Skončila konference v Karolinu na téma odchodu lékařů v rámci protestu "Děkujeme, odcházíme", kde jsem přišel s občanskou troškou do mlýna. I zatvrdil jsem se a neutíkal na demonstraci odborářů a kolegů z Proaltu, která již pilně probíhala o pár ulic dál. Nejsem důchodce posedlý konzumem nebo bídou, abych běhal z jedné akce na druhou. Zvlášť, když řádní pracující respektují nevyhlášené nařízení vlády, že mají sedět doma na zadku a že se nemají do ničeho míchat. Televize jim pak večer řekne, jak to doopravdy bylo, tak kam by chodili. Navíc jsem si na četce přečetl, že na mé vysokoškolské kolegy v ulicích dohlíží policie, aby náhodou nezabloudili a někdo je pak nenapadl.
Policejní mluvčí mne ujistila, že příslušné orgány jsou v pohotovosti, ale prý jim nepůsobíme žádné problémy, těm orgánům, a vynesla poslední mediální trumf: "Pro případ jakýchkoli problémů má policie připraveny příslušníky speciální pořádkové jednotky." Tak to je fajn, zase jedna dobrá zpráva. Pedagogové, invalidi na vozících a odboráři byli jištěni dokonce dvakrát. Naštěstí nám ti omoni po komunistech zbyli a jsou na zvednutí telefonu zmobilizovatelní, díky tobě Pane.
I vrátil jsem se do našeho jezuitského domu na Ječné, že si vyperu a konečně dočtu nový román Umberta Eca "Pražský hřbitov". V knize vystupujeme v ohavných barvách společně se zednáři, karbonáři, spiklenci, anarchisty, členy tajných spolků a tajnými agenty všech policií světa, neb je to dílo nesmírně vtipné. Vrchní rabíni se prý scházejí na pražském židovském hřbitově jednou za sto let, aby korigovali strategii k ovládnutí k světa. Doufám, že si tentokrát pozvali i české zástupce veřejno-právní televize a rozhlasu. Ti by jim mohli dávat lekce na dalších sto let dopředu.
Převzato z Umlaufovin
