Na odborníka v čele důležitého rezortu je to trochu velký omyl. Představme si, že pan doktor Julínek bude dávat narkózu a podá medikamentu čtyřicetkrát víc. Pak už chirurg neprovede operaci, ale pitvu. Nebo se pan Julínek nezmýlil a špatné číslo uvedl úmyslně, aby obhájil svojí nepovedenou reformu. Pak se ovšem nabízí další otázka – k čemu potřebujeme ministra, který celému národu lže?
Stále se ještě nikdo nezabýval faktem, že kdyby pan ministr nejprve dohlédl na předražené léky, dodávané farmaceutickými firmami, pak nemusel dělat reformu žádnou. Miliardy, které dostal za úkol ušetřit, by snadno získal z obchodu s léky a nemusel by je ždímat z kojenců a starých lidí. Když tedy chce nový místopředseda ODS David Vodrážka vysvětlovat lidem blahodárnost vládních reforem, může začít zrovna zde.
Podle nejnovější zprávy prohlásil Mirek Topolánek, že ke změně poplatků dojde, neboť koalice není schopná udržet jejich současnou podobu. Tento výrok může být považován za příklad sebereflexe, kterou sliboval pan premiér za sebe i celou ODS. Nebyl by spíš na místě výrok, že asociální krok vlády s plošnými poplatky byl šlápnutím vedle? Říci poslancům ve sněmovně, že si vláda tento úlet uvědomuje a sama navrhuje změnu zákona? A ještě jedna otázka by byla v otázce poplatků na místě – když už individuální dotace zdravotnictví musí být, proč se příslušné ministerstvo tak brání sociálně šetrnému německému modelu a vymýšlí vlastní cestu, nelogickou a nepřehlednou?.
