Zhoubný vliv referend nám předvedlo referendum na Krymu. Na jeho případě názorně vidíme, jak to špatně dopadá, když se dělá referendum v krimu (rozuměj v kriminále). Naši nespokojení občané se přesvědčili, co se může otřesného stát, když o něčem rozhodují většinoví občané, tzv. hlupáci.
Díkybohu, že naši občané jsou rozumní a žádná referenda nepožadují, neboť jinak by naše krásná zem byla připojena k Rusku. Každému je přece jasné, že výsledkem každého referenda a přímé demokracie může být pouze totalitní návrat do Svazu sovětských socialistických republik. Všechna masová hnutí měla vždy za následek totalitu. V minulém století rudou nebo hlavně hnědou, v našem století v bleděmodrém tu samou.
Můžeme být šťastní, že u nás je mnohem méně hlupáků, kteří chodí k volbám, než tomu bylo na Krymu. Díky bohu, že většina našich občanů žádná referenda a přímý podíl na moci nepožaduje. Naše demokracie není ještě dokonalá. Ve správném kriminále (krimu) je účast u voleb buď nulová, nebo stoprocentní.
Ve správné demokracii se volí odborníci sami sebou. V nejsprávnější demokracii se žádné volby a referenda nekonají, nikdo tam k žádným volbám a referendům nechodí. Ušetří se tím peníze, které se mohou věnovat na dobročinné účely (dobrodincům).
Kde jsou volby a referenda, tam vládnou staré struktury, temné síly, organizovaný zločin, plánované hospodářství a především blbá nálada. Přece byste nechtěli zase sbírat céčka a zavařovat okurky.
Protektorátů jsme si užili za posledních několik století více než dost. Proto je požadování referend a přímých demokracií krajně nezodpovědné. Chceme-li být svobodní a samostatní, nesmíme volit a rozhodovat, a musíme být členy ochranných aliancí, takových jako je například dohoda mnichovská, varšavská nebo severoamerická.
Většina občanů je hloupá, a proto nemůže rozhodovat v takových důležitých věcech, jako je například existence států, demokracie, paktů a světových válek. Za ně musí rozhodovat kompetentní odborníci. A to odborníci na chytrost, diplomacii, lhaní, klamání a podvádění. Na takové vědecké obory výšin ducha je prostý občan krátký. A ostatně na to nemá ani žaludek a mozek.
Jak je naše demokracie správná, vidíme nejlépe z toho, když jde do tuhého. Pak se všichni rozhádaní politici a štěkající média náhle unisono semknou do jednotných a pevných šiků Národní fronty a jako lvi bojují za demokracii. Když jde o takové podřadné věci, jako je například pustošení vlastního státu a obyvatelstva, pak se opět demokraticky rozdělí a vesele hašteří.
Občan potřebuje klid a mír k práci a dobrému zažívání. Chce se věnovat věnovat svým zálibám, rodinám, dětem, nezaměstnanosti, hypotékám, exekucím, státním dluhům, žaludečním vředům, televizi, sportu, internetu, vaření, pomluvám, chorobám, alkoholu, drogám, autům, stresu a dalším tisícům a tisícům náramných, úžasných a zbytečných věcí, na kterých tolik svým životem lpí a závisí.
Poctiví, slušní a poslušní občané jsou vděční, když je někdo obětavě chrání před agresivními vlivy z okolního světa, kde zuří terorismus a demokracie. Přičemž nezapomínejme, že demokracie je tak hnusná a odporná, že ji zásadně vždy vnucujeme jen druhým. Demokracie, kterou nám nedělá někdo druhý, není tou pravou demokracií. Každý rozumný a loajální občan akceptuje, že demokracie je opakem totality, například diktaturou komunismu a fašismu naruby.
