Napjatá situace kolem OKD se vyvinula – očekávatelně. Místo toho, aby těžební firma platila státu daně a horníkům mzdy a pojištění a důchody, bude stát platit firmě za to, že bude milostivě důl dalších pár let provozovat, a ještě to stát vydává za svůj velký úspěch. Ale jakýpak úspěch? Těžaři si ponechají svoje zisky a Černý Petr zůstane státu, potažmo celé společnosti, jen se problém na těch pár let zamete pod koberec. Úspěch by byl, kdyby firma musela útlum dolu zaplatit z peněz, které jí důl vydělal, místo toho ale nastoupila standardní privatizaci zisků a socializaci ztrát. Ale co jiného, než devótní postoj k investorům, jehož jsme aktuálně svědky například i v kauze Amazonu, by se také dalo od kapitalisty řízeného kapitalistického státu čekat? Těžaři mají silnou vyjednávací pozici a vysoký vydírací potenciál a to jediné, co by mohl stát proti vytunelování Ostravska udělat, si předem v rámci svého ideového zakotvení zakázal. Státu tak nic moc jiného, než placení výpalného těžařům nezbývá. A to je špatně, protože když si firmy zvyknout, že část jejich podnikatelských rizik na sebe nakonec vždy přebere stát, tak už je to nikdo nikdy neodnaučí a kapitalistům na zisku se budeme skládat už jednou provždy všichni, včetně ostatních podnikatelů, kteří tak těžkou okovanou botu nemají.
Převzato z blogu Tribun
