Prezident USA Barrack Obama prosadil reformu zdravotnictví, která by měla zajistit přístup ke zdravotní péči více než 30 miliónům Američanů (podle některých zdrojů až čtyřiceti), pro které byla doposud de facto nedostupná. USA tak nakročily k cestě od země rozvojové k zemi vyspělé. Není ovšem jisté, že cestu dokončí, protože americká pravice je stejně posedlá absurdním důrazem na soukromopodnikatelský charakter zdravotnictví, jako je ta česká posedlá zázračnými třiceti korunami pokuty za čerpání plnění z povinného pojištění. A americká pravice je velmi militantní.
Reforma amerického zdravotnictví se velmi snadno může stát začátkem konce. Není ovšem jasné, konce čeho. Může to být konec prezidenta Obamy, kterému hodně Američanů, kteří považují chudobu za boží trest a stigma osobního selhání, a kteří se sobecky bojí, že když se bude péče dělit mezi více lidé, tak se na ně méně dostane, osvobození a zrovnoprávnění chudých skrze přístup ke zdravotní péči a zlepšení jejich životních podmínek neodpustí.
Může to ale být i začátek konce USA jako ikonického skanzenu dřevního kapitalismu, ve kterém se práva i lidství jedince odvíjí od jeho bonity.
Osobně se však obávám, že pravděpodobnější je scénář první, už proto, že více vyhovuje podnikatelům ve zdravotnictví, těm obchodníkům se smrtí a bolestí, kteří si snadno zaplatí změnu zákona i prezidenta podle svého gusta. Zejména nyní, když nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu padly poslední mantinely omezující možnosti korporací investovat do volebních kampaní kandidátů, kteří jim půjdou na ruku.
Převzato z blogu Tribun
Foto: zdroj
