Kolem podpisu Lisabonské smlouvy našim prezidentem Václavem Klausem se na jeho adresu snesla kritika jak jeho odpůrců, kteří mu vyčítali obstrukce s podpisem, tak i od jeho příznivců, kteří ho kritizují za to, že nevydržel a podepsal. Máme dobrého či špatného prezidenta? Poohlédl jsem se i za hranice ČR a došel jsem k závěru, že Václav Klaus je výrazný prezident, který není o nic horší než ten předešlý. V následujících řádcích se o tom pokusím přesvědčit i Vás !
Dlouho jsem byl jeho odpůrcem a proto si mohu dovolit napsat něco na jeho obhajobu:
"Během svého života jsem si znepřátelil spoustu lidí, znamená to však, že je se mnou vše v pořádku!“ – C.G.Jung, psycholog
U osobnosti očekávám mnohdy odlišné, individuální názory. Je natolik silná, nakolik je schopna čelit tlaku okolí stejně tak, jak v přírodě dokáží odolávat skaliska síly moře. Z českých politiků se tomuto ideálu v současné době nejvíce přiblížil Václav Klaus. Ten je zároveň spojován s odporem k LS (ne k EU jako takové), jiným názorem ohledně globálního oteplování (na to, zda-li má pravdu, budeme muset několik století počkat, dojde-li, či ne k opětovnému globálnímu ochlazování) a především s porevolučními ekonomickými změnami, jež jsou mu vyčítány nejhlasitěji.
Kdybych měl pronést větu, která by ospravedlňovala Klausovu metodu privatizace, hledal bych opravdu těžko, a za divokou privatizaci jsem na hlavu hlavního projektanta chrlil dlouhá léta kritiku. Dnes jej však obhajuji, a tak se o něco pokusím, na pomoc jsem si vzal jednu moudrost, kterou jsem trochu upravil pro potřeby obhajoby: „Kdyby měli Bohové vybrat ideální privatizaci pro Českou Republiku, zajisté by si vybrali tu kupónovou, z toho je však patrné, že tato metoda privatizace je vhodná spíše pro ideální Bohy, než když kupónové knížky dostali do rukou lidé, jako je V.Kožený a podobní.“ Ale nenechme se zmást, Klaus za vše nemůže, např. ustálená demokracie Spojených Států má svého Madoffa!
Člověk dnes nabývá dojmu, že se na na našeho prezidenta snad zlobí celá Evropa, média spustila neuvěřitelný křik, ale je tomu opravdu tak? Pokud se zamyslíme, kolik lidí vlastní média v celé Evropě, a že tato média jdou na ruku významným politikům, tak horké to zase nebude! Václav Klaus se postavil v rámci EU do role opozice, která na půdě EP prokazatelně chybí. Opozice je nezbytnou součástí našeho života, ne jenom politického. On se rád vymezuje a tak se stal známým evropským i světovým rebelem. Má k tomu vhodné podmínky, politik jako jedinec vypadá být o trochu inteligentnějším, než politik rozpuštěný v politické straně, a dostat se do konfliktu se straníky pro něj není problém.
Jde mu však o zásadové postoje nebo jenom o provokaci, která by navedla pozornost na „hradního narcise“? Pokud jde o to druhé, pak můžeme Klause nazvat i významným umělcem-politikem, neboť nám v případě Entropy bylo sděleno, že jde o umělecký směr, charakteristický svojí provokací. Když ke všemu přičteme ještě to, že odmítl, na rozdíl od posledních nositelů Nobelovy ceny, přijmout pochod za Světový mír, málem by se člověk za svého prezidenta styděl. Myslím si však, že zbytečně, na rozdíl od dvou posledních kontroverzních nositelů a různých adeptů na tuto cenu, Václav Klaus nikdy nevyzýval k žádnému bombardování, nesouhlasil s napadáním států na základně nevěrohodných důkazů a na rozdíl od předposledního nositele Nobelovky ani nevytvářel žádná ghetta. Nepotřebuje si v tomto případě udobřovat své svědomí přijetím tohoto pochodu. Je to člověk, který nemá rád ani emocemi nabitý dav, demonstrace a pochody mas, to vše je mu cizí….vlastně někdy výjimku udělá, to když jde ten dav podpořit jeho samého!!!
Zcela rozdílně působí porovnání s předchozím prezidentem Václavem Havlem na mezinárodní scéně. Před lety jsem slyšel názor od Australana podnikajícího v ČR a ten položil otázku,“co pořád vidíte na tom V.H., viděl jsem projev V.K. v Americe a moc se mi líbil, včetně jeho anglického jazyka, zdá se zajímavější“. Neodpověděl bych nic, byl jsem v té době obdivovatel V.H., s mladistvou potřebou idealizace osobnosti a sametové revoluce, které jsem se jako student zúčastnil.„Dnešní moderní člověk“ má potřebu idealizace sebe samého nebo někoho jiného, jenom někteří starověcí stavitelé chrámů postavili záměrně část stěny dokonalé stavby křivě, to aby stavba lépe charakterizovala podstatu lidské duše. A kdo ví, možná i ten sv.Václav na tom koni byl pěkný ješita, znáte to, o mrtvých jenom dobře……
V.H. na půdě EP poznamenal, že by si jednou rád přečetl srozumitelnou evropskou úmluvu, které by rozuměly i děti na školách. Z toho je tak trochu patrné, že i sám bývalý prezident nechtěně potvrzuje slova V.K., že jde o špatný dokument. Dnešní doba nás nabádá k tomu, abychom si dávali pozor na to, co podepisujeme a pokud textu nerozumíme, tak raději podepisovat nemáme. Jak je tedy možné, že většina našich politiků souhlasila s něčím, čemu ani moc dobře neporozuměla a možná ani pořádně nečetla? Je to snad nějaký pud, který nás místo rozumu žene k mateřskému prsu zvanému Brusel? Ale naštěstí to není jenom pud, ale i pragmatický rozum, jak naznačil Topolánek. Máme prý demokraticky na výběr, můžeme z EU svobodně vystoupit, jenom nikdo nespočítal výši účtu, kterou by ČR musela zaplatit, možná už je na výběr pouze jedna varianta.
V.H. na půdě EP
pronesl větu, že se cítí být Čechem stejně jako Evropanem. Myslím si však, že to bylo daleko více zdvořilé než pravdivé. Člověk se cítí především tím, kde a čím byl utvářen, ovlivňován, nebo kde vyrůstal, Evropan je dnes ještě něco neurčitého, pokud vám někdo odpoví že je Evropan, stejně mu musíte položit doplňující otázky. To současný prezident zůstává v této otázce konzervativní, jaké to překvapení u pravicově smýšlejícího člověka !
Absolutní nekritičnost Václava Havla, směrem k EU i celé západní politice a sypání si popela na hlavu ve smyslu „buďte s námi trpěliví“ zavání něčím zcela nezdravým, snad touhou trumfnout druhého Václava v počtu různých ocenění, o pochybné hodnotě toho posledního svědčí i fakt, že je dostal i volební podvodník Karzáí nebo "plynová brzda" Juščenko. Projev Václava Klause na půdě EP na rozdíl od Havlova projevu totiž působil přirozeněji, reakce obsahovala totiž nejen pískot, ale zároveň i potlesk (video).
Nekritičnost na politické scéně a tleskání si sami sobě dost dobře známe z let předlistopadových. Na tom, že Klaus leží mnohým politikům v žaludku, není nic špatného, ba naopak, jestli něco dnešní politice chybí, tak je to více Klause, proto po něm nežádám, aby po podpisu LS abdikoval, i když tento podpis je v rozporu k jeho názorům. (V.K. však nikdy netvrdil, že po případném podpisu LS odstoupí). Za jistých okolností bych ho k odstoupení vyzval, to bych ovšem musel vidět na politické scéně podobného rebela, který by byl ochoten převzít po něm tuto pomyslnou štafetu. Proč je jen tmezi politiky ak málo odvahy – upalování, ukřižování, to už je minulostí, ani bombardováním nikdo nevyhrožuje – tak co je tak hrozného na pískání byrokratů?
Na domácí scéně nakonec prezident zabodoval, nepřehlédnutelně se i přes podpis s LS neztotožnil a vydupal si přijetí dodatku, který nemá za úkol ani tak ochránit prolomení Benešových dekretů, zabránit navrácení po válce zabaveného majetku sudetských Němců jinou oklikou ani není (čistě teoreticky) možné. Po zabrnkání na nacionální strunu si v této otázce získal na svoji stranu 90% obyvatelstva, naopak domácí politiky a média si až na výjimky nezískal, mnozí žádali pomalu jeho hlavu. Prosazením dodatku shodil ty politiky, kteří se vymlouvali chybějícími silami k tomu, aby se o to samé pokusili, patrně vyčerpání radarovou akcí, která mohla být lukrativnější. Že s tím přišel Václav pozdě? Jako analytik a "hráč na šachovnici" neodkryje tahy předem, nebude přece napovídat svým politickým odpůrcům, když z toho může něco vytěžit sám pro sebe!
Jedním z mála, s kým v současné době Klaus dokáže dobře vyjít, je náš přechodný premiér, ten sice sebou nosí cejch z minulosti v podobě členství v Komunistické straně, ale dává nám na chvíli oddychnout od častého hulvátství a populismu jeho předchůdců. Tak se k dvacátému výročí od revoluce můžeme zamyslet, jak velmi je důležité, zda byl někdo před dvaceti lety komunista či disident nebo je dnes důležitější, je-li člověk více či méně slušným občanem.
Integrace Evropy, proč ten spěch, proč zítra je již pozdě? Člověk se po staletí vnitřně vyvíjí velmi pomalu, nebo skoro vůbec, a jakémukoliv novátorství se víceméně brání. Proč v době, kdy se přijímá LS, zuří zároveň hospodářská krize, p
rasečí chřipka, války? Východní člověk má tu výhodu, že zkoumá souvislosti, na rozdíl od Evropana, který se zabývá pouze jednotlivostmi. Když přijde východní člověk k moři a objeví trosky, položí si otázku, co tyto věci, které moře vyplavilo, znamenají a proč se na tom místě objevily právě ty konkrétní kusy. Evropan si položí otázku, co se kde stalo? Co přijetí LS v době koncentrace těchto událostí znamená, je to jenom shoda okolností nebo je zde širší souvislost? Nedokážu odpovědět, jsem sice z východu, ale jenom z Moravy………..
A jedna horká zpráva na závěr, novým prezidentem EU se stala "šedá myška" z Belgie, která nikomu nevadí. Jejich problém, mým prezidentem je pořád ten český !!!
