Včera Moravec byla

Dnes ráno, po probuzení, jsem se nemohl upamatovat, jestli je neděle, nebo už pondělí. Ale pak jsem si vzpomněl, že včera Moravec byla, a že je tedy pondělí.


V sobotu jsem byl v Moskvě, v Kremlu, u Vladimíra. Tedy u Vladimíra Vladimíroviče, jsme trochu příbuzní, já jsem také Mirek.


Musel jsem sebou vzít Římana, říkal, že když je tak podobnej Vladimíru Iljiči, tak by nám to mohlo u Vladimíra Vladimíroviče helfnout. Ale pak se tam motal, tak jsme ho vyhodili a s Vladimírem Vladimírovičem jsme jednali čtyři a půl hodiny mezi čtyřma očima, ne jenom tři a půl hodiny jak tvrdí ti, kteří by chtěli snižovat význam a úspěch naší mise.


A pak jsem letěl za Julií. Zase se vnucoval Říman, s těma svejma  trojkama je už úplně otravné. Julie mi poslala úsměv letmý, tolik nesmělá byla, počkala si, až se setmí, a pak mě políbila.

Láska celý svět změní, všechno je jinačí, zima už na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a Srbsku studená není, plyn nás už netlačí.


Jenže Julie, jak mě levičkou objímala, pravačkou, zmija, přidělala ke svému podpisu dodatek, že jako smlouva jo, ale vlastně ani ne.


A já si toho nevšim, takový úspěch hned na začátku našeho předsednictví a políbení krasavice inteligentní k tomu, to zamotá hlavu, ale to přece měl ohlídat Říman, tomu Julie nedala pusu.


Včera Moravec byla, včera byl hezký čas, včera Moravec byla, za týden bude zas. Ale to už se u něj bude probírat nějaký jiný úspěch našeho předsednictví Evropské unie.


A Suchý a Šlitr jsou cajzli.


Ukážu jim prostředníček.

 

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments