Nebylo mi jedno, když za minulé vlády naše republika ztratila zbytky nezávislosti (i úrovně) a na post ministra zahraničí byla jmenována tragikomická figura. Není mi jedno, když dnes nová vláda, od které si mnozí dost slibovali, bude mít na pozici ministra zahraničí ctižádostivého politika, který chce vždy víc, než na co stačí, a udělá pro to vše
Bývalý šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maaßen, který byl vyhozen kancléřkou Merkelovou poté, co odmítl zasáhnout vůči demonstrujícím proti kriminalitě ilegálních migrantů v Saské Kamenici v létě 2018), vyzývá jako jeden z prvních signatářů k podpoře Berlínské deklarace o svobodě projevu. Podepsalo ji 150+ německých novinářů, právníků, vědců a dalších osobností veřejného života.
Rusko se zde staví do role „rozumného prostředníka“, který chce, aby se Íránci a Arabové domluvili sami, čímž elegantně vyšachovává USA z pozice hlavního arbitra.
Teherán mluví z pozice síly. Tvrdí, že nemá co ztratit, protože už nyní čelí masivním útokům.
Teď právě proběhly kulaté narozeniny podřipského kulturního Svěrače a scéna ve stopadesáté jeskyni od centrálního světového dění připomíná Ladovu obrazovou skrumáž v Jedové chýši v Praze. Kritizovat se nesmí nic a připomenout nálepku Svěrače na jakýchsi listinách s výrazy Sprcha a Rak je nežádoucí. Tato skutečnost se raději obchází humanistickým Koljou, který už ovšem mezitím vyrostl k nepoznání. Dneska má podobu Putina.
Pane docente, jak hodnotíte vývoj v naší a světové akademické a vědecké komunitě za posledních 30 let? Přibližně na přelomu milénia se situace začala postupně, a pak stále rychleji, zhoršovat.…
Donaldova politika je jako holub, co sedí na lampě a najednou vidí dva dědky hrající šachy. Přiletí, zamává křídly, rozjebe všechny figurky, vykálí se na šachovnici a odletí si zpátky zase sednout na lampu čumět kolem sebe.
Toto prohlášení UNCPGA zatím v ČR zveřejnila jen Naše pravda a to 12. března 2026. Škoda, že česká vláda neadoptuje ani tento velmi opatrný tón, který však přesto jasně konstatuje, že USA a Izrael porušily mezinárodní právo i Chartu OSN.
Strach jsem ztratil teprve ve vězení, kde jsem přestal vidět rozdíl mezi vězni politickými a nepolitickými a kde jsem zažil při své desetidenní hladovce v litoměřické věznici pocit téměř absolutní svobody. Teprve tam jsem zažil kompletní ztrátu strachu a závislosti dokonce i na tom vězeňském žrádle.