Když jsem se poprvé dočetl, že Obama a Medveděv možná podepíší dohodu o odzbrojování v Praze, tak mi zatrnulo. To bude zase stát peněz, kterých se nám nedostává, to bude zase cirkus, to bude zase omezení pro běžné občany a bezpečnostní šikany… a těch keců o tom, jaká je to pro nás čest, přímo vyznamenání… no hanba mluvit. Naštěstí to asi nebude tak žhavé, žádná smlouva o jaderném odzbrojení momentálně neplatí a kdo ví, zda je vůbec zájem na tom, aby byla uzavřena nová. Ale i jestli je – a já doufám, že ano – zítra to nebude a osobně si myslím, že jestli se podepíše při Obamově návštěvě Evropy, tak to bude v norském Oslo, ostatně ani ministr zahraničí Kohout si nemyslí, že by se oba potentáti harcovali až do Prahy jenom proto, aby se tady nechali vyfotit s perem v ruce.
Co mne však dorazilo úplně byla zpráva, že Obama v Praze údajně oznámí dostavbu Temelína s Rusy. Prý by to bylo symbolické, celý svět by tak viděl, že USA a Rusko spolupracují nejenom na jaderném odzbrojení, ale i na civilním využití jaderné energie. Dojemné. Jenže se to dá také chápat také tak – a protože jde o byznys, viděl bych to jako pravděpodobnější variantu – že si to u nás pěkně obšancovali, dohodli se o nás bez nás, a posichrovali si, že nebudeme mít jinou možnost, než nakupovat u nich. Jistě, konkurence je hezká věc, ale mnohem lepší je smluvit se a oškubat kavku společně.
Převzato z blogu Tribun