Střípky z Ukrajiny
Batalion Donbas * Petro Krvavý * Psaki posílá 6. flotilu ke břehům Běloruska a plyn ze západní Evropy do Ruska
Batalion Donbas * Petro Krvavý * Psaki posílá 6. flotilu ke břehům Běloruska a plyn ze západní Evropy do Ruska
Když pozoruji, kolik Čecháčků nadšeně podporuje trestnou výpravu Kyjeva proti odbojnému východu Ukrajiny a jak horují pro územní celistvost Ukrajiny hlava nehlava, tak si říkám, že by jim měl někdo připomenout několik momentů z novějších českých dějin. Například vznik republiky v roce 1918…
Naše země bude používat vojenskou sílu, klidně i jednostranně, když to naše klíčové zájmy budou vyžadovat, když budou naši lidé ohroženi… (Vladirack Hussejnovič Putbama)
V každém případě naděje Ukrajinců upínajících se k pomoci ze Západu zůstanou téměř jistě neoslyšeny a ukrajinskou společnost nečeká nic dobrého. Věřitelská „pomoc“ Západu je dovede z deště pod okap. Západ svou ambiciozností a nenažraností proměnil Ukrajinu v tavící kotel na periferii Evropy.
Mně a Čechům, kteří se mi podobají, vytýkají, že nejsme dost vděční Americe. Já namítám: A proč a za co bychom měli být vděční? My jsme tam nechtěli emigrovat a neusilovali jsme o občanství této země.
Jeho notorická nenávist vůči Rusku je známa a už vlastně nezajímavá. Zajímavé ale může být sledovat, jak vznikla, kde jsou její kořeny, a neexistují-li i její mezinárodní souvislosti – např. s Wolfowitzovou doktrinou.
NATO přichází s novou vojenskou doktrínou: Rusko je nutné prohlásit za stálé ohrožení. NATO chce vojensky sjednotit rozpadající se EU tím, že jí ukáže nového nepřítele. A pochopitelně se našel i další parádní důvod, jak okrást občany EU a jak je připravit o zbytek demokracie.
Televizní stanice PBS včera večer vysílala dokumentární film „Sýrie: Zbraně povstalců“, který popsal, jak Spojené státy na utajené základně v Kataru provádějí výcvik opozičních bojovníků. Zejména je učí, „jak dobít vojáky, kteří zůstali naživu po útoku.“
Jaká tedy je ta naše domácí demokracie? Jak fungují instituce státu? Jak se uplatňuje v praxi právo? Je rovné, anebo spíše selektivní? Hájí politické strany zájmy opravdu celé veřejnosti? A co to je ten veřejný zájem? Co dobré mravy? A co vzájemná solidarita a obyčejná mezilidská slušnost? A co nakládání s veřejnými zdroji a jejich kontrola? A co naše vyrovnání se s minulostí? A co občanská společnost?