Pokud jste sami sebou, nemůžete být jako oni, ať děláte cokoli. Protože, „když dva dělají totéž, není to totéž“. Buď je někdo sám sebou – a pak má pro své jednání svůj vlastní důvod, nebo někdo není sám sebou, je jen nástrojem, a důvod leží mimo něj.
Pokud jste sami sebou, budete jednat ve vlastním zájmu nebo v zájmu skupiny nebo skupin na různém stupni hierarchie, jejichž jste členem. Můžete občas případně i své vlastní osobní zájmy upozadit, pokud považujete za důležitější se momentálně věnovat problémům skupiny, jejíž jste členem – a které se vás proto také dost podstatně týkají, případně se zase jindy naopak můžete věnovat víc svému rozvoji – který nakonec také prospěje celé skupině, protože jí pak budete moci být platný i v jiných, nových směrech (i když si to třeba někteří nebudou myslet). Nebudete ale nikdy jednat v příkrém protikladu s vlastními zájmy a se zájmy skupiny, ke které patříte.1
Pokud někdo není sám sebou, jednání proti vlastnímu zájmu a proti zájmům skupin, jejichž je členem, samozřejmě nepředstavuje problém. Pokud je ovládán skupinovou duší, která má za cíl odstranění života na Zemi, ochotně odstraní ze Země jak „sebe“, tak členy skupin, jejichž je členem … a samozřejmě i členy skupin, jejichž členem není.2
Nic z toho, co zde říkám, samozřejmě deprivantům nezabrání v tom, aby stále dokola tvrdili, že když říkáte pravdu, je to stejné jako lhát, a že když se bráníte, je to stejné jako útočit. A dokonce to ani mnohým lidem nepomůže pochopit, že nebýt jako oni znamená být pravdivý ve svých slovech i ve svém myšlení (případně i ve svých činech, pokud máte možnost něco dělat), a bránit svou integritu.
Někdo řekne, že nemáme právo zasahovat do vývoje světa a společnosti. Ale my tady jsme právě proto, abychom zasahovali – samozřejmě přiměřeně a v mezích svých možností. A dokonce už jenom tím, že jsme, často zasahujeme, aniž bychom chtěli. Takže bych spíš řekl: máme právo zasahovat tím, že nezasáhneme?
Nejčastějším argumentem pak je, že když už budeme zasahovat, tak, abychom nebyli jako oni, musíme zasahovat „nějak jinak“. Ale jak jinak chcete zasahovat, když si deprivanti zmonopolizovali všechny účinné způsoby, zkompromitovali je tím, že je sami „prováděli“ – spíš napodobovali v překroucené podobě, a pro vás postavili v hojném počtu známé lampárny, ke kterým se teď chcete utíkat?
S tímto „nebýt jako oni“ souvisí i zakazování lidem vlastnit a nosit zbraně a tvrzení, že zbraně vedou k násilí. Už v prehistorii však vidíme, že rozšíření zbraní v eneolitu vedlo naopak k poklesu výskytu násilně způsobených zranění v kosterních nálezech. Násilných zranění se nachází víc v předchozím neolitu, kde se zbraně téměř nevyskytují. Předpokládá se proto, že se v případných konfliktech lidé bili zemědělským nářadím.3
O souvislosti vlastnictví zbraní s násilím nesvědčí ani současné celosvětové statistiky, podle kterých je bezkonkurenčně největší procento vražd pácháno střelnou zbraní v Bangladéši, kde je střelných zbraní mezi lidmi bezkonkurenčně nejmíň. A to až tak málo, že si člověk říká, že snad musejí mít pro tyto účely půjčovny. Statistiky z jednotlivých zemí jsou také dostatečně známé. Například statistiky z USA, dokládající, že nejméně násilí je v oblastech, kde mají lidé zbraní nejvíc, a nejvíc násilí naopak tam, kde je držení a nošení zbraní omezeno. A stejně tak je známa skutečnost, že zločinci si zbraně opatří vždycky. (A také skutečnost, že nemají nejmenší zábrany páchat zločiny legálně drženou zbraní.)
Jako jedna z hlavních podmínek vzniku státu je uváděn vznik monopolu vládnoucí vrstvy na násilí. Je otázkou, jestli to, co tím vznikne, je možné nazývat státem, ale násilí a všechno, co u druhých násilím nazývají, si každopádně zmonopolizovali velice důsledně. Jakákoli účinná obrana před násilím je prohlášena za „nepřiměřenou“, a kdo se opováží bránit, je prohlášen za zločince, a násilně zlikvidován. A často i v případě, že se brání jen slovně. …I náboženství překrucují tak, že máte být lidmi dvojí tváře, a v případě útoku tuto „svou“ druhou tvář nastavit – ukázat jim, že k nim patříte.
Dále k tomu, abyste mohli něco dělat, často potřebujete peníze. A tak jsou lidé nejen okrádáni, aby peníze neměli, ale ještě jim vykládají, že je to tak správně. Dřív se říkalo, že „chudoba cti netratí“ (peníze zřejmě potřebují jen ti, co žádnou čest nemají, a tak se o peníze stále soudí – jako o náhražku za ni), v modernější verzi pak říkají, že člověk přece žádné peníze nepotřebuje a mít nemá, že má žít na dluh. U nás pak lidem také říkají, jak si mají „utahovat opasky“, a jak „všechno prožrali“ (hlavně svou budoucnost – aby s ní už nepočítali). A pokud někdo jiný než oni peníze má, podle nich tím „brzdí ekonomiku“. A když je nemá, vynadají mu, že má málo půjček.
Ale nejde jen o oficiálně vydávané peníze. Ekonomika může fungovat, a velmi dobře, i na základě různých lokálních měn, výměnných systémů. A oni samozřejmě udělají vše, aby takové systémy nevznikly (například jejich „diskreditací“ – pomluvami, lžemi, strašením, prostě propagandou), a pokud vzniknou, udělají vše, aby je co nejdřív zničili (buď silou, nebo tím, že do systému dostanou své loutky, které jej povedou pro ně vhodným směrem – a nevhodným pro lidi).
Také náboženství překrucují v tom smyslu (a už hodně dlouhou dobu), aby lidem vnucovali extrémní chudobu, ke které mají oni sami opravdu daleko. …Starý hinduistický požadavek, aby se člověk vzdal všeho majetku, a ponechal si jen tolik, kolik mu stačí k živobytí do konce života, má naopak opravdu daleko k extrémní chudobě.
K tomu, abyste mohli fungovat, potřebujete také mít nějaký sexuální život. A tak sex také potlačili, a co z něj zbylo, si v překroucené podobě zmonopolizovali. V překroucené, protože pro skutečný sex je třeba mít duši, skutečný sex je o komunikaci. (Jak vám řekne každá zkušenější žena: pravičáka vždycky nahradíš robertkem.) Sex si zmonopolizovali jeho komercializací, a vytlačováním heterosexuality homosexualitou. Zákazy interrupcí a omezování přístupu k nim, jsou ze značné části také právě monopolizací sexuality homosexuály, a skutečnost, že homosexuální klérus a homosexuální politici proti homosexualitě navenek vystupují, na tom nic nemění. Jich se problém nechtěného otěhotnění netýká. …Porovnejme si požadavek absolutní pohlavní absence, kterou hlásají dnešní církve, s taoistickým doporučením, že by měl muž se svým semenem šetřit, na které se také někdy odvolávají ti, kteří vnášejí asexualitu do dnešních alternativních duchovních směrů. Toto doporučení přesně zní: muž by měl za noc souložit s deseti ženami, ale ejakulovat by měl za celou noc, pokud je tlustý, dvakrát, a pokud hubený, jen jednou.
Tisícileté snahy církví o monopol na vše, co souvisí s duchem, snad ani není třeba rozvádět. Ať už jde o ducha v nehmotné podobě, nebo o spiritus sanctus v podobě hmotné, o etanol, který jej při křesťanském obřadu symbolizuje, a který si například skatoličtí kněží také monopolizují, při přijímání jej vypijí sami, věřícím jej nedají, ženou je do hospod, a pak jim nadávají santusáků. (Etanol si pak monopolizují i jejich sekulární „protějšky“, a vybírají z něj „spotřební daň“, dokonce vyšší než desátky.) …Ale i alternativní duchovní směry dnes trpí obrovskou komercializací, snahami o monopolizaci4, a vnášením dezinformací, které mnohé odrazují, a naopak přitahují takové lidi, kterým se zase jiní chtějí vyhnout.
V neposlední řadě se musíte umět zorganizovat. To je to, co oni ovládají, a co vám nechtějí nedovolit. Ať už tím, že vám v tom, abyste se organizovali, zabrání silou, svými „zákony“, nebo tím, že vám budou vykládat o „individualismu“. A pokud nějaké organizace vzniknou (nebo je i sami založí) povedou je pomocí svých infiltrovaných loutek tak, aby ve vás vzbudily odpor.
A úplně na prvním místě musíte být navzájem solidární. To jsou oni v nejvyšší míře. Ani z politiky nikdo neodejde bez „trafiky“, a pokud jde o ona tlustá střeva, právě ta vám tlučou do hlavy příklady miliardářů, kteří zkracovali, nadělali miliardové dluhy, a ostatní miliardáři se na ně složili, dluhy za ně zaplatili, a dali jim dalších pár miliard, ať si zase hrají. Vykládají, že oni mají jinou psychiku, že to „nevzdají“. Tím to asi nebude. Mnoho bezdomovců by to taky nevzdalo, kdyby jim někdo dal pár miliard. Takže to spíš bude o tom, že když budete v problémech vy, dnes už vám nikdo nic nedá.
„Nebýt jako oni“ tedy znamená, že nebudete schopni a ochotni se bránit, budete žít v nedostatku, nebudete mít sex, budete přijímat ideologie, které vám oni předkládají a kterým sami nevěří, nebudete schopni se zorganizovat a nebudete navzájem solidární. Tedy, budete přesně tam, kde vás chtějí mít!
1 Jakékoli nutkavé jednání a sebepoškozování je také známkou, že jste „pod vlivem“ nějaké skupinové duše. Sebepoškozování je i popisováno jako specifická forma návykového chování, jako nelátková závislost.
2 Často používaný výraz novořeči „sebevražedný útočník“ samozřejmě nereflektuje skutečnost, že u fanatiků, kteří tyto útoky provádějí, není žádné sebe, a nemůže tedy jít o sebe-vraždu.
3 Například R. Schulting: War without warriors? The Sixth World Archeological Congress, 29 June – 4 July 2008, University College Dublin
4 Například požadováním po účastnících různých seminářů, aby podepsali prohlášení, že informace, se kterými se na nich seznámí (a které jsou často obecně známé), nebudou nikde šířit.
Foto: Banksy
