Vítězové a poražení

Vrátím se ještě jednou krátce k proběhlým eurovolbám. Jakkoliv se téma už zdá býti vyčerpané. Udělejme si malou inventuru vítězů a poražených. A zmiňme se o tom, jaký to může mít vliv na naši scénu politického loutkového divadla.

Začněme poraženými. Největším je bezesporu Martin Bursík a jeho partaj. Všechny tři zelené frakce dohromady nedostaly tolik, aby překročily 5 procent. Tenhle snad nejlepší technolog politické praxe v ČR z toho vyvodil, pro mne dost panoptikální důsledek – složil funkci. Nejen to, řekl, že už nebude kandidovat do parlamentu. Že prý bude zelené tak nějak podporovat zezadu…..Neumím si to představit. Bursík byl tváří sinic. Nikdo jiný jeho roli převzít nemůže. Pro mne je jeho odchod nelogický, protože je předčasný – na jeho místě bych to ještě čtyři měsíce vydržel a zkusil bojovat. Co kdyby motyka spustila?

Dalším velkým poraženým je Václav Klaus! Prásknul dveřmi u ODS, inicioval vznik hned dvou nových stran. A nic. Dokonalá nula. Jeho porážka má ještě další rozměr, myslím, že pro Klause daleko bolestnější – jeho euroskepticismus ve formě totálního dogmatu byl odmítnut voličem! A to téměř sto procenty elektorátu . Soudím, že došlo k výraznému zeslabení prezidenta jako hráče na české politické scéně. Partajní šéfové už nyní mají jasnou míru pro ocenění jeho pozice a zejména jeho vlivu.A do jisté míry, jen do jisté míry, se jej přestali obávat.

Třetím poraženým je Miroslav Kalousek. Výsledek lidovců je pro mne nad očekávání dobrý. A v podstatě jim zajišťuje účast v budoucí sněmovně. 8 procent by při uvažované dvojnásobné účasti v říjnu představovalo 4% volební zisk. A to by bylo, aby bratři a sestry nevykutali ještě alespoň 1% z dalších 30% voličů! Co z toho plyne pro Kalouska? Já bych si to na jeho místě vykládal jako jasnou zprávu, že s tradičními lidoveckými hlasy počítat nemohu. Což je zpráva veskrze špatná. Naštěstí jen pro něj. Co Kalousovi zbývá? Nic než lovení okrajových hlasů. Eventuálně hlasů těch, kteří by volili ODS, ale ta je pro ně z různých důvodů natolik ordinérní, že to prostě neudělají. Může být, že natáhne také hlasy rozdrcených klausistů. Bude to stačit na překročení pětiprocentní hranice? Nemyslím. Tedy spíš doufám, že ne. Pokud budu mít pravdu, pak to budou hlasy odebrané ODS. Pak by ovšem Kalouskův projekt byl zároveň prohrou ODS. Pokud vyhraje a dostane se přece jen do parlamentu, i tak to může být prohra ODS. Kalouskův vstup do hry má smysl jen tehdy,  pokud jeho hlasy buď oslabí levici (a to nelze předpokládat), nebo pokud budou stačit k vytvoření vládní většiny. Nečekám, tedy alespoň zatím ne (kdo ví co se stane do voleb!) , že by ODS k vládní většině stačily její hlasy + jedné malé partaje. Spíš bude potřebovat dvě. Tak jako v minulé vládě. SZ je ze hry, nikdo další kromě Kalouska na obzoru. Takže jako partneři vládní většiny Kalousek + původní černí. Ovšem tahle varianta by znamenala, že by musel lidovcům odčerpat nějaká 2% voličů. Je otázkou, jestli by takové puštění žilou lidovci přežili. Na to bych osobně nevsadil.

O debaklu ostatních malých stran nemá smysl mluvit. A soudný volič si bude pamatovat, že hlas pro ně je hlasem ztraceným, takže by jejich výsledek měl být ještě horší než v neděli. Viděl bych to jako pravidlo. Nicméně – z každého pravidla je výjimka. A nejspíš bude i tady. Očekávám, že v parlamentních volbách posílí a poměrně dost značně – DS. Skupina poražených lidí tohoto systému nešla, až na komunistickou část, k eurovolbám. K parlamentním řada z nich půjde a dá najevo svou frustraci. Hlasem pro „dělníky“. Takže vezmou z voličského potenciálu dejme tomu – nějaká 4 %, a to budeme docela rádi. Neboť jde o původně sládkovský potenciál, který se následně, v dobách kdy šla ekonomika nahoru, asi změnil v potenciál sociálně demokratický.

Je ještě jeden další poražený, kterého je třeba zmínit. Exprezident Havel! Šel na politický trh a velmi lobboval za Bursíkovu stranu. Prohrál s nimi a všichni si budou pamatovat, teď už asi na pořád, že dává polibek smrti. Potenciál kavárenských intelektuálů z Prahy je sice mediálně zajímavý, leč velmi nepočetný a běžnou populaci neoslovující. Pro svou odtrženost od běžného reálného života. Doba ikon skončila. Už dávno nastoupila éra histrionů.

A kdo že jsou vítězové? Jednoznačně ODS. Vrátila se do hry, a to ve velkém stylu. Bude z toho teď čerpat zejména stranickou jednotu, jejíž ztráta ji ohrožovala ze všeho nejvíc. Ukázalo se, že Klaus ji nedokázal poškodit a umělí euroskeptici také ne. Navíc objevila nečekaný volební prostředek, který ji nestojí ani korunu. Ani tak jí to ovšem nemusí stačit vůbec k ničemu. Pokud budou v parlamentu jen 3 strany, může vyhrát jak chce, a nemusí se dostat do hry. K ničemu většímu než zřejmě k drtivému vítězství v dalších volbách. Pokud budou v poslanecké sněmovně čtyři strany, musí spoléhat na koaličního partnera a na to, že bude mít sama od ČSSD takový odstup, aby tenhle koaliční partner neměl jinou volbu pro účast ve vládě než modré. Jestliže bude v parlamentu stran 5 a ODS dostane hlasů nejvíce, je na koni. O tom žádná. Ale soudím, že je skutečným vítězem, protože před dvěma měsíci mohla tak akorát sčítat ztráty a lízat si rány…

O lidovcích jako dalších vítězích jsem už psal v pasáži o Kalouskovi. Vítězství to je. Nepropadli. V situaci, kdy je strana rozštěpená, to vůbec není marný výsledek. Má však svá rizika – především Kalouska. Ale to už bych se jen opakoval. A situace, kdy by ODS a ČSSD dělilo nějakých půl procenta a s oběma by bylo možno koalovat, no tak to je sen každého lidovce! To by se kasa v paláci Charitas mohla strhnout! Jenže tenhle sen nejspíš nesní ani Svoboda s kardinálem Vlkem dohromady . Protože by černí museli porazit komunisty. A to je nemožné.

Takže zpět do reálu a věnujme se těmhle dalším vítězům. Zdá se totiž , že bez nich tentokráte asi vládní většina nebude. Ulice Politických vězňů nejspíš má šanci zažít konec dvacetiletého arestu vězňů politiky a pohrobci vyjdou na scénu možná jako kingmakers. Hořké vítězství tohoto vítěze pro nás. Ale jednou se to nejspíš stát muselo. Tím bych výčet vítězů a poražených měl uzavřený. Že mi tam dva schází? Buď na té či na oné straně? Ano schází ČSSD a Pepa Novák.

Pokud jde o Nováka, tedy obyčejného voliče, mám jasno. Je prohrávající. Intolerance a odpudivost mezi hlavním hráči jen a jen narostly, místo konstruktivní práce lze od opozice, ať jí bude kdokoliv, očekávat jen dokonalou ignoranci. Trucy a naschvály. Krize nekrize, reformy nereformy. Pouhý akt síly místo nějakého rozumného konsensu.

Co ale se sociální demokracií? V neděli jasně prohráli. Jenže ví s čím mají počítat. Ví, jaká musí zvolit témata. Ví, že musí dostat nízkopříjmovky k volbám. Mají otevřenou pozici k lidovcům: Není toho málo, co mají. Otázkou je, co s tím udělají. Jejich problém se může jmenovat DS. Na Ústecku a Ostravsku je bude stát nemálo hlasů. Jejich problém může být i deklasovaná SZ, přijde o možné hlasy skalních zelených antibursíků. Jejich problém jsou ale i ostatní malé, třeba antiradarové strany. Jejich problém jsou i starostové. Ti odčerpají hlasy lidí práce, kteří věří více místním matadorům než partajníkům z Prahy. Tyhle všechny hlasy nedostane ČSSD. Přestože to jsou hlasy, které by primárně měly mít zájem na zachování současného systému zdravotního pojištění. Měli by mít zájem na tom, že nebude zavedeno školné, a že budou zrušeny zdravotnické poplatky. Také proti radaru tyhle hlasy převážně byly. A padnou pod stůl. ODS tenhle problém nemá. Napravo od středu vyluxovala a vyluxuje všechno. ČSSD v tomhle prostě neumím zařadit.

Třeba mi ji v říjnu správně zařadí volič Novák…

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments