Je mojí občanskou povinností seznámit širokou veřejnost se závažným faktem, který jsem objevil. Zjistil jsem, že všechny zákony v České Republice jsou neplatné. Zbytečně jsme se celých dvacet let namáhali a budovali legislativu, kupónovou privatizaci, tržní ekonomiku, svobodu, demokracii a terorizmus. Nyní to můžeme všechno zabalit. Všechno naše hrdinné demokratické a občanské úsilí není k ničemu. Můžeme se úplně vykašlat na to, že pravda a láska vítězí, když na to nemáme platné zákony.
Neznalost zákonů neomlouvá, a tak abych náhodou nějaký neporušil a mohl v naší krásné demokratické vlasti občansky správně a nevinně žít, začal jsem louskat jeden zákon za druhým. Netušil jsem, že je u nás tolik zákonů. Napřed jsem je však musel všechny sehnat. Potom jsem se hotovil je všechny prostudovat a naučit se je nazpaměť, aby mne nikdo nezaskočil. Vždyť víte, jaká je dnes doba. Každý jde druhému po krku, začala válka každého s každým.
Doba se modernizovala a gangsterská činnost se dnes odbývá přes slovutnou legislativu. Bál jsem se tedy vystrčit nos na ulici, abych neporušil nějaký zákon, který na mne vládní úředníci, politici, legislativci, farizeové a zákoníci s pomocí gangsterů ušili.
Přestal jsem tedy pracovat, abych se nedopustil nějakého trestného činu, vzal jsem si hypotéku, objednal přes zásilkovou službu všechny zákony, zamknul jsem se doma a začal jsem ty paragrafy studovat. Netušil jsem, co je u nás zákonů. A občané i politici se rozčilují, že jich je pořád ještě málo. Neprokousal jsem se ani prvním zákonem, když mne z toho málem trefil šlak.
„Takto se postupovat nedá,“ řekl jsem si a přemýšlel jsem nad tím, jak svoji práci zefektivnit. U nás platných nějaký 60.000 zákonů. Některé jsou ještě z doby totality. A vsadím se, že některé, které zapomněli zrušit, pamatují protektorát i monarchii. Všechny tedy nejsou demokratické. Na to, abych se jeden zákon naučil nazpaměť, potřebuji průměrně jeden měsíc. Abych se naučil všechny, potřeboval bych k tomu 5000 let. Jenomže můj život trvá průměrně 70 let! A naše civilizace má prý trvat jenom 2012 roků! Došlo mi, že všechny ty zákony jsou vlastně špatné, neboť nejsou dědičně přenosné!
Každý nově narozený občan se je musí zákony učit znovu. A potom se divíme, proč to jde s naší ekonomikou a demokracií stále k šípku. Potřebujeme zákony geneticky předávané z rodičů na potomky! Připouštím, že právníci, legislativci, úředníci, zákoníci by měli určitou selektivní výhodu při rozmnožování, neboť se v zákonech lépe vyznají a činí jim potěšení v nich žít. Ale za pár generací by vznikla totálně zákonná demokracie, ve které by žili jenom dokonale spravedliví, poctiví, slušní a nevinní občané. Nebylo by to nic nečekaného, vždyť se o to snažíme a smažíme se v tom celých 2009 let! Bůhví, jestli to vůbec stihneme, a nebudou všechny naše zákony za tři roky stejně zrušené?
Pak jsem si vzpomněl na americké filmy. Ty, jak všichni víme, jsou zdrojem nevyčerpatelného poučení, neboť tam mají s demokracií největší zkušenosti, takže si mohou dovolit ji vyučovat ostatní. V těch amerických filmech vás totiž nemohou odsoudit dvakrát za jednu věc. Šel jsem se tedy udat na policii, že jsem porušil všechny zákony. Předpokládal jsem, že než zjistí který, že mne soud raději osvobodí.
Z policie mne vyhodili. Neřekli mi rovnou, že jsem pitomec, ale že u nás existuje presumpce neviny. Nevěděl jsem si s tím rady, a pak mi to došlo. Všech těch 60000 zákonů předpokládá, že je občan od narození až do smrti zločinec! Porušuje se tím základní fakt presumpce neviny, a proto jsou všechny ty zákony neplatné. Někteří na to již dávno přišli, a proto je vesele porušují a cpou druhým, aby z nich udělali okrádané idioty.
Podle platných zákonů je to sice trestné, ale vyzývám všechny občany, aby přestali dodržovat všechny zákony, neboť jsou z podstaty neplatné!
Neznalost zákonů neomlouvá, a tak abych náhodou nějaký neporušil a mohl v naší krásné demokratické vlasti občansky správně a nevinně žít, začal jsem louskat jeden zákon za druhým. Netušil jsem, že je u nás tolik zákonů. Napřed jsem je však musel všechny sehnat. Potom jsem se hotovil je všechny prostudovat a naučit se je nazpaměť, aby mne nikdo nezaskočil. Vždyť víte, jaká je dnes doba. Každý jde druhému po krku, začala válka každého s každým.
Doba se modernizovala a gangsterská činnost se dnes odbývá přes slovutnou legislativu. Bál jsem se tedy vystrčit nos na ulici, abych neporušil nějaký zákon, který na mne vládní úředníci, politici, legislativci, farizeové a zákoníci s pomocí gangsterů ušili.
Přestal jsem tedy pracovat, abych se nedopustil nějakého trestného činu, vzal jsem si hypotéku, objednal přes zásilkovou službu všechny zákony, zamknul jsem se doma a začal jsem ty paragrafy studovat. Netušil jsem, co je u nás zákonů. A občané i politici se rozčilují, že jich je pořád ještě málo. Neprokousal jsem se ani prvním zákonem, když mne z toho málem trefil šlak.
„Takto se postupovat nedá,“ řekl jsem si a přemýšlel jsem nad tím, jak svoji práci zefektivnit. U nás platných nějaký 60.000 zákonů. Některé jsou ještě z doby totality. A vsadím se, že některé, které zapomněli zrušit, pamatují protektorát i monarchii. Všechny tedy nejsou demokratické. Na to, abych se jeden zákon naučil nazpaměť, potřebuji průměrně jeden měsíc. Abych se naučil všechny, potřeboval bych k tomu 5000 let. Jenomže můj život trvá průměrně 70 let! A naše civilizace má prý trvat jenom 2012 roků! Došlo mi, že všechny ty zákony jsou vlastně špatné, neboť nejsou dědičně přenosné!
Každý nově narozený občan se je musí zákony učit znovu. A potom se divíme, proč to jde s naší ekonomikou a demokracií stále k šípku. Potřebujeme zákony geneticky předávané z rodičů na potomky! Připouštím, že právníci, legislativci, úředníci, zákoníci by měli určitou selektivní výhodu při rozmnožování, neboť se v zákonech lépe vyznají a činí jim potěšení v nich žít. Ale za pár generací by vznikla totálně zákonná demokracie, ve které by žili jenom dokonale spravedliví, poctiví, slušní a nevinní občané. Nebylo by to nic nečekaného, vždyť se o to snažíme a smažíme se v tom celých 2009 let! Bůhví, jestli to vůbec stihneme, a nebudou všechny naše zákony za tři roky stejně zrušené?
Pak jsem si vzpomněl na americké filmy. Ty, jak všichni víme, jsou zdrojem nevyčerpatelného poučení, neboť tam mají s demokracií největší zkušenosti, takže si mohou dovolit ji vyučovat ostatní. V těch amerických filmech vás totiž nemohou odsoudit dvakrát za jednu věc. Šel jsem se tedy udat na policii, že jsem porušil všechny zákony. Předpokládal jsem, že než zjistí který, že mne soud raději osvobodí.
Z policie mne vyhodili. Neřekli mi rovnou, že jsem pitomec, ale že u nás existuje presumpce neviny. Nevěděl jsem si s tím rady, a pak mi to došlo. Všech těch 60000 zákonů předpokládá, že je občan od narození až do smrti zločinec! Porušuje se tím základní fakt presumpce neviny, a proto jsou všechny ty zákony neplatné. Někteří na to již dávno přišli, a proto je vesele porušují a cpou druhým, aby z nich udělali okrádané idioty.
Podle platných zákonů je to sice trestné, ale vyzývám všechny občany, aby přestali dodržovat všechny zákony, neboť jsou z podstaty neplatné!
