Překlad článku Lva Veršinina odtud.
Americké úřady nenechají bez následků vyjádření Genadije Zjuganova, kterým urazil amerického velvyslance, zabitého v Libyi. V Twitteru vůdce ruské komunistické strany napsal, že „diplomata zastřelili jako posledního psa“ a že “dostal to, co zasel.” S touto skutečností jsou již obeznámeni v administrativě USA a ve státním oddělení a po volbách může vůdce komunistické strany očekávat „tvrdou reakci“. Bez ohledu na to, kdo volby vyhraje…
Jistě, soudruh Zjuganov šlápl vedle a jeho chyba bude využita v plném rozsahu. Mají nyní jedinečnou příležitost napravit si reputaci a ukázat „instalatérovi Joemu“, otřesenému touto libyjskou epizodou, že každá urážka Ameriky bude potrestána, bez ohledu na to, kým viník je. Takže si myslím, že vůdce komunistické strany by to měl brát vážně. Zejména proto, že reálnou hodnotu starý politik pro Yankees nemá a snadno ho mohou nahradit.
Obecně platí, že situace je špatná.
Ani nevím, co poradit.
Ale problém nemusel být. Kdyby Genadij Andrejevič nezanedbával pravidelné prohlížení materiálů na mém blogu, věděl by, že pan Stevens není pes, ale člen ministerstva zahraničí USA, byl by v obraze a nedopustil by se fatální chyby.
Vezměte to na vědomí vy všichni, kteří nechcete šlápnout na hrábě…
***
Tento článek Lva Veršinina je zajímavý kromě ústředního tématu (mimochodem, nejen Joeovi, ale i Čecháčkům bylo třeba ukázat, že si Amerika nenechá nic líbit, viz zde) a kouzelného stylu Lva Veršinina („Kdyby Genadij Andrejevič nezanedbával pravidelné prohlížení materiálů na mém blogu , věděl by, že pan Stevens není pes, ale člen ministerstva zahraničí USA“) také tím, že přivádí k zamyšlení nad současnými komunisty v Rusku – tohle snad mají být lidé, o kterých pan Chazin píše, že by mohli představovat ten „Rudý“ projekt? 
Chování pana Zjuganova nenasvědčuje tomu, že by mohl být vůdcem čehokoliv. Po propuknutí této aférky se vylekal a začal se všemožně vykrucovat a mlžit. Nejdříve svaloval vinu na svého spolupracovníka, který prý vytrhl prohlášení z kontextu a posléze dospěl až k pozoruhodnému prohlášení, že zmíněná fráze nebyla o Stevensovi, ale o Kaddáfím.
Celkem se různé strany v Rusku shodují v tom, že když už to jednou prohlásil, měl si za tím stát a použít jako protiútok například podobné výroky ze strany Ameriky směřované k Putinovi – jistý senátor USA na Twitteru přál vůdci Ruska osud Kaddáfího. Ani nemusíme chodit daleko, vzpomeňme, kterak se náš ministr zahraničí Schwarzenberk, oddaný zájmům USA, dostavil do parlamentu s plackou na klopě „Putine, k noze“.
Pak je ještě jedno vysvětlení nedůstojného chování pana Zjuganova, než jeho osobní zbabělost a slabost – zajímavá poznámka o „hodnotě starého politika pro USA“ naznačuje, že jsou pravdivé zmínky o spolupráci ruských komunistů s Američany.
Převzato z ostrova Janiky
