Tip kulturního referenta č. 1: My z budoucnosti

Vážení přátelé, zvolil jsem se z vašeho středu kulturním referentem a musím vás pochválit – zvolili jste dobře! Objevil jsem v poslední době mnoho zajímavých věcí, přesto málo známých, protože jsou z Východu. Chci tu blokádu prošťouchnout a činím tak s nadějí, že některým z vás udělám radost. Těm ostatním se omlouvám, mohou si pustit telku, rádio nebo skočit do kina, tam „toho“ je…

Před rokem jsem viděl nový ruský film „My z budoucnosti“ (My iz buduščego), první i druhý díl, natočeno v roce 2008. Líbil se mi. Je to o druhé světové válce, do které se zvláštním řízením osudu zapletou čtyři současní mladíci. Mezi nimije  i skinhead, obdivující Hitlera. Kšeftují s válečnými artefakty, které hledají i pomocí vykopávek. Jednoho dne projde kolem jejich tábora „podezřelá“ babička, oni si z ní dělají šprťouchlata, ale pak se začnou dít věci: prokopou se do zavaleného bunkru, najdou bezva věci pro kšeft a mezi nimi i doklady – na jejich jména a s jejich podobenkami! To je tím vedrem a tou nekvalitní vodkou z trhu, myslí si. Hupsnou do jezera, aby se zchladili, ale když se vynoří nad hladinu, jsou v roce 1942. Dál to vyprávět nebudu, doporučuji shlédnout. Jen napovím, že ošklivosti války vyvažuje svým šarmem zdravotní sestřička v podání sympaťačky Jekatěriny Klimové a tak se do děje dostává i milostný románek, který dává smysl i druhému dílu filmu. Pokus o její záchranu se přece přímo nabízí.


 

Ve druhém dílu hraje velkou roli Ukrajina. Co mi připadalo před rokem přitažené za vlasy, to mi teď už připadá, bohužel, „normální“. Mladík ze Lvova ukazuje ruským mládencům, že patří na šibenici, večer se na tancovačce strhne pořádně tvrdá bitka, nepochopitelná (?) nenávist z mladých Ukrajinců přímo prýští. Dá se říci, že je to jeden z těch mála „sci-fi“ a „fantasy“ filmů, které se změnily v realitu. Není-li jediný vůbec. Na Ukrajině mnohé ze starých dob ožilo, nebylo nutné se vrátit v čase.

Co dodat?

Snad je to koukatelné i pro současnou mládež. V diskusi jsem četl názor jednoho učitele: „Konečně mám film vhodný pro Občanskou nauku!“ (dnes předmět Výchova k občanství).

Na konci filmu si jeden z „našich“ borců střepem strhává vytetovanou svastiku na rameni. To je jen kratičká scénka, která by vám mohla uniknout, ale má zásadní význam. Stejně jako poslední vteřiny prvního dílu, kdy se na sebe dívají dvě skupinky mladých lidí, podobných věkem, ale zcela odlišných poznáním.

Filmy, které se odehrávají ve dvou časových rovinách, mají svá úskalí. Když to budete řešit, hledat mouchy, najdete je. Lépe je hledat, „co tím chtěl básník říci“.

Úplný konec druhého dílu přinese pořádné překvápko. Sice těžko pochopitelné, možná nesmyslné, ale příjemné – já neprotestuji. Nechte se překvapit.

Na ČSFD (Česko-Slovenská filmová databáze) je film pod názvem „Zpátky na frontě“

Oba díly s titulky si můžete stáhnout zde

DVD s titulky:

http://www.ritkavideo.cz/?open=eshop&do=detail&prod=s_zpatkynafronte

http://www.hvezda.cz/hvezda/eshop/1-1-DVD-ceny-od-1-Kc/0/5/74919-Zpatky-na-fronte

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments