Obránce vlasti, vojín Čermák
Kromě toho, že elegantně zesměšnil celé vedení naší slavné demokratické armády se zvláštním důrazem na osobu pana ministra, poskytl méně bystrým, či ve formalitách utopeným jedincům, názornou ukázku toho, jaký charakter má česká armáda, kdo je a není žoldák. Otevřené obavy, že by jeho příklad mohli následovat i jiní „obránci vlasti" svědčí o tom, že ve skutečnosti ani nejvyšší armádní místa nemají falešné iluze o charakteru vlastního mužstva. Žoldáctví není primárně právní kategorie, je to mentální stav, specifický vztah člověka k ostatním lidem a penězům. V něm je člověk schopen za peníze tyranizovat, zraňovat či zabíjet lidi ve vzdálené zemi, které nikdy neviděl a kteří neudělali nic členům jeho rodiny ani národa. Je naprosto jedno, kdo je zaměstnavatelem, jde o peníze, a on je profesionál. Žoldák je totiž synonymum pro specifický typ nájemného vraha, nic víc.
O tom, že žoldnéřská armáda je pro obranu státu naprosto nevhodná, věděl už Niccolo Machiavelli. Pevně věřím, že Česká republika se nikdy v budoucnu nedostane do situace, v níž by se s touto starou pravdou musela seznámit na vlastní kůži.
Převzato z blogu Nautilus
