Ani to příliš nebolelo a vládní krize je za námi. Vyřešil ji pan prezident a vyřešil ji typicky po česku: nechal ji vykysat. Prostě odmítal odvolat ministry tak dlouho, až i premiér, který si kdoví proč myslel, že o složení vlády rozhoduje on, pochopil, že tudy cesta nevede. A našel cestu jinou, která jako by vypadla z pohádky o tom, jak dědeček měnil, až vyměnil.
Napojení soukromé bezpečnostní agentury na vládu skrze jejího bývalého majitele ministra dopravy (pravda, s velkým vlivem na ministerstvu vnitra) vyřešil tak, že novým ministrem vnitra učinil majitele jiné bezpečností firmy a shodou okolností bývalého policistu, který se nejvíc proslavil tím, že ještě jako policista významně ovlivnil volby v roce 2006 ve prospěch největší vládní strany. Těžko říct, zda to bylo spiknutí, následek nezvladatelného idealismu, či jen někomu posloužil jako užitečný idiot, ale tak trochu to vypadá, že dostává za své služby se zpožděním zaplaceno.
Odvolaný ministr vnitra, kterého premiér opakovaně označoval za nejslabšího člena vlády (což není nic jiného, než takový pěkný eufemismus pro neschopnost), povýší na vicepremiéra pro boj s korupcí, kterým se sice vláda zaklíná, kudy chodí, ale v realizaci je tak zdrženlivá, že by jeden až řekl, že to je záměr, pro který je velmi slabý bývalý ministr vnitra jako stvořený.
Stop na tři zápasy dostal ministr dopravy, který teď odejde, ale až se očistí (asi bude muset podniknou výlet do Canossy, ale možná, že by stačilo Toskánsko, pokud tedy není míněno prostě až se na to zapomene), tak se bude moci vrátit.
A to je vlastně všechno. Trestní oznámení přicházejí a odcházejí, ale ministři zůstávají. Třeba jako ministr obrany, který rozdával tak štědře dotované veřejné zakázky, že už to snad není ani korupce, ale normální defraudace.
Vlastně se nic nestalo, normální český politický provoz. Že byla nějaká vládní krize se pozná jen podle titulků v novinách, podle změn ve složení či fungování vlády ani náhodou. Stejní lidé, stejné strany, stejné způsoby, stejná arogance politiků a stejná apatie občanů, kteří jsou politikou již tak znechuceni, že už jim je všechno jedno a klidně to všechno zaplatí, jen když je s tím přestanou otravovat.
Žádný demokratický ráj na zemi asi nikde neexistuje, systém bude v jádru všude podobný, rozdíl je jen v kulisách. Ty české jsou otlučené, zapatlané a hraje v nich ta nejhorší šmíra. A světe div se – ono jim to na slušné živobytí stačí. Tak proč by se snažili, když diváci sice pískají, ale platí jako mourovatí?
A pointa? Jedna jediná jednoduchá otázka: Proč jsem to vlastně psal?
Protože komentovat současnu česku politiku je marnost nad marnost. Člověk si pak akorát připadá jako okradený, kterému se zloděj samolibě směje do ksichtu a slibuje, že si přijde zas. A situace je už tak tristní, že ten okradený netouží po tom, aby ho přestali okrádat, ale úplně by mu stačilo, kdyby tak činili s jistou noblesou a alespoň se mu přitom nesmáli.
Politika je mrtvá, nahradila ji zombie-politika. Ale jinak se vážně nic nestalo.
Převzato z blogu Tribun
Foto: zdroj
