30 let jsem se z balkónu koukal na tuhle továrnu. Kromě mojí babičky a tety tu pracovalo mnoho známých. Je mi hodně smutno. S Bangladéší ta likvidace továrny nemá mnoho společného. Je otázka času, kdy pracovní podmínky u nás se zhorší natolik a v Bangladéši o něco zlepší, tak, že z Asie na nás budou koukat jako na zaostalou zemi 3. světa. Nadnárodní kapitál znamená otroctví a genocidu. V tomto si nemáme co závidět. Zkáza podniku OP souvisí s tunelováním podniku manažery a likvidačními kroky. Jen z malé části na to všechno mohla mít vliv levná pracovní síla jinde. U nás šičky pracují za minimální mzdy dlouhodobě a ty ze zahraničí i za nižší. Ceny značkového oblečení OP se už dávno pohybovaly na podobných úrovních, jako levný textil z východu. Kolikrát to bylo i o naivitě spotřebitelů či hlavně a především o nenažranosti manažerů. OP i při problémech si drželo nadstandartní organizační strukturu, která byla bohatě přeplácena z práce dělnic pracujících až v otrockých podmínkách. Přeplácení manažeři nejen že za podnik nedýchali, ale ještě dělali všechno pro potopení podniku.
Výsledkem působení neoliberálních asociálů je genocida Čechů i Bengálců. Záchrana lidstva bude spočívat v izolování takových hovad, aby nemohla škodit společnosti. Lidská práva jsou hodně důležitá. Zdroj jejich porušování je nadnárodní kapitál a vlády a tajné služby zemí, úzce s nimi propojené. Zkráceně to lze nazvat, že za to může neoliberalismus. Severokorejský režim je lidštější než liberalismus. Egoističtí cyničtí asociálové totiž ještě neřekli poslední slovo.
Už tady zas prudíš kolovrátku? Ty šičky pracovaly u těch nejfajnovějších západních firem. Když sikoupíme zboží které v potu tváře vyrobily, nepodpoříme je, ale zvýšíme zisk jejich zaměstnavatelů. Ony stejně budou dál živořit na hranici existence. Jim zaměstnavatel kvůli tomu nepřidá ani cent.
Čím více se bude bránit globalizaci a podnikání v Bangladéši, tím déle tam bude chudoba a tudíž i otřesné pracovní podmínky. Bohužel měli tu smůlu, že dlouho neměli kapitalismus. Nezbývá než doufat, že tam začne vyrábět mnohem více Západních korporací, protože ty jsou schopny zaměstnancům vyplácet i osminásobně vyšší mzdy než domácí podniky.
Každý z nás může Bangladéšanům pomoci alespoň tím, že si koupí něco z jejich produkce. Upřímě, nechápu, proč se je tolik lidí snaží připravovat o práci. Buďme alespoň trochu soucitní.
Odkaz na tuto relaci jsem dával již před časem i s diskusním komentářem (nevím jestli jenom na N. republice anebo i na OM.
Doslova za hrůzu považuji, že jde o prestižní západní značky, které se balíkují na otrocké práci těch lidí. O strašných pracovních podmínkách svědčí že byli pod hrozbou ztráty dvouměsíčního výdělku nahnáni do rozpadající se budovy. To je ta neviditelná ruka a „konkurenceschopnost“. To je proto, že nejsou prosazeny univerzální pracovní, ekologické a sociální standardy. To je ta daň za nízkou cenu dovezeného zboží i sesvojí odvrácenou stranou – úbytkem práce a stlačováním mezd na hranici přežití. To je ten Pickwickovský kapitalismus v plné parádě
5 komentáře
zajímavá zmínka o hlasování ČR v OSN za vlády modrých bolševiků
30 let jsem se z balkónu koukal na tuhle továrnu. Kromě mojí babičky a tety tu pracovalo mnoho známých. Je mi hodně smutno. S Bangladéší ta likvidace továrny nemá mnoho společného. Je otázka času, kdy pracovní podmínky u nás se zhorší natolik a v Bangladéši o něco zlepší, tak, že z Asie na nás budou koukat jako na zaostalou zemi 3. světa. Nadnárodní kapitál znamená otroctví a genocidu. V tomto si nemáme co závidět. Zkáza podniku OP souvisí s tunelováním podniku manažery a likvidačními kroky. Jen z malé části na to všechno mohla mít vliv levná pracovní síla jinde. U nás šičky pracují za minimální mzdy dlouhodobě a ty ze zahraničí i za nižší. Ceny značkového oblečení OP se už dávno pohybovaly na podobných úrovních, jako levný textil z východu. Kolikrát to bylo i o naivitě spotřebitelů či hlavně a především o nenažranosti manažerů. OP i při problémech si drželo nadstandartní organizační strukturu, která byla bohatě přeplácena z práce dělnic pracujících až v otrockých podmínkách. Přeplácení manažeři nejen že za podnik nedýchali, ale ještě dělali všechno pro potopení podniku.
Výsledkem působení neoliberálních asociálů je genocida Čechů i Bengálců. Záchrana lidstva bude spočívat v izolování takových hovad, aby nemohla škodit společnosti. Lidská práva jsou hodně důležitá. Zdroj jejich porušování je nadnárodní kapitál a vlády a tajné služby zemí, úzce s nimi propojené. Zkráceně to lze nazvat, že za to může neoliberalismus. Severokorejský režim je lidštější než liberalismus. Egoističtí cyničtí asociálové totiž ještě neřekli poslední slovo.
Už tady zas prudíš kolovrátku? Ty šičky pracovaly u těch nejfajnovějších západních firem. Když sikoupíme zboží které v potu tváře vyrobily, nepodpoříme je, ale zvýšíme zisk jejich zaměstnavatelů. Ony stejně budou dál živořit na hranici existence. Jim zaměstnavatel kvůli tomu nepřidá ani cent.
Čím více se bude bránit globalizaci a podnikání v Bangladéši, tím déle tam bude chudoba a tudíž i otřesné pracovní podmínky. Bohužel měli tu smůlu, že dlouho neměli kapitalismus. Nezbývá než doufat, že tam začne vyrábět mnohem více Západních korporací, protože ty jsou schopny zaměstnancům vyplácet i osminásobně vyšší mzdy než domácí podniky.
Každý z nás může Bangladéšanům pomoci alespoň tím, že si koupí něco z jejich produkce. Upřímě, nechápu, proč se je tolik lidí snaží připravovat o práci. Buďme alespoň trochu soucitní.
Odkaz na tuto relaci jsem dával již před časem i s diskusním komentářem (nevím jestli jenom na N. republice anebo i na OM.
Doslova za hrůzu považuji, že jde o prestižní západní značky, které se balíkují na otrocké práci těch lidí. O strašných pracovních podmínkách svědčí že byli pod hrozbou ztráty dvouměsíčního výdělku nahnáni do rozpadající se budovy. To je ta neviditelná ruka a „konkurenceschopnost“. To je proto, že nejsou prosazeny univerzální pracovní, ekologické a sociální standardy. To je ta daň za nízkou cenu dovezeného zboží i sesvojí odvrácenou stranou – úbytkem práce a stlačováním mezd na hranici přežití. To je ten Pickwickovský kapitalismus v plné parádě