Aniž by nabídl nějaké podrobnosti o chystaných krocích, americký ministr obrany Robert Gates trvá na tom, že nemůže vyloučit zásah proti zakladateli webu Wikileaks Julianu Assangeovi nebo proti bezpočtu médií, která informovala o úniku více než 90 tisíc tajných pentagonských dokumentů o válce v Afghánistánu.
„Vyšetřování poběží směry, kterými bude třeba,"prohlásil Gates, přičemž Pentagon už ke spolupráci povolal ministerstvo spravedlnosti a FBI.
Vyšetřování se podle všeho doposud soustředí jen na Bradleyho Manninga, armádního zpravodajského analytika, který je obviněn z toho, že Assangeovi předal předchozí tajné materiály. Není zatím jasné, jestli americké úřady půjdou také po Assangeovi osobně nebo po médiích, která dokumenty z Wikileaks převzala,nicméně hlasy v tomto směru už se ozývají.
Spojené státy na zveřejnění stohů dokumentů, které ale ve skutečnosti jen souhrnně potvrzují to, co není až tak velkým tajemstvím – tedy že se okupace Afghánistánu nedaří „na všech frontách" — reagovaly hněvivě a náčelník sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil admirál Michael Mullen dokonce prohlásil, že Assange má tím, že poskytl veřejnosti náhled na pravdu o válce, „krev na svých rukou".
Co se ale smrti týče, americký server allgov.com shodou okolností oznámil, že minulý měsíc spáchalo v řadách Národní gardy a rezervistů sebevraždu 32 vojáků, z nichž sedm jich ukončilo život v Iráku a Afghánistánu. Měsíční průměr tak překročil jednu sebevraždu denně. Za prvních šest měsíců letošního roku si přitom vzalo život 65 vojáků, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo dvaačtyřicet.
