Už víme, jak z krize

Pan profesor Petr Robejšek napsal na Aktuálně 11.08.2010 ve svém blogu Globální krize pokračuje (v okamžiku publikace tohoto článku přečteno 7442 krát) toto:

„Stěžejní zásady tržní ekonomiky dosahují v těchto (autoritářských) státech vysoké účinnosti především proto, že je nebrzdí demokratické svobody. Autoritářské politické systémy se naprosto ideálně doplňují s nekompromisní logikou tržně-ekonomické maximalizace zisku.

Autoritářské režimy si s výzvami světa bez hranic snáze poradí. Demokratické obezličky nebrání jejich vládám rychle rozhodovat a rezolutně jednat. Druhou příčinou pokračující globální krize je tedy skutečnost, že autoritářské režimy jsou v dnešním bezmezném světě schopny nasadit svůj hospodářský potenciál účinněji než západní demokracie a využít z toho plynoucí politické posílení státu při soupeření o globální nadvládu. Vítězné demokracie se ocitly v defenzivě.“

Pan profesor těmi autoritářskými politickými režimy myslel Čínu a Rusko, které konkrétně jmenoval. Další autoritářské režimy už ale nejmenoval. Předpokládám, že pan profesor nebude tvrdit, že autoritářské režimy jako např. Kuba, Severní Korea a třeba Bělorusko (patří ještě pořád tato země k autoritářským režimům, nebo už ani ne?) jsou ekonomicky velice zdatné. To by nějak neodpovídalo realitě, ale co je a co není realita, o tom nás přesně informují sdělovadla. Nejmenoval ani takovou Saudskou Arábii, která by přece dokonale odpovídala jeho tvrzení.

Co ale z článku vyplývá? Jaké si máme vzít z jeho eseje ponaučení?

No, pokud chceme, aby se nám ekonomicky dařilo, musíme zrušit demokratické svobody, které brzdí růst hospodářského potenciálu. Aby se nám dařilo, musíme nastolit politický systém podobný těm, které jsou v Číně, Rusku a Saudské Arábii. Jedině tak můžeme autoritářským režimům úspěšně konkurovat, jinak nemáme šanci.

Kupodivu pan profesor neupřesnil a ani nevyjmenoval ony demokratické svobody, které brzdí ekonomický rozvoj. V naší zastupitelské demokratické společnosti všechny demokratické svobody v zastoupení lidu prosazuje, zachovává, udržuje a opečovává Parlament a Senát. Bude tedy potřeba ty dvě instituce zrušit?

Nebo je dokonce překážkou ekonomického rozvoje demokraticky smýšlející obyvatelstvo? V demokraciích veškerá moc přece pochází z lidu – zrušit lid? Ale vždyť už dnes ani u nás nerozhoduje lid o investičních záměrech podnikatelů, a vůbec lid do ekonomiky nekecá ani u nás, v demokracii! Tak nevím, jak to pan profesor vůbec myslel. Nebyla to ironie? Nebo to myslel fakt vážně? Skutečně musíme, aby se nám dařilo, zrušit demokracii? Podobné názory nejsou ojedinělé, naopak, jsou čím dál častější.


Přejít do diskuze k článku