únoru 2012 byl ministry financí Eurozóny schválen druhý balík pomoci 130 miliard EUR. Řecko jej může čerpat jen prostřednictvím speciálního fondu kontrolovaného Německem, jakožto hlavním donátorem. Podmínky velmi tvrdé – síla a diktát Německa. To nehodlá kontrolovat každého řeckého ministra, avšak musí mít jistotu důsledného plnění podmínek. Proto Evropská komise v této věci kontroluje každý krok řecké vlády. Pozorovatel agentury Reuters konstatuje: "Od této chvíle je Řecko ve vlastnictví mezinárodního společenství."
Ve stejnou dobu kdy německá media urážejí Řeky charakteristikami jako "prasata, prožírající úvěry", "profesionální rekreanti", "karnevalový národ", má německý vojensko-průmyslový komplex naprosto hmatatelný přínos z řeckých nákupů německých zbraní. Podíl vojenských výdajů z rozpočtu má Řecko hned po USA druhý největší. Řecko je také v pořadí druhým dovozcem německých zbraní (po Portugalsku). Kdysi přiměla Merkelová Papandrea k dodržení všech již podepsaných dohod a ještě k uzavření nových. Peníze na sociální programy Řecka se snížily o 9 % (2 miliardy EUR) a jeho příspěvek do NATO se zvýšil o 50 % (60 miliard EUR). Vojenský rozpočet narostl o 18,2 % (1,3 miliardy EUR).
Převzato z Fondsk.ru
***
Řecko: sociální exploze je neodvratná
Anna Filimonova
Srpen 07, 2013
Nedávno se Řecko dostalo na první místo v Evropě v krácení rozpočtu na zdravotnické služby, a to z 5,6 miliard EUR (rok 2010) na 3,8 miliard EUR (rok 2011) a v roce 2012 na 2,88 miliard EUR. Prakticky 50 světových farmaceutických firem proto přestalo do Řecka dodávat léky. Běžně dochází k tomu, že příbuzní pacientů shánějí po všemožných lékárnách potřebné léky. Objevuje se velký nedostatek zdravotnického vybavení. Ve státních nemocnicích chybí 6,5 tisíce lékařů a 20 tisíc sester a ošetřovatelů. Odcházejí za hranice.
Platit zdravotnické služby není lehké ani pro ty, kteří mají práci, neboť ceny prudce stouply. Nejhůře na tom jsou lidé v zemědělských oblastech a na ostrovech. Podle OSN žije v Řecku přes 10 % obyvatel v krajní nouzi. Chybí zde komplexní sociální podpora, zdravotnické služby jsou pro chudé téměř nedostupné, přibližně třetina obyvatel nemá státní zdravotní pojištění.
Přes všechna opatření se krize prohlubuje a placení dluhů zahraničím věřitelům se stále komplikuje. Soukromí investoři odpustili Řecku přes 50 % dluhů, ale Goldman Sachs odmítl restrukturalizaci řeckého pětimiliardového dluhu a to ji musí zaplatit v plné výši. A. Rastani , jeden z obchodníků Wall Streetu, řekl: "…ve skutečnosti nemáme zájem na stabilní ekonomice, zafixování situace je naše práce, je to zvýšení zisku". Z jedné strany byl Řecku dán úkol snížit do roku 2020 dluh na 124 % HDP a přitom v roce 2012 dosáhl dluh 156 % a v roce 2013 bude přinejmenším 175 %. V roce 2014 se očekává 190 % HDP země.
Vytrvale pokračuje útok na státní majetek. Vláda Papandrea zaručila zahraničním věřitelům utržit z privatizace majetku státu nejméně 50 miliard EUR, ovšem podle odborníků bude v roce 2016 takto získáno jen 9,5 miliard. Přitom se privatizuje naprosto vše – energetika, doprava, pobřeží, především daňové služby. Univerzity mají 49% soukromou účast i přesto, že to odporuje ústavě.
Řecko je bohaté na přírodní suroviny, má rozvinuté loďstvo a potenciál pro rozvoj zemědělství, průmyslu a turismu. Mikis Theodorakis vede hnutí nezávislých občanů Jiskra a navrhuje jak zachránit řecké hospodářství: dohodnout se na půjčce na nízké procento s Ruskem a Čínou. Dále snížit dluh prostřednictvím společných podniků s ruskými společnostmi na způsob ropovodu Burgas – Alexandropolis a společně využívat bohatství země. Řecko má suroviny a na šelfu v Egejském moři ropu a plyn. Má přístavy, ve kterých je možno vybudovat vojenské opravárenské základny. Už dříve se sovětské vojenské lodě opravovaly na Syrosu. Theodorakis tvrdí, že sblížení řeckého a ruského lidu by umožnilo zemi svobodně vydechnout. Ovšem tyto návrhy jsou ignorovány.
Kdysi měl Gazprom zájem koupit státní podíl (65 %) korporace DEPA (distribuce plynu v Řecku). Nestalo se tak, neboť řecká vláda neposkytla potřebné garance a navíc hrozilo nebezpečí, že Brusel bude obchod vetovat.
Řecko je ve dvojím ohni. EU vyhrožuje sankcemi, pokud se nezprivatizují velké státní podniky a přitom privatizačním transakcím brání, především s partnery podle ní nevhodnými (Rusko). Bývalý ministr zahraničí SRN Fischer řekl, že odchod Řecka z eurozóny překazí integraci balkánských států do EU, je to v tom případě nežádoucí, neboť by to otevřelo cestu na Balkán Rusku. Proto MMF přikládá velký význam účasti Řecka v projektu Transadriatického plynovodu. (1)
Celkově spadla ekonomika Řecka v období 2008 až 2012 o 25 %. Je to výsledek horší než byl za americké Velké hospodářské krize v roce 1929. V tomto roce se očekává snížení HDP ještě o dalších 4,5 %.
Tvrdá opatření se nedotkla bankéřů a rejdařů. "Reformy" dopadly především na chudší část obyvatel. Nezaměstnanost byla v dubnu 2013 27,2 %. Představuje to 4,65 milionů obyvatel. Ve 450 tisících rodin nemá zaměstnání nikdo. Z 2,6 milionů zaměstnanců státního sektoru bylo jen v roce 2009 propuštěno 900 tisíc. Nezaměstnanost mládeže do 24 let je 60 %. Podpora v nezaměstnanosti je natolik snížena, že ji dostává jen 225 tisíc nezaměstnaných. Eurotrojka (Francie, Německo, Velká Britanie) žádá o další propuštění 150 tisíc osob ze státních služeb.
Od roku 2009 prošlo Řeckem osm tisíc stávek a nyní se země nachází na pokraji ozbrojených střetů.
Odkaz uveden u originálu
Převzato z Fondsk.ru
