Vraždění neviňátek





Kdysi dávno, kolem roku 1965, mi náš vesnický pan farář půjčil z olomoucké kapitulní knihovny proslavený spis Summa theologiae (Suma teologická) svatého Tomáše Akvinského. Přečetl jsem pouze první svazek ze šesti, a i to se mi zdá dnes docela neuvěřitelné – něco tak nudného a nezáživného! Neměl jsem sílu pokračovat ve čtení dalších dílů. Vzdal jsem to a dále už nečetl, a ani už nehodlám. Dnes už bych to ani se sebevětším zapřením nedokázal číst vůbec. Spis je přitom určen pro ty, kdo v teologických otázkách nepatří mezi pokročilé, nýbrž mezi začátečníky.

Ale moc se mi líbil styl psaní. Každá kapitola má nadpis – otázku, o čem bude pojednávat. Následuje seznam všech tehdy dostupných argumentů proti otázce v nadpisu. Potom následují všechna pro. Závěrem píše – a toto tvrdím já, Tomáš. Všechno okomentuje a vysvětlí svůj postoj. Tomu říkám dokonalá vědecká práce. Navíc je to vše racionální a perfektně logické. Nejsou tam žádné halíkoviny, žádné pevné chvění, žádné divadlo pro anděly, žádný Bůh coby ontologické tajemství, nýbrž vše je jasné, srozumitelné, rozumové a rozumem poznatelné a pochopitelné. Dověděl jsem se tam spoustu podrobností třeba o hereticích a jejich názorech, které jinde nejsou dostupné. Někde bych měl mít dokonce i výpisky. (Má tam i dlouhou kapitolu s názvem Společné nebo soukromé vlastnictví? Tomáš je pro vlastnictví soukromé, nechápu, proč se neoliberálové jeho učením nezaštitují! Asi Tomáše nečtou, mají raději Hayeka.)

Vůbec nechápu církevní papaláše s tím odmítáním potratů. Vždyť samotný Veliký Učitel Církve svatý Tomáš napsal v Summě, že duši plod získává v těle matčině až čtyřicátý den, to mužský plod, a ženský plod, protože je nedokonalý, dokonce až padesátý den, do té doby plod nemá duši a potrat je možný a beztrestný. Vždyť ti dnešní hodnostáři jsou proti učení Tomáše! Nechápu, proč svého učitele nerespektují, nebo ho také nečetli? Neměli by být vyobcováni z církve?

(Zato Tomášův docela choromyslný názor na ženy dle všeho přijímají kladně. Zde je ten citát: Žena je rychle vzbujelým býlím, je to nedokonalý člověk, jehož tělo jen proto rychleji dospívá, poněvadž je méněcennější a poněvadž se s ním příroda zabývala méně… Žena je nepodařený muž. Z tohoto Tomášova zdůvodnění jasně vyplývá, že žena nemůže zastávat jakoukoliv funkci v církevní hierarchii. To nejdůležitější, co opravňuje člověka stát se katolickým knězem, je tedy vlastnictví pohlavního údu. I papež se při uvádění na stolec do funkce musí nejdříve podrobit prohlídce, zdali má ten úd, kdyby ho neměl, dle kanonického práva by se nemohl stát papežem. To volitelé ze svého středu vylosují kardinála, který provede prohlídku a pak oznámí kolegiu kardinálů veledůležitou informaci: „Má ho.“ Teprve potom může být intronizován. Nedověděl jsem se, zda musí mít i varlata, ale asi jo. No, ještěže se nemusí uvádět míry údu a hmotnost varlat. Ale proč? Já bych to uvedl.)

Přitom potraty jsou trestné činy v mnoha státech EU (např. Polsko, Irsko ale i v některých státech USA). V katolické církvi se jak na osobu podstupující potrat, tak na osobu potrat vykonávající, vztahuje automatická exkomunikace z církve. (V současné době se cena potratu v ČR pohybuje od 3 000 Kč výše.)

Nikdo z církevní hierarchie nepronesl, že se svatý Tomáš mýlil a že nemá pravdu, alespoň o tom já nic nevím. Stejně by řekli něco na způsob, že Tomáš má samozřejmě pravdu s dovolováním potratů, přece Tomáš se nikdy nemýlil, ale dodali by, že oni dnes mají také pravdu se striktním zákazem potratů. Holt církev a postmodernisti, ti mohou tvrdit cokoliv a vždycky to bude pravda.

Církev zakazuje potraty a zároveň zakazuje i používání kondomů. Co z toho vyplývá? No to, že si života člověka vysoce váží a bere jej jako posvátný už v okamžiku splynutí spermie s vajíčkem, a chce, aby lidí ve světě neustále přibývalo. Každý lidský život je posvátný – s tím samozřejmě souhlasí každý, snad jenom mimo nějaké sadisty a zvrhlíky.

Jenže o tom, jak žije člověk po zrození, se církev už vůbec nezajímá, akorát snad kurie občas vydá nějaká nemastná neslaná prohlášení o humanitě. Ale praktický, skutečný život jakoby vůbec neviděla. Uvedu příklad.

Papež se zasloužil o vznik odborového hnutí Solidarność nejen svou morální podporou, ale i docela slušnými finančními injekcemi. Převrat v roce 1989 by prý bez papeže ani nebyl – tak jsou alespoň přesvědčeni skoro všichni Poláci. Kupodivu ale polský sejm zatím neuzákonil, že papež Vojtyla se velmi zasloužil o pád tzv. socialismu. (Měli by si vzít vzor z našeho senátu, který uzákonil, že Beneš se zasloužil…)

Jemu také všichni věřící vděčí za nastolení demokracie, svobody a lidských práv. Bez papežových zásluh by ovšem také nevysílalo polské rádio Dvojka tyto reklamy: Ozve se dětský holčičí hlásek: Moje maminka je lékařkou, já budu také lékařkou. Chlapecký hlásek: Můj tatínek je architekt, já budu také architektem. Dospělý hlas: Ne všechny děti se mohou takto rozhodovat, u nás je čtyři sta tisíc dětí, které nemají peníze na sešity, pastelky a učebnice. Prosíme, pomožte a zašlete peníze na… atd.

Také druhá reklama by, nebýt papežovy zásluhy, nemusela být vysílána: Ženský hlas vyjmenovává: Mouka, cukr, kroupy, rýže, těstoviny……u nás je pět miliónů lidí pod hranicí bídy, pomožte, aby aspoň o svátcích neměli hlad a mohli prožít pěkné vánoce, peníze nežádáme, jenom potraviny…

Tož za tohle stávkovali a bojovali přístavní dělníci v Loděnicích V. I. Lenina v Gdaňsku – hnutí Solidarność?

Sám jsem byl velice šokovaný, že je možné toto vysílat v tzv. civilizovaném státě v Evropě! No, v dobře fungující svobodné demokracii a v době dobře fungujících lidských práv to možné je! A navíc se o to velmi zasloužil budoucí svatý bývalý papež.

Je všeobecně známo, že církev katolická je rozšířená po celém světě. Co konkrétního třeba dělá církev proti hladu ve světě? Vydává encykliky, to ano, ale víc nic! Co dělá pro to, aby ty zachráněné ještě nenarozené životy ze zakázaných potratů a zakázaných kondomů neumíraly hladem? Nic!

Připadá mi, že církev dokonce souhlasí s touto myšlenkou guru liberalismu: Umírají hladem? No to je tím, že se narodili neschopným a neúspěšným rodičům, kteří jim nezanechali žádný majetek, a sami jsou neschopní dosáhnout úspěchu v boji o přežití, tudíž nemají právo na život, jak s vážnou tváří praví velký myslitel lord August von Hayek. (Přesnou citaci lze nalézt v jeho proslavené knize Cesta do otroctví.) Církev ohledně takových názorů mlčí, nikdy je neodsoudila jako zvrácené, protilidské a vlastně tedy i protibožské.

Potom je ještě jedno vysvětlení. Připadá mi, že chtějí zachraňovat ty ještě nenarozené životy pouze proto, aby je mohli hned brzy po narození posypat napalmem a fosforem, nechat roztrhat tříštivými granáty a nášlapnými minami, nechat umřít hladem a podobně. Potom se za ně budou modlit, celebrovat zádušní mše, aby v nebi měli dostatek nebeské many. Natahování na skřipci a veřejná autodafé už naše křesťanská civilizace opustila, už je neprovádí, už má zdokonalené metody. Už se přesně ví z často prováděné praxe, jaké mučení člověk vydrží. Na kom jiném bychom to zjistili, než na mladých lidech? Na zvířatech se takové pokusy provádět nesmí, je to zakázané, neboť to by ochránci zvířat protestovali.

Co si mám myslet o činnosti polních kaplanů? Jeden kaplan stojí na břehu nějakého potůčku a ten druhý na protějším a oba dodávají odvahu svým žoldákům, aby se nebáli vraždit, vždyť Bůh je na jejich straně. (Bůh je tedy na obou stranách konfliktu! Ať o vítězství tedy rozhodne ON.) A pronášejí k žoldákům, aby s nadšením, elánem a chrabrostí zabíjeli nepřátele na druhé straně potůčku včetně jejich žen a dětí, a že Bůh jim v jejich záslužné činnosti bude napomáhat. To by se snad mohli i domluvit, že budou stát pouze na jedné straně konfliktu, ale oni ne, polní kaplani musí být na obou stranách, asi aby síly byly vyrovnané.

Po skončení slavnostního projevu polní kuráti požehnají zbraním a vojákům, pokropí tanky, děla, rakety, kalašnikovy apod. svěcenou vodou a pronesou: Ať slouží tyto zbraně Pravdě, Boží Spravedlnosti, Svobodě, Humanitě, Demokracii a k Dobru všech. Bůh žehná vašim budoucím chrabrým činům, snažte se ve jménu Boha našeho povraždit co největší počet nepřátel, odměnu po případném úmrtí dostanete v nebi, Bůh na vás určitě nezapomene… Zde jasně vidíme, že ta extrémně přehnaná úcta k ještě nenarozenému životu diametrálně odporuje a příkře kontrastuje s praktickou činností polních kaplanů. Církev, tedy její představitelé, si fakt přejí ty sadistické zvrácenosti a zhovadilosti?

Sadismus a sexualita spolu úzce souvisí, vizme třeba onen obludně šílený film Pasoliniho – Saló. A církevní myslitelé jsou posedlí sexualitou více než Freud. Otázka sexuality je v církvi docela důležité téma často probírané ze všech možných i nemožných stránek. I svatý Augustin z Hippo (Annaba v dnešním Alžírsku) se k této problematice vyjádřil. Tvrdil, že sex má jeden jediný účel, který mu určil Bůh, tj. vznik nového života. Správný sex dle Augustina musí být bez slasti, chladný, racionální, pouze za účelem zplození potomka, tak si to přál Bůh. Rozkoš je cosi mimo, vedlejší, nedůležité, nepodstatné, neboť to zařídil ďábel, aby mařil božskou tvůrčí práci. Je to, jak všichni víme, teda ta slast, pouhé ďábelské mámení a klam, a proto nejlepší je sex bez rozkoše. Podivuji se, že se nevyjádřil k otázce homosexuality, která v jeho době byla docela běžnou záležitostí, přitom se vyjadřoval k ledasčemu, dokonce barvitě popisoval, jak sám v mládí divoce „řádil“.

Uvedený názor svatého Augustina zapsali posluchači, kteří byli přítomni veřejné disputaci Augustina s Pelágiem. Tzv. veřejná disputace se většinou konávala na náměstí, kde se shromáždila spousta posluchačů, většinou studentů, a ti si zapisovali pronesené věty, takže si onu diskuzi můžeme přečíst i dnes.

Kousíček zápisu vět Augustina ocituji: Dobře se chraňme myslet, že něco tak prospěšného a taková blaženost pro duše jako plození by se bývalo nemohlo konat bez nezdravé rozkoše. Manžel by oplodnil manželku bez smyslné žádostivosti, v duševní vyrovnanosti a při dokonalé zachovalosti tělesné. I když nám to nemůže zkušenost potvrdit, není důvodu o tom pochybovat. Orgány tělesné by bývaly nebyly rozdrážděny znepokojující vášní, nýbrž pod kontrolou ze sebeovládání plynoucí užity tak, jak je třeba. Pohlavní orgány by prostě byly pod kontrolou rozumu a vůle.

Tomu ovšem pádně a rozhodně odporoval tělnatý irský mnich přísných mravů Pelágius svými argumenty, že sex je přirozená záležitost a není na tom vůbec nic hříšného. U studentů-posluchačů byl považován za jasného vítěze v diskuzi právě Pelagius, což se Augustinovi hrubě nelíbilo a velice nelibě to nesl.

Augustin potom poslal z Hippo do Říma kardinálům takový menší dárek – stovku arabských hřebců a pár pytlů zlata. Pelágius byl exkomunikován z církve. Ten si z toho nic nedělal, neboť měl stejně namířeno do Palestiny, a tam římská kurie v tehdejší době jaksi neměla žádný vliv.

A protože křesťanství je úzce spjato s judaismem, přece základní pilíře EU jsou židokřesťanské (Poláci dokonce žádali, aby to bylo uvedeno v „Ústavě“ EU), tak ještě trošku obskurní, ale překrásná, prastará židovská legenda o Lilíth, první Adamově manželce. (Prý ani Bůh neodolal jejímu půvabu.) Zní přibližně takto:

Adam nutil Lilíth, aby si lehla na zem. Lilíth protestovala: Proč já vespod? Copak nejsme stejní? Dvě půlky z jednoho těsta? Adam se snažil, aby mu byla po vůli, jenže byli stejní i co do síly, a nepodařilo se mu to. Proto se rozvedli. Lilíth se stala ďáblicí a neustále baží po mužském semeni a číhá všude, kde se může vylít, zvláště na prostěradle. Každé semeno, které neskončí v jediném povoleném místě, totiž v manželčině lůně, patří jí. Veškeré semeno, které muž za svůj život promrhal, ať už ve snech, z neřesti, či při cizoložství, jí patří též. Je jasné, že ho dostává spousty, takže je věčně těhotná a neustále rodí. Protože je ďáblice, rodí ďáblíky, ale ti nenadělají mnoho škody, i kdyby chtěli. Jsou to potměšilí duchové bez těla. Ale také rodí všelijaké sukkuby (ženského rodu), které si v noci obkročmo sedají na spící mnichy, a inkuby (mužského rodu), kteří zase pokouší mnišky, a ta ďáblice dokonce rodí i upíry a upírky.

Na té legendě se mně moc líbí to, že Lilíth vlastně byla první feministka, no ne? Vyžadovala rovnoprávnost s Adamem, a to důsledně ve všem. Navíc z této legendy můžeme vyvodit i další zásadní konsekvence. Polovina života je obsažena ve spermii a druhá polovina ve vajíčku, teprve až se spojí, vznikne plnohodnotný život. Nemělo by být trestné i vystříknutí spermií mimo? Vždyť se tak se ničí nový možný život. Taktéž by měly být zdaněny ženy za každoměsíční ztrátu vajíčka – alespoň nějakou menší daň pro církev by měly platit, protože se nenechaly oplodnit a tak znemožnily vzniku nového možného života. (Podivuji se tomu, že na tak jednoduchou příležitost, jak získat finance, ještě církev nepřišla, ale co není, může být. Ženy musí cítit provinění a rády daň zaplatí. Ostatně každý křesťan cítí a prožívá vinu, aniž by spáchal nějaký přestupek. No to je geniální tah skoro všech vládnoucích – vyvolat pocit viny, a to se církvi podařilo dokonale. Převzaly to i vlády demokratické. Nemáš práci? Tvoje vina. Jsi neúspěšný? Tvoje vina… Vyvolat u obyvatel pocity viny – no to se pak krásně vládne.)

Tož takovými převelice důležitými záležitostmi (nesmyslnými blbinkami) se baví jinak velice vzdělaní a inteligentní teologové a rabíni. To mají ale starosti, co?

Ovšem současná věda vyřešila tento prastarý problém ke spokojenosti všech. Kdesi jsem četl srandovní konspirační teorii o tom, že po požití nějakých běžných potravin (možná je do nich přimícháno nějaké mizivé promile čehosi) se mužské spermie stávají nefunkční. Je to lepší než kondomy. Tato metoda je prý už docela dobře rozpracovaná a používá se prý už i v praxi, a z tohoto důvodu prý národy v Evropě vymírají.

 

Foto: zdroj

Přejít do diskuze k článku