V tomto článku bych se chtěl podělit o některé myšlenky, které mne napadají v souvislosti s novým "Občanským" zákoníkem.
Úměrně tomu, jak se postupně dovídám, z velké části přímo z úst hlavního tvůrce této právnické novely Prof. JUDr. Karla Eliáše, o co jde, propadám stále větší skepsi.
Dnem 1. 1. 2014 vešel v platnost nový "Občanský" zákoník a nahradil platnost toho starého. Právnická obec má četné výhrady zejména k tomu, že k zákoníku neexistují zevrubné výklady, kterými by se mohli řídit v praxi řídit. Tvůrce předlohy se k tomu vyjádřil následovně (parafrázuji): "Nějaké výklady jsou na stránkách ministerstva spravedlnosti. Všechny starší právní vztahy vstupem nového zákoníku v praxi zůstávají v platnosti, akorát jejich obsah je automaticky pozměněn v souladu s dikcí nového zákoníku. Předpokládám, že žádný advokát nebude v praxi postupovat výslovně proti smyslu nového OZ. Advokáti (podle této právnické kapacity) v podstatě neodpovídají klientům za výsledky své práce (zastupování etc). Je to (podle pana Eliáše) prý podobné, jako když se občan v dobré víře svěří do rukou špatného lékaře – neodborníka." Zajímavý právnický výklad.
Jinou věcí je medializovaná spoluodpovědnost obou manželů za právní vztahy, které vznikly jednomu z manželů před uzavřením sňatku. Prý přednostně je potřeba zajistit právo (ve smyslu spravedlnosti) vůči pohledávkám věřitelů. Z toho jaksi samosebou plyne, že takovéto "právo" zakládá ve svém jádře nespravedlnost vůči ostatním členům rodiny – zejména vůči dětem a druhému manželovi, který o žádných předešlých závazcích svého manželského protějšku vůbec nemusel vědět, resp. nevěděl. Rodina, která je prý "základem státu" pak díky takovému "právu" může přijít o střechu nad hlavou, druhý z manželů může být lichváři beztrestně připraven o dědictví atd..
Poslední věcí, o které bych se v souvislosti s novým "Občanským" zákoníkem chtěl zmínit, je (ústy Prof. Eliáše) posílení autority smlouvy. Jak jsem se doposud měl možnost seznámit s výkladem, co je chápáno temrínem smlouva podle nového právního výkladu, tak je to prý i nahrávaný telefonický souhlas volaného daný telemarketingovým odborníkům. V této souvislosti mě hned napadlo, že nyní si již "šmejdi" nebudou muset dát ani tolik práce, co v minulosti při pořádání 99 korunových seancí spojených s intenzivním výplachem mozku a vydíráním, ale dostávají do rukou nový pohodlný nástroj právně podloženého vydírání a následné lichvy s příští možnou exekucí důvěřivců, kteří nedokáží odmítnout, resp. neumějí odmítnout adekvátní právně jednoznačnou formou.
Z výše uvedeného se domnívám, že v nastupujícím právním řádu se občan stane ještě větší hříčkou v rukou různých spekulantů, lichvářů a exekutorů a že tato nová "spravedlnost" přispěje tvůrčím způsobem k dalšímu rozkvětu exekutorského boomu, který kromě bankovnictví a lichvy se stává dalším hlavním tahounem ekonomického rozkvětu země.
Zde bych si dovolil položit otázku tvůrcům nového zákoníku: Proč jste vlastně nazvali svůj výtvor "Občanským" zákoníkem? Jak takovýto právní předpis posílí občanská práva, rovnost před zákonem a vůbec obecné vnímání spravedlnosti? Pro mně osobně od jisté doby různé přívlastky v souvislosti s politikou a společenskými jevy začínají symbolizovat svůj orwellovský opak. Původní ministerstvo národní obrany (archaismus národní, pokud mne paměť neklame, byl již před časem vypuštěn) si překládám jako ministerstvo útočných válek, ministerstvo práce a sociálních věcí chápu jako ministerstvo nezaměstnanosti a antisociálních věcí, ministerstvo zahraničních věcí ČR chápu jako detašované ministerstvo zahraničí USA a Bruselu a ministerstvo spravedlnosti chápu jako ministerstvo zavádějící nespravedlnost v ČR.
Foto: Banksy
