Proti komu se spolčují země Kaspiku a USA
Sergej Balmasov
Březen 17, 2011
Spojené státy se snaží v oblasti Kaspiku dostat na vedlejší kolej Rusko a Irán tím, že spolupracují na militarizaci sousedních států. Důvodem má být potřeba větší bezpečnosti v tomto na ropu a plyn bohatém území. Jedná se především o pomoc Ázerbajdžánu, Turkmenistánu a Kazachstánu s ozbrojenými námořními silami. Všechny tři státy mají v Kaspiku dosti silné flotily. Především Ázerbajdžán. Přesto plánují výstavbu námořních sil tak, jako by začínaly od ničeho. Ázerbajdžán má menší vojenské námořnictvo jen ve srovnání s Ruskem, oproti Íránu je na tom lépe.
Veškeré úsilí směřuje k vytvoření mohutné síly na Kaspiku. Američané mají v úmyslu, kromě zesílení ázerbajdžánského námořnictva, ještě zlepšit profesionalitu námořníků, rozšiřovat účast ve společných mírových akcích a pokročit ve spolupráci s NATO.
Dalším zemím je věnováno podstatně méně pozornosti. Pro Turkmenistán je připravována pouze jazyková výuka angličtiny v rámci programu IMET. Ani Kazachstán není ve středu zájmu. Tam má dojít k modernizaci bojových letounů, zejména bojových helikoptér z USA. Důvodem k tomuto snažení jsou bohaté energetické zdroje. Svou roli zde hraje i Nabucco, jímž má energie z regionu putovat na Západ, který se tak stane méně závislý na Rusku.
Američané už v minulosti podporovali námořnictvo uvedených států svou dodávkou hlídkových člunů. Nyní jde o vážnější věc. Komu chtějí všechny tři státy ukazovat svaly? Snaží se o zajištění svých vkladů do ropných zdrojů. Čiší z toho jasná snaha o geopolitické zastrašování dvou hlavních mocností Kaspiku – Ruska a Íránu. Obě tyto země v poslední době zvětšují své námořní síly.
Americké plány na Kaspiku charakterizoval odborník na vojenské námořnictvo Konstantin Sivkov.
Pro Spojené státy je v geopolitických plánech Kaspik mimořádně důležitý. Své pozice zde chtějí upevnit za každou cenu. Nejde jen o kontrolu zdrojů, ale i o agresivní plány k Číně, Rusku a Íránu. Spoléhá se především na Ázerbajdžán, s jehož politickou elitou mají Spojené státy úzký vztah. Amerika svým uplatněním vojenských svazků získá i velký politický vliv. S dodávkou vojenské techniky bude kontrolovat i vojenskou sílu. Neposlušnost bude trestat embargem na náhradní díly a munici a případně bude ze satelitů odpojovat elektroniku.
Nynější prezient Alijev má tolik rozumu, že nebude napodobovat Saakašviliho a nebude chtít být pěšákem v americké hře proti Rusku. Alespoň v dohledné budoucnosti. Avšak k témuž scénáři, který byl vyzkoušen v roce 2008 pomocí Gruzie proti Moskvě, může Washington využít Alijeva proti Íránu. V poslední době se vztahy Teheránu a Baku zhoršily. Írán se obává rozvracení ze strany tajných služeb v íránském Ázerbajdžánu. Stejné obavy vzbuzují i ázerbajdžánské ambice na využití kaspického ropného bohatství. Své ambice Íránu ázerbajdžánské námořnictvo opakovaně demonstruje. USA mohou takto využít Ázerbajdžán proti Íránu podobně, jako využily Gruzii proti Rusku. To však může znepokojovat i Turkmenistán, taktéž partnera USA, který má s Ázerbajdžánem spory o celou řadu ropných polí.
Převzato z Pravda.ru
***
Vydírání: Viceprezident USA vyhrožoval Putinovi revolucí, půjde-li do voleb
Zajímavé podrobnosti z návštěvy Bidena v Moskvě
Březen 13, 2011
Biden se setkal s Medveděvem, Putinem a vedoucími opozičních politických stran. Kasparov, bývalý šachový mistr světa a jeden z opozičních představitelů, uvedl ve svém blogu, že i když měl Biden odjet na Moskevskou státní univerzitu, pokračoval v besedě. Nakonec nepokrytě sdělil, že na setkání s Putinem mu oznámil, že není vhodné, aby znova kandidoval na prezidenta. Podle něho je Rusko z Putina unavené a zvyšující se únava povede k podobným událostem, jaké nastaly v arabském světě. Dynamika těchto událostí zapříčiní přehodnocení ze strany USA všech autoritářských režimů, tedy včetně Ruska. Stabilita putinské vertikály prý nebude pro americkou zahraniční politiku konstantní.
Převzato z Pravda.ru
***
Krvavé miliony
Artur Stěpanov
Březen 17, 2011
Americký občan Raymond Davis zastřelil v Láhauru dva pákistánské občany. Soud jej nejdřív obvinil z dvojí vraždy, ale vzápětí zprostil viny a osvobodil. Ukázalo se, že tento Američan není ani diplomat ani zpravodajec. Využil muslimskou tradici a osvobození si koupil u příbuzných obětí. Je to možné dle muslimské tradice diyah. Částka, která byla vyplacena, obnášela podle jedné verze 2,4 miliony dolarů a podle druhé něco mezi 1 až 3 miliony. Podle původního obvinění by měl Davis ztrávit ve vězení za dvojnásobnou vraždu celý život, případně mu hrozil i trest smrti.
V Pákistánu se soudí, že dostal peníze od svého zaměstnavatele – ministerstva zahraničí USA. Podle jiného mínění zaplatila obnos pákistánská vláda s tím, že časem jej Pákistánu uhradí USA. Davisovo sponzorování kategoricky odmítá Clintonová. Podle ní rodiny zavražděných skutečně souhlasily se zproštěním viny vraha, za což prý jsou jim USA velmi povděčny. Ke zdroji peněz se nevyjádřil ani velvyslanec USA v Pákistánu, ani tiskový mluvčí Bílého domu, který několikrát vyjádřil soustrast rodinám obětí.
Některé pákistánské sdělovací prostředky tvrdí, že k osvobození Davise přispěla americká zpravodajská služba. On sice oficiálně pracoval na americkém konzulátě v Lahauru, ale novináři z Pákistánu i USA jej dávno měli za spolupracovníka CIA. Obama jej tvrdošíjně nazývá diplomatem, ale o jeho spojení s rozvědkou už nikdo nepochybuje. Dnes je zpět v USA. Po tom co mu příbuzní obětí odpustili vraždu, byl okamžitě naložen do letadla a dopraven domů. Tím ovšem všechno neskončilo. Americké ministerstvo spravedlnosti s pomocí ministerstva zahraničí zahájilo vyšetřování. V Pákistánu totiž jeho propuštění vyvolalo pobouření. Láhaurci vyšli do ulic a žádali potrestání těch, kteří prodali spravedlnost Washingtonu. Ti samí Láhaurci žádali dříve pro Davise smrt. Existují informace, že došlo k mnoha střetům mezi demonstranty a policií a bylo několik zabitých. Olej do ohně přililo sdělení advokátů, že příbuzní byli k přijetí kompenzací za smrt donuceni.
Je-li skutečnost taková, potom je závěr jasný. Islamabád si spočetl, že krátkodobé vzbouření a antiamerické nálady jsou výhodnější než zhoršení vztahů se strategickým spojencem. Tato zamotaná situace s Davisem zhoršila i beztak křehké vztahy Pákistánu s USA. Hrozilo přerušení mnohamilionové pomoci Pákistánu ze strany Spojených států a naopak zrušení pákistánského předpolí pro americký boj s Talibánem v Afghánistánu. To by nebylo výhodné ani pro jednu ze stran.
Převzato z Lenta.ru
***
Rozbombardování Libye: Čtvrté dějství světového spektáklu
Jelena Pustovojtova
Březen 19, 2011
Poslední události kolem Libye opět ukázaly, že OSN je instrument v rukou USA a jejich spojenců. Nikdo ze členů Rady bezpečnosti nevyužil své právo veta a neřekl „globálnímu hegemonovi“ rozhodné ne.
Beztrestnost bombardování v bezletových zónach se hodila již v Jugoslavii. Z mapy Evropy byl vymazán celý stát a dopomohlo se k vytvoření „nezávislého Kosova“. Bláznivého státu, jehož premiérem je bandita, poslušný washingtonského velení. Po Jugoslavii přišel na řadu Afghánistán a Irák. Čtvrté dějství se odehrává v severní Africe. Rada bezpečnosti přijala deseti hlasy (pět se zdrželo – Rusko, Čína, Německo, Brazílie a Indie) text rezoluce: bezletová zóna nad Libyí, všechna nezbytná opatření pro ochranu obyvatel a obytných míst, včetně Benghází, zákaz vstupu zahraničních sil k okupaci. Ukončit palbu a útoky je žádáno pouze po Kaddáfím. Pro opozici v Benghází to neplatí. Přijetí těchto podmínek je výzva k vojenským akcím, k vojenským útokům na Libyi. Bezletovou zónu budou stíhačky NATO hájit raketami.
Hlavní lobbista války proti Libyi Sarkozy horlivě popadl své zbraně a oznámil, že francouzská vojska budou v několika hodinách připravena k agresi. Letadla i lodě ze základen ve Středozemním moři. Britský Cameron vypraví během 18. března své bojové letouny na základny NATO ve Středozemním moři. Trpasličí Belgie pošle na Maltu šest svých F-16. Hlídkovat nad libyjským nebem chce i Norsko a… Katar. Ten také horlivě nabízí svou ropu v náhradu za libyjskou.
Libye má největší zásoby ropy v Africe. Její příjmy z exportu jsou pro její rozpočet podstatné. Libyjská ropa pokrývá polovinu spotřeby Italie, třináct procent Německa, pět procent Francie. Pro EU pracuje 90 procent libyjské těžby ropy. Proč tedy Evropa naklusala bombardovat svého ropného zásobovače? Evropané mají zafixovanou představu, že jsou světové zásoby ropy uváděné americkými společnostmi uměle nadhodnocované. Představují si, že budou kupovat ropu na Blízkém východě za nízké ceny. Tímto způsobem se podařilo USA vytvořit největší světové zásoby ropy, aniž by se dotkly vlastních zdrojů. Arabské země už nechtějí prodávat ropu za uměle nízké ceny, proto se našla síla, jak je k tomu donutit. Cestou financování „lidových revolucí“, sankcí a rezolucí OSN, následných mírových operací (fascinující je, že nehledě na zastavení dodávek ropy z Libye jsou ceny této suroviny oproti všem zákonům trhu stálé a dokonce se trochu snižují, totéž bylo při bombardování Iráku).
Hlavní silou v Libyi budou Američané. K libyjským břehům z Rudého moře pluje bojová eskadra v čele s atomovou letadlovou lodí Enterprise. Je připraveno celé spektrum bojové letecké techniky, které má NATO k dispozici.
Co proti tomu může udělat Libye? Kaddáfí je ve srovnání s tím málo vyzbrojen. Nemá moderní systémy protivzdušné obrany. I kdyby měl, úmysl útočníků by se nezměnil.
Je třeba zmínit ohromnou moudrost projevenou Němci. Ministr zahraničí Westerwelle řekl ihned po zasedání RB, že Němci nechtějí mít nic společného s přijatými opatřeními OSN. Německo odvolá své fregaty, které hlídkují u libyjských vod na ochranu civilních lodí.
A co Rusko? Stálý představitel Ruska při OSN Čurkin se omezil na prohlášení, že jeho delegace má otázky ohledně toho, „jak bude zajištěn režim bezletové zóny a jaká budou pravidla a limity použití síly“. Oznámil, že to zůstalo bez odpovědi. To se nemusel obtěžovat s ptaním. „Pravidla a limity použití síly“ nebudou.
Představitelé libyjské armády prohlásili, že veškeré vojenské intervence budou nebezpečím pro námořní a leteckou dopravu ve Středozemním moři. Prozatímní výbor obrany Libye oznámil, že cílem libyjských útoků budou všechny civilní i válečné lodě. I když to působí skepticky, neprohraje Kaddáfí a jeho vláda. Rozbitím Libye a jejím rozdělením na kusy předvádí Západ prostřednictvím Obamy, Camerona a Sarkozyho své technologie „podpory demokracie“ i jinde.
Britský Guardian uvádí, že byl pro US army vyvinut program amerického šíření propagandy prostřednictvím Twitteru, Faceboku a jiných sociálních sítí. Středisko bude umístěno na základně amerických vzdušných sil na Floridě. Bude vytvořeno 50 operátorů, každý bude ovládat 10 fiktivních účtů, které nebudou mít reálný subjekt a budou rozmístěny v různých státech. Povedou informační válku. Budou šířit americkou propagandu a rušit propagandu protivníka. Před odhalením budou chráněny, takže nikdo nepozná, ža komunikuje s chimérou. Angličtina nebude používána, protože takové šíření informací by bylo ve Spojených státech mimo zákon. Bude používána arabština, perština, urdština, paštúnština i další jazyky.
Převzato z Fondsk.ru
***
Exprezident Haiti Aristide se vrací do vlasti po sedmi letech vyhnanství
Březen 18, 2011
Aristide se v pátek vrátil z Jihoafrické republuky. Tam žil od roku 2004. Při příletu jej čekalo oficiální přijetí současným úřadujícím prezidentem Longchampem, představiteli ministerstva zahraničí a členy strany, v jejímž čele kdysi stál.
V neděli 20. března má na Haiti proběhnout druhé kolo prezidentských voleb. OSN se obrátila na Aristida, aby kvůli možnému ovlivňování předvolební kampaně svůj návrat odložil.
Ve volbách kandiduje manželka druhého prezidenta Mirland Manigaultová a známý zpěvák Michelle Martelli.
V polovině února se na Haiti objevil bývalý diktátor Duvalier, zvaný Baby Doc. Na toho byl vydán zatykač pro korupci, zpronevěru a špatné nakládání s prostředky v letech 1971 až 1986 a dostal po dobu vyšetřování zákaz pobytu na Haiti.
Haiti, nejchudší země západní polokoule, se dosud nevzpamatovala z rány po zemětřesení, při němž přišlo o život 230 tisíc lidí, 3 miliony jich bylo postiženo, víc než milion přišlo o střechu nad hlavou nebo odešli. Ekonomika ztratila přibližně 9 miliard dolarů. Dosud není zažehnána cholera, jejíž obětí jsou už 4 tisíce lidí a dalších 150 tisíc bylo nakaženo.
Převzato z.Rian.ru
