A jsou toho plné noviny. I když zpráva sama o sobě je dobrá, způsob, jakým je to přetřásáno v našich médiích, je trapný.
Neznáme přesně detaily, které vedly Obamovou administrativu k tomuto kroku. Představuji si to tak, že se sedělo někde u stolu, patrně těch sezení bylo více, a Obamovi postupně předkládali analýzy dosavadních testů protiraketového deštníku spolu s částkami, které ta sranda stojí a ještě bude stát. K tomu se samozřejmě připojovaly analýzy geopolitické politické situace, požadavky ruské diplomacie, otázky, zda je Washington dostatečně silný, aby probudil ruského medvěda a v neposlední řadě i zprávy ministerstva financí o neutěšeném stavu státních peněz. V jednom okamžiku bylo těch špatných zpráv zřejmě tolik, že se jazýček vah vychýlil v neprospěch radaru a padlo rozhodnutí věc nerealizovat. Možná zabodovali i lobisté konkurenčních zbraňových systémů, to už je v podstatě jedno.
Úsměvné mi připadá to, co následovalo. Rozhodnutí patrně padlo kolem šesti večer washingtonského času. Nikoho ve Washingtonu nenapadlo, že v té době je ve střední Evropě už půlnoc. Ostatně proč by mělo? Vazalové přeci musí poslouchat kdykoliv.
S typickou arogancí Američanů vydal Obama příkaz „Spojte mě s ČR a Polskem.“ „Okamžik, pane prezidente.“ A vzápětí nato už měl na drátě vyděšeného premiéra Fischera v pyžamu. Jestli byl skutečně vyděšen, to samozřejmě nevím, ale troufám si hádat. Kolikrát se mu v životě stalo, že by mu volal osobně ON – nejmocnější muž planety, jak ho z oblibou tituluje český tisk?
Když to člověk uváží, ta zpráva klidně mohla počkat do rána. Nešlo o vypovězení války. Mezi rovnocennými partnery se většinou respektuje čas odpočinku a nevolá se 20 minut po půlnoci, ledaže jde skutečně o něco naprosto neodkladného. Zpráva o tom, že radar nebude, určitě neodkladná nebyla.
Polského premiéra prý se mu na drát sehnat nepodařilo. Zda v tom byl diplomatický poliček Poláků, kteří už věděli, o čem hovor bude a odmítli se o tom s Obamou bavit v den 70. výročí napadení Polska Sovětským svazem a ještě navíc v půl jedné v noci, nebo byl premiér prostě společensky unaven a nebyl komunikace schopen, se už nedovíme. Vyloučeno není nic. "Zvonil telefon z Bílého domu, ale k rozhovoru nedošlo," popsal anonymně informátor z kanceláře premiéra. "Řekněme, že z technických příčin. Více nemohu říci," píšou na iDnes s odvoláním na polské zdroje. Podle novin dostihl Obama polského premiéra až ráno.
O tom, že se Američané ani v nejmenším nepokusili brát na své vazalské státy jakékoliv ohledy ostatně svědčí i fakt, že Polsku oznámili zrušení raket přesně v den sedmdesátého výročí napadení Polska Sovětským svazem. To byla pro nevelkou skupinku polských nohsledů Ameriky spatřujících v USA záruku bezpečnosti před ruskou rozpínavostí jistě hořká pilulka.
A jak o této trapnosti píše český tisk? V článku Obama volal do českého paneláku. O raketách se nemluvilo. Zatím se praví:
Sousedi českého premiéra na pražském sídlišti Barrandov už si zvykli na ledacos. Na ochranku i majáčky. Ale že ta angličtina, která zněla po půlnoci za tenkou zdí panelového bytu, byl rozhovor s americkým prezidentem Barackem Obamou, to určitě netuší.
Americký prezident volal (Fischerovi) jedenadvacet minut po půlnoci našeho času. Mluvili přes mobil. "Obama ho zastihl u něj doma," popsal detaily premiérův mluvčí Roman Prorok.
Bavili se anglicky. Premiér prokázal výbornou znalost angličtiny už při první návštěvě Bruselu. Hovor trval asi deset minut. Premiér toho pak moc nenaspal. Nejprve informoval prezidenta Václava Klause, který pobýval v tu dobu v německém Pasově, pak volal šéfům parlamentu. Další politici se to dozvěděli jinou cestou nebo až z médií.
Výbornou znalost angličtiny? Ono opakovat „yes, Sir“ a „thank you, Sir“ zas tak složité není.
Sousedi by měli jistě orgasmus, kdyby věděli, s kým mluví soused za tenkou zdí panelového domu, o tom není pochyb. Nejméně takový, jako novináři při psaní toho článku.
A sám premiér byl z toho telefonu zjevně tak paf, že mu stálo zato zburcovat ještě tu noc další vrcholové politiky včetně pana prezidenta. Proboha proč? Co je na té zprávě tak horkého, že nemohla počkat do rána? Stalo by se něco? Hrozilo nebezpečí? Vždyť nám jenom řekli, že našich vazalských služeb zatím potřebovat nebudou.
Vnímám ten noční hovor jako aroganci z americké strany a naprostý nedostatek důstojnosti českých politiků. O médiích ani nemluvě.
Převzato z www.zvedavec.org
Foto: zdroj
