Jak vědět, který prací prostředek je nejlepší? Praním v běžném pracím prášku barvy blednou. Používáním nového, však barvy zůstávají zářivé – jako nové! Navíc přípravek obsahuje bifidus esensis a ten dělá dobře mému zažívání. Vše v jednom. Volejte zdarma. Můžete si dát neodolatelně chutné játrové knedlíčky. Mé vlasy nejvíce září na slunci. Vlasy jsou až dvakrát zářivější. Nový přípravek pro zářivé vlasy! Nová zářící hvězda je doporučená všemi světovými výrobci.
Náš spotřebič pracuje pro vás, a za vás. Nemusíte se o nic starat, postaráme se rádi o vás. Naše realitní kancelář „Nejlepší bydlení“ právě fúzovala s prodejnou nábytku „Skříně na míru“. Bude to mít pro vás jenom samé výhody. Budete mít levnější tarif. Opravdu, nemůžeme vůbec spát kvůli tomu, abychom vám mohli posloužit. Aktivujte si tarif. Získáte výhody. Novinka pomáhá regenerovat. Odstraní skvrny, i od šmíru. Svěžest vydrží 24 hodin denně.
Tyto zářivé skutečnosti našeho skvělého a zářivého života jsem si jednou plně uvědomil u supermarketu. Dával jsem právě pětikorunu, která mi zbyla od pojízdného košíku, do špinavé, krvavě rozpraskané a opuchlé ruky bezdomovce. Zapáchal rozkládajícím se alkoholem a zkaženým hnijícím masem. Byl v pokročilém stádiu rozpadu, ale ještě žil. Z prasklin oteklé dlaně mu mokvala krev a vodnatý hnis. Podíval jsem se mu do očí, a on mi pokorně poděkoval za mizerný peníz. Přidal jsem mu ještě stovku. Styděl jsem se za sebe, za svoji rozmařilou rodinu se dvěma dospělými feťáky na krku. Ještě se nenaučili pracovat, ještě nikdy pořádně nepracovali a již stávkují. Pohrdají zdravím, mládím, společností, rodiči a vším. Nenávidí společnost a režim. To vše ovšem za peníze násilím vymámené od rodičů.
Bezdomovec nebyl nepříčetný. Byl to pohled člověka. Pohled živé bytosti z lůna vesmíru. Nebyl to tupý výraz ekonomicky myslícího automatu, byť třeba s atestací lékaře. Celý život pracoval. Přišel o zaměstnání. Neměl na nájem, žena jej již nepotřebovala a děti se rozprchly. Zůstal sám na ulici, s podobně postiženými individui. Teď skomíravě vegetoval na parkovišti u supermarketu. Neřekl mi to, ale věděl jsem to. Pravdu netřeba sdělovat. Pouze lež se musí neustále vykládat, ale stejně to není nic platné. Ačkoliv všichni dělají, že jí rozumí, nikdo ji stejně nechápe.
Bezdomovec poodešel. Přišoural se k majiteli nového Mercedesu, který otráveně překládal obsah svého přeplného vozíku do kufru svého auta. Odmítnul jej s nějakou výtkou. Snad, aby šel pracovat. Patrně na něj, aby jeho odulé břicho bylo ještě oblejší, a jeho nákupní vozík ještě plnější. Majiteli vozu bylo zjevně nepříjemné, že rozhovorem s bezdomovcem na sebe přitahuje nežádoucí pozornost kolemjdoucích. Pro příslušníky vyšší třídy vozů je jistě nemilé, když si někdo všimne, že chodí nakupovat do podřadných marketů, jako jimi opovrhovaná spodina. Činí tak, aby ušetřili. Jsou to vlastně ještě větší chudáci než, ti které oni sami vyrobili. Až chudina chcípne, zajdou i oni. Zářivě bílé barvy jim nebudou nic platné.
Kdo z těch odulých lidožravých vepřů, kdy poznal smrt? Zatím před ní utíkají nabízením zářivě bílých barev hlupákům, které dělají z druhých, a v konečném důsledku také ze sebe. Zatím pořád ještě rychle ujíždějí před smrtí pomocí ukradené cizí pohonné síly. Zdrhají, odule narvaní v drahých autech. Zatím před ní utíkají doporučováním poctivé práce druhým – ovšem na ně samé. Ještě nepoznali tu úžasnou svěžest smrti, která rozkoší zajásá, až se jim zahryzne do jejich tučného krku.
Bezdomovec bezdomovců, Bůh nebydlících, který vládne surovou rukou všem bydlícím, jehož jméno je Smrt. Budiž pochválena, spáso trpících, soucitná úlevo od utrpení. Budiž požeháno milosrdenství pro opuchlé, krvavé a hnijící ruce na mizerném parkovišti shnilého světa. Jedině ty jediná jsi zářivě bílou a všechny ostatní barvy před tebou blednou, a zjevuje se jejich zažraná tmavá a hnusná špína.
