Hecovačka, kulka, mrtvola. Vražda je na světě. Dva lidské životy jsou ztraceny a nepočítaně životů zasažených, k těm všem jeden nenarozený a už ocejchovaný život v bříšku přítelkyně vraha. Durchhaus průser.
Tato událost ale zasáhla i i valnou část celé české společnosti. Vražda proběhla shodou okolností po odchodu Jiřího Paroubka z místa činu. Ačkoli nikdo netvrdí, že Paroubek je vrah, média zdůrazňují, jaký byl s vrahem kamarád, jak šílenou pověst má rodina oběti a u některých zvláště uvědomělých periodik i to, že vše se dalo předvídat z výpisu babských drbů, zvaných Kubiceho zpráva. Na čtenáři nebo divákovi pak už je, aby si podvědomě spojil negativní informace o vraždě s předsedou ČSSD.
A co na to vraždou zasažená politická scéna? ČSSD rozhodně prohlásila, že se událost nemá spojovat s politickou scénou. Premiér Topolánek kontroval tím, že kdyby kompetentní orgány uvěřily Kubiceho zprávě, nemusela by se vražda stát. Jinými slovy – kdybyste nám věřili, očistili bychom společnost od Paroubka a všech na něj napojených osob včetně jeho zubaře. ČSSD na oplátku zveřejnila fotky údajného vraha Ďurička, jak se promenuje na banketech ODS nebo jak si potřásá pravicí s panem prezdidentem. Modruzi jim to samozřejmě v médiích patřičně omlátili o hlavu. A pak už nic. Ticho. Událost byla využita, národ se dozvěděl, co měl, a pár příznivců ČSSD tápe. Krev není voda, a když dojde na krev, musí jít politické přesvědčení stranou. Vrahy a jejich kamarády nikdo volit nebude.
Taková informace sedm dní před volbami je pro ODS živou vodou. Její hlavní odpůrci jsou u konce s dechem, ačkoli fakticky nemá ČSSD s vraždou nic společného. Zbývají jen otázky a pochybnosti. Muž, který seděl u stolu s údajným vrahem a jeho obětí, vypověděl, že vrahovi bylo obětí cosi pošeptáno, pak svědek odvrátil hlavu a uslyšel výstřely. Takže nic neviděl. Viděl pistoli v rukou vraha před vraždou a po vraždě? Prý se oběť a vrah celý večer hecovali a pochybuji, že by u dvou opilých chlubilů nedošlo i na ukázku zbraně. Pochybnosti o motivaci a dokonce i o osobě vraha jsou na první pohled úletem.
Pokud ale hodlá ODS využít cizí vraždy proti svému hlavnímu protivníkovi, nezbývá, než se ptát i na toto. Ona totiž dobrá nahrávka ve hře nebývá vždy náhodou. Bývá často výsledkem pilovaní strategie, poznání slabin protivníka a koordinace malých kroků, směřujících k jedinému krystalickému okamžiku, kdy se z nahrávky stane úder na solar plexus. A co si budeme povídat, ODS tohle předvádí už třetí volby za sebou.
Takže příznivci tohoto webu, nekonformních myšlenek a v neposlední řadě příznivci svobody názorů – chce to hluboký nádech, výdech a opět nádech. Paroubek nestřílel, jediné, co lze změnit, je budoucnost, a úžasnou příležitost k tomu máme příští víkend. Vypněte televizi, spalte noviny, čtěte názory lidí, pátrejte na zahraničních webech a za týden nashledanou u volebních uren.
