Znalostní společnosti a digitalizace informací: Jsme pozadu!

V úterý 26. května 2009 uspořádalo české předsednictví EU ve Vencovského aule VŠE v Praze konferenci "Digitální zpřístupnění kulturního dědictví". Pokusím se vám podat co nejhutnější informace o této akci z pohledu nezávislého pozorovatele, který nepracuje přímo v oboru.

Pořadatelem bylo Ministerstvo kultury ČR ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, která vypracovala dramaturgii konference, a v osobě náměstka ředitele Národní knihovny Adolfa Knolla konferenci řídila (a díky osobním kontaktům pana náměstka také zajistila účast většiny kompetentních řečníků), VŠE poskytla prostory pro konání konference. Program konference, jména a pozice přednášejících najdete na www.diginforum.cz, kde by měly být k dispozici od 28.5.2009 také prezentace přednášejících. O akreditaci požádalo 200 posluchačů, skutečně se zaregistrovalo 170 příchozích, z toho asi 50 zahraničních. Událost zaštítili osobní účastí nový ministr kultury Václav Riedelbauch i rektor VŠE Richard Hindls. Ačkoliv to nebývá zvykem, pan ministr pobyl v sále po dobu první čtvrtiny programu.

Detaily přednášek si zájemci nastudují z internetu, zmíním se jen krátce o tom, co mne z jednotlivých vystoupení zaujalo.

Horst Forster, Německo, EU Iniciativa "Evropská digitální knihovna":
Věnoval se historii iniciativy vyvolané dokumentem i2010 a limitující problematice autorských práv.

Jill Cousins, Holandsko, "EU Europeana, druha etapa":
Názorně předvedla jak www.europeana.eu naplňuje záměr, se kterým byla vytvořena, totiž integrovat do jednoho portálu evropské kulturní dědictví na příkladu užití hesla ART NOUVEAU ve vyhledávači Europeany. Server nabídl z databází digitální knihovny nejen artefakty-objekty, ale také "vitráž od Alfons Miša" (pan Knoll ruče pani Cousins opravil výslovnost na Mucha). Následovala audio ukázka ze skladby Alberta Schőnberga . Nicméně také Europeanu dosud trápí dětské nemoci. Zkuste zadat bohatě vybavené heslo Frantisek Kupka (stovky nalezených položek z francouzských sbírek), poté ještě jednou s diakritikou a nenajdete odkaz žádný.

Phillip Ramsdale, Velká Británie, "Numeric" – statistická studie digitalizace evropského kulturního dědictví":
EU si zadala vypracování studie, aby získala podrobnější vhled do problému, jehož rozsah si jen zhruba uměla představit. Přednáška byla spíš nástinem hledání metodologie, jak uchopit všechny souvislosti digitalizace od volby vhodné terminologie po stanovení vyhovujících vzorků dat až po pokus finančně vyčíslit náklady a výnosy s digitalizací spojených, než prezentací získaných statistických dat. Více o problematice, ale také navrženém názvosloví na www.numeric.ws .

Regina Varniene-Janssen, Litva, „Využití strukturálních fondů k digitalizaci litevského kulturního dědictví“:
Prezentovala jak osvíceně rozumí vláda této malé baltské země spojení pojmů Znalostní společnost, Ekonomická prosperita a Digitalizace kulturního dědictví, a jak je schopna podpořit tyto aktivity penězi z EU. Pro nás velmi poučné.

„Gallica: vzhůru k Francouzské digitální knihovně“:
Toto téma měl podle programu představit ohlášený Bruno Racine, nahradil jej však Gerald Grunberg, který popsal historii francouzského úsilí, jeho dosavadní výsledky a plány. Mimo jiné uvedl, že projekt knihovny Gallica (http://gallica.bnf.fr/) obsahuje již nyní kolem 350 000 knižních dokumentů, a od září 2007 bylo započato s masivní digitalizací až 100 000 knižních dokumentů ročně a poskytováním inovovaných služeb. Popsal plány o implementaci placených přístupů k chráněným dokumentům. Stejně jako v následné prezentaci španělského projektu jde také zde současně o ambiciózní podporu zahraničních frankofonních komunit.

Christa Müller, "Projekt digitalizace rakouských novin za léta 1716 až 1938" (http://anno.onb.ac.at/):
Projekt autorka představila  na příkladu vydání Prager Tagblatt ze dne 22. listopadu 1916, které začíná zprávou „Unser Kaiser tot“ a pokračuje nostalgickou kresbou na první straně s podtitulem „Kaiser Franz Josef als Jäger in Ischl“. Jó, to byly časy. I pro nás zajímavý zdroj informací.

Milagros del Corrai Beltran, Španělsko, "Biblioteca Digital Hispanica, most mezi Evropou a Latinskou Amerikou":
Projekt nezapře ambice podobné těm francouzským, tentokrát také podporou hispánských jazykových komunit po celém světě. Přednášku uvedla paní Beltran spuštěním zdařilé standardní prezentace, dostupné na http://bibliotecadigitalhispanica.bne.es/R?RN=843588480 .

Adolf Knoll, "Národní knihovna, Manuscriptorium":
Autor příspěvku představil projekt, ve kterém naše instituce hraje významnou roli iniciátora a mezinárodně respektovaného metodického pracoviště. Více www.manuscriptorium.com .

Gunnar Sahlin promluvil o aktivitách Národní knihovny Švédska, jejíž problémy jsou s ohledem na počet obyvatel a velikost ekonomiky v rámci EU poučné i pro nás.

Konference naznačila odpovědi na některé často kladené otázky:

Co je to kulturní dědictví?
Zdálo by se, že pouze ta část produktů kultury, která se týká výsledků umělecké činnosti. I konferencí naznačené trendy ukazují, že praxe záběr tohoto pojmu podstatně rozšířila. Nejspíš zahrnuje cokoliv, co člověk vytvořil od dnešního dne do minulosti a co lze a stojí za to v digitální podobě zaznamenat, uchovat a internetem šířit.

Co jsou to digitální knihovny?
Stále více jsou to převážně virtuální instituce shromažďující, zpracovávající a poskytující multimediální data o kulturním dědictví. Jejich prestiž a budoucnost je závislá na finanční síle, vyspělosti používaného programového vybavení a objemu dat, který jsou schopny rychle zpracovat z co nejšířeji pojatého okruhu lidských činností (tedy zdaleka ne jenom data o knihovních dokumentech).

Trendy, na které konference upozornila

  1. Bouřlivě se rozvíjí budování sítí digitálních knihoven-serverů spolupracujících na pořizování, zpracovávání a poskytování multimediálních dat. V těchto sítích se profilují silné servery, které často data přímo nepořizují, (jejich pořizování většinou outsourcují), zato podporují vytváření hroznů institucí, jejichž dílo metodicky ovlivňují, smluvně využívají a přetvářejí v aplikace a produkty s vyšší přidanou hodnotou.
  2. Nastává doba masivní digitalizace výsledků činností člověka ze všech dostupných oborů. Jsou vyvíjeny nové vyspělé softwarové nástroje schopné v databázích nejen vyhledávat, ale i kompilovat z nich výsledky podporující, doplňující či spoluvytvářející expertní a poradenské produkty.
  3. Smysluplné jsou aktivity pouze silných institucí, protože projekty jsou příliš finančně náročné.
  4. Digitalizace dokumentů do databází je pojímána jako proces tvorby základních kamenů stavby Znalostní společnosti, ta je zase chápána jako nezbytná podmínka kulturní a ekonomické konkurenceschopnosti států a kontinentů.
  5. Dochází ke vstup soukromých investorů do digitalizačních projektů (Google), kteří jsou ale limitováni tím, že nevlastní přímý přístup k největším sbírkovým fondům. Zato mají k dispozici výkonný, pokročilý software, umí dobře koučovat najaté právní firmy a prostřednictvím širokého vějíře poskytovaných služeb mají mnoho zákazníků, kteří jejich servery považují za první vstup do světa informací. Nastává čas napínavého očekávání. Kudy se bude ubírat další vývoj na internetu? Bude mít navrch soukromá iniciativa založená na komerčním úspěchu, žijící z prodeje reklamy a placeného přístupu k informacím, nebo „vládní“ podnikání v tomtéž? Naráží tu na sebe dva světy. Oba se vzájemně potřebují, ale také blokují svoje zdroje. Ideální by byla syntéza. Ten ryze komerční svět je zdrojem rychlých zpráv, ale také komentářů ovlivňující veřejné mínění a vykonávající funkci četníka exekutivní moci. Svět podporovaný iniciativou i2010 zatím otevřeně nedeklaruje, že hodlá ten komerční zahrnout do svého, z povahy věci to tak ale musí v budoucnu dopadnout. Může potom dojít k velmi povážlivému stavu, kdy administrativa EU bude ovlivňovat prostřednictvím informačního portálu, který se dnes tváří nevinně jako www.europeana.eu , veřejné mínění, jde přece jenom o nejsubtilnější formu transformovaných peněz – o informace, které mají nadto schopnost ovlivňovat politiku.
  6. Je znát urputná snaha vyřešit omezení daná respektováním autorských práv a stále neaktuálním stavem legislativy obecně. Ať už jednáními s jejich držiteli, nebo návrhy na změnu legislativy. Volně přístpné dokumenty (public domain) představují pouze malou část sbírkových fondů. Omezenému přístupu podléhá 75 – 80 % dokumentů. Pokud se podaří v dohledné době tento problém vyřešit, dojde k rychlému oživení obsahu tzv. kulturních webů o aktuální žurnalistiku a poté o propojení se sociálními sítěmi. Důležité bude, nad tím celým bude vykonávat kontrolu. Pokud by nitky vedly do Bruselu, například u www.europeany.eu , nabízí se orwelovské vidiny. Ale stejné mne napadají u GOOGLE_ALL, viz také předchozí bod 5.
  7. Dochází k mezinárodní standardizaci protokolů jimiž jsou data pořizována i ke standardizaci popisů těchto dat.
  8. Vznik nových informačních zdrojů znovu připomíná naprostou nezbytnost důkladného studia osmi až dvanácti v informatice nejrozšířenějších světových jazyků, mezi něž rychle nastupuje také standardní čínština. Je nasnadě, že dobře jazykově vybavenému uživateli se pak bez omezení státní a národní příslušností, nebo sociálním statusem na serverech digitálních knihoven otevírá ještě nedávno nedostupný vesmír informací, bude jen na uživateli, zda informace přetvoří ve znalosti. A to i tehdy, pokud budování našich národních serverů bude mít zpoždění, což samozřejmě není návodem jak jazykovými znalostmi nahradit úsilí o budování národních databází. Nakonec jejich přinejmenším anglické verze již dnes majitelům přinášejí širší okruh zákazníků. Takže nejen informační expanze k nám, ale nabízí se samozřejmě taky opačný směr.

Jak jsme na tom s digitalizací kulturního dědictví v ČR?

Státní kulturní politika České republiky na léta 2009 – 2014, kterou schválila vláda usnesením ze dne 19. listopadu 2008 č. 1452, viz. detaily na http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-politika/statni-kulturni-politika-na-leta-2009-2014-4892/ obsahuje v bodech 3.6. a 3.7. úkoly a opatření na podporu digitalizace, bohužel v čase, kdy ostatní vyspělá Evropa na projektech již nejméně 10 let spěšně pracuje a chápe je nejen jako památkářsko-vzdělávací aktivity, ale především jako nezbytnou podporu konkurenceschopnosti národní vědy, vzdělávání i reálné ekonomiky. Znění stěžejních doporučení Evropské unie o iniciativě i2010 Digitální knihovna a Znalostní společnost ke stolům českých vládních byrokratů dosud nepronikly (na rozdíl třeba od zmíněné Litvy), a tak úkoly týkající se digitalizace obsažené v usnesení vlády jsou pozdní a nedostatečnou reakcí nejen na doporučení EU, ale hlavně na světové trendy. Nepochybně kvalitní jsou některé naše dlouhodobé digitalizační projekty Národní knihovny (www.nkp.cz), například www.manuscriptorium.com a www.kramerius.nkp.cz . Více informací o stavu digitalizace v NK ČR najde zájemce na info-portálu www.kramerius-info.nkp.cz . Obdivuhodná je dlouhodobá aktivita Národního filmového archivu vedeného ředitelem Vladimírem Opělou, viz. informace na www.nfa.cz . Zbývá však řada dalších našich institucí bez výrazných aktivit a výsledků. Ale hlavně, to co v Česku kvalitně digitalizujeme, je jen NEPATRNÁ ČÁST toho, co by digitalizováno mělo být. Zatím jsou u nás projekty digitalizace limitovány nedostatkem financí (podfinancovány jsou v řádu stovek milionů Kč ročně) a proto zaměřeny především na priority odvozené od naléhavosti dlouhodobé ochrany vzácných dokumentů, nebo záchranu těch, které byly vyrobeny nekvalitními technologiemi a hrozí jim zničení.

V souvislosti s nedostatkem vyčleněných financí a uvědoměním si návazností vyplývajících ze současných světových trendů stojí za to znovu připomenout projekt nové budovy NK (Blob) jako technologicky a finančně nedomyšlený záměr a ztrátu drahocenného času. Stručně řečeno, hlavní smysluplný impuls postupu v této oblasti na národní úrovni musí přijít od vlády formou usnesení, obsahujících úkoly a opatření pro ministerstva (nejen kultury) a promítnutých do finančních kapitol státního rozpočtu. Stále naléhavěji vystupuje nutnost zapojit do digitalizace přinejmenším metodickou pomocí také instituce nestátní (církve, soukromé vlastníky velkých sbírek atd.). Dlouhodobé chvályhodné iniciativy zdola jsou nyní to hlavní, s čím se můžeme v mezinárodním porovnání pochlubit, bohužel ne promyšlenou dlouhodobou vládní strategií spojenou jak s rozvojem Znalostní společnosti, tak její informační základnou, Digitalizovaným kulturním dědictvím. To, jak se stavěly k iniciativám EU i2010 všechny naše vlády v prvních letech 21. století, jen podporuje volání po co nejrychlejší účasti České republiky v integraci do EU.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments