Velikost volebních okrsků
Základní a nejmenší volební jednotkou je jak známo volební okrsek. Na něm vyprodukovaná čísla jsou dále jen předmětem prostého sčítání, kdežto uvnitř je skryt samotný mechanismus volby. Proto jsou samozřejmě první na řadě.
Průměrně má okrsek 565 voličů, avšak tento průměr však o ničem nevypovídá. Rozdělení četnosti okrsků dle velikosti totiž obsahuje dvě výrazná maxima v oblastech cca 100 a 800 voličů (viz graf 1). Jak je vidět z grafu 2, velká část voličů patří spíš do obvodů okolo druhého maxima. Důvod, proč jsou obvody navrženy právě takto mi není zcela jasný. Patrně se jedná o kombinaci reálného statistického rozdělení počtu voličů v obci (velké množství malých obcí s cca 100 voliči) a vůle státu, mít okrsky o velikosti 500-1200 voličů
Graf 1: Rozdělení okrsků dle velikosti (krok 10 voličů)
Graf 2: Počty voličů v okrscích podle jejich velikosti (krok 10 voličů)
Suverénně nejmenším okrskem, jehož maličkost již nemůže být překonána, je Maroko s jedním voličem, následována Vatikánem a Severní Koreou se třemi voliči. Celkem je 11 obvodů s méně než 10 voliči. Pomineme-li zahraniční okrsky, je vítězem obec Březina na Vyškovsku:
Otázkou je, jak se takto malé obvody slučují s požadavkem tajnosti voleb. Víme např., koho volil onen jediný volič v Maroku a církev si může překontrolovat manifestační volbu svých zástupců ve Vatikánu. Volit zde DSSS by asi znamenalo osobní likvidaci.
Na opačném konci jsou obvody s několika tisíci voliči, těch nad 2000 tisíce je 21. Naprostou raritou jsou však okrsky v Brno-střed č.18 a 1, které mají 10574 a 8104 voličů. Naprosto nechápu důvod. Organizace voleb v takovém okrsku musí přece vypadat úplně jinak, už ta bedna na 10 000 obálek musí být jiná. Zajímavé také je, že tyto extrémně velké okrsky vykazují extrémně nízké účasti (viz dále).
Shrnuto, logice definování velikosti volebních okrsků zejména v oblasti obou extrémů prostě nerozumím. Rozprostření velikosti přes 4 řády podle mne nemá logiku.
Nevhozené obálky
Když přijdete k volbám, dostanete evidovanou obálku, za plentou do ní strčí lístek a hodí do urny. Počet takto vydaných obálek je pak volební účast. Proces je to zdánlivě jednoduchý, ale přesto se 0,08% (tj. 4276 ks) obálek do urny vůbec nedostane. Alespoň jednu obálku ztratilo 2434 oksků, tj. 16,3%. Zcela mimo všechny váhové kategorie je okrsek Brno-Ořešín, kde se ztratilo více než 15% obálek:
Zajímavé je také, tento fakt je kombinován s fantastickou volební účastí 98,15%, přičemž v Brno-město je průměr necelých 64% a další nejvyšší účast 84,46%. Být ústřední volební komisí, určitě bych se o tento obvod zajímal.
Extrémy ve volební účasti
Na první pohled tvoří rozdělení okrsků podle volební účasti elegantní zvonovou křivku, tak, jak má. Ale i zde se najdou zajímavosti.
Graf 3.: Rozdělení okrsků podle účasti (krok 1%)
My starší si ještě pamatujeme na ty slavné volební účasti okolo 99,9%, ty časy jsou již dávno pryč. Ale ouha, ne tak docela. Ve 14 okrscích byla volební účast 100% a v dalších 19 vyšší než 95%. Je ale nutno dodat, že těchto výsledků bylo dosaženo převážně v zahraničních okrscích, kde volič musí vykázat nějakou aktivitu, aby se do seznamu dostal a pak už asi volby vynechá jen ze závažných důvodů. Odfiltrujeme-li zahraničí, pak volební fanatici jsou zde:
Pomineme-li velmi malé okrsky, zůstávají pro mne neuvěřitelná místy hlavně Ořešín (o něm jsme již mluvili v souvislosti se ztracenými obálkami) a devátý okrsek Broumova, v Náchodském okrese. Z 554 voličů nedorazili k volbám jen 3 a volební účast tak dosáhla 99,46%. Výsledek je o to zajímavější, že průměr volební účasti v okolních okrscích je 53,82%. A koho volili tito vzorní voliči? Podívejme se na výsledky jednotlivých stran v porovnání s jinými okrsky města:
Nečekaný přídavek zde obdržela ODS, celkem pravice o 10% více, než v okolí. Mimochodem, ze zdejšího výsledku, jakož i v ostatních v Broumově, nejvíce profitovala Mgr. Zdeňka Horníková. V této souvislosti je zajímavý obvod 4, kde nebyl udělen ani jeden preferenční hlas pro kandidáta ODS, přestože v celém Broumově jich bylo 864. Ale to je zcela jiné úvahy.
Pokud okrsek 9 nemá naprosto specifickou sociální strukturu (oproti okolí, sama volební místnost byla v domově důchodců), je pro mne výsledek obtížně představitelný.
Černé ovce z druhého konce jsou zde:
Nejvíce překvapující je, že ta minima jsou tak malá, že se jedná právě o supervelké okrsky (není možný davový efekt jedné vesnice), a že v okolí jsou účasti celkem normální. Skoro to vypadá, jakoby informace o termínu voleb do těchto oblastí ani nepronikla, nebo zde žijí mimozemšťané. Nejjednodušší vysvětlení je chyba ve volebním seznamu, protože jinak mne nic nenapadá.
Volební perličky, s úsměvem
V Maroku zcela jasně vítězí KSČM, pan velvyslanec MUDr. Tomáš BUŘIL buď nesplnil svou občanskou povinnost, nebo je kryptokomunista:) Zato u Svatého stolce panuje ideologická čistota a Lidovci vítězí. Dojemně pravicová volba vypukla v KLDR. Krásně rozděleno, aby se snad nikdo neurazil. V Jemenu překvapivě vítězí Zemanovci. U našich žoldáků v Afgánistánu s přehledem vítězí současná pravicová koalice(62,10%), jen politruci budou mít dost práce najít těch 5 bolševiků a dokonce jednoho přívržence DSSS. Extrémismus prostě ještě nebyl z naší armády vymýcen.
Současná vládní koalice dosáhla v zahraničí 72,28%, z toho TOP skoro 40%. Stojí zato si položit otázku, kde se tato popularita bere. Lid by také mohl zamyslet nad tím, kdo že ho to v zahraničí reprezentuje.
A příště už o volebních výsledcích opravdu vážněji. Tak alespoň na závěr alespoň rekordy jednotlivých parlamentních stran:
VV Postoloprty 9, 40,00%
KSČM Maroko (100%), Kladruby 3, 58,82%
ČSSD Ústí nad Labem 14, 78,53%
TOP po exotických destinach až Holín (Jičín), 53,42%
ODS Vidice 3 (Kutná Hora), 68,29%
Převzato z Nautila
