Biopaliva nás stála již 22,6 miliardy korun. Byly to vyhozené peníze

Praha, 14. duben 2016 – Od roku 2010 do konce roku 2015 nás biopaliva přišla celkem na 22,569 miliardy korun. Ani tato rekordní částka však nevedla k naplnění cílů, pro které jsme je před lety zaváděli.

Od roku 2010 do konce roku 2015 nás biopaliva stála celkem 22,569 miliardy korun. To odpovídá ročnímu průměru ve výši 3,761 miliardy korun. V roce 2014 to bylo rekordních 4,796 miliardy, rok 2015 přinesl jen malou změnu a za biopaliva jsme byli nuceni utratit 4,691 miliardy. Cena klasických paliv je kvůli povinně přimíchávaným biosložkám vyšší, a tak museli motoristé loni při tankování vynaložit navíc částku 2,7 miliardy korun. K celkovému účtu za biopaliva je však třeba ještě připočítat za každý rok průměrně 1,4 miliardy. Tolik totiž stát tratí na tom, že biopaliva jako E30 a E85 byla z velké části osvobozena od spotřební daně. Stát tak od roku 2010 do konce roku 2015 nezískal 8,5 miliardy korun, které musel vybrat jinde.

Evropská unie si v roce 2003 stanovila, že v roce 2020 budou automobilová paliva obsahovat 10 % biosložky. Deklarovanými důvody pro toto opatření bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO₂. Žádného z těchto cílů nebylo, není a nejspíš ani nikdy nebude dosaženo. Dovoz ropy neklesá. Nová pracovní místa vytvořena nebyla, což dokazuje i trvalý pokles počtu zaměstnanců v zemědělství. Podle údajů ČSÚ se počet pracovníků v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství v roce 2014 proti roku 2013 nezměnil, bylo jich 97,7 tisíc. Mírně ale klesl podíl pracovníků v tomto odvětví na celkovém počtu zaměstnaných a to na 2,6 %, a to v důsledku nárůstu celkového počtu zaměstnanců v národním hospodářství.

Navíc ČR není schopna zajistit veškerou vlastní spotřebu biopaliv. Například v loňském roce se jich v ČR spotřebovalo téměř 400 tisíc tun. Tuzemští dodavatelé však dokázali vyrobit jen 270 tisíc tun. Nejen Česká republika tedy nepokryje vlastní spotřebu biopaliv a musí je dovážet. Dovoz palmového oleje do zemí jako Nizozemsko, Belgie, Španělsko či Maďarsko stojí za nárůstem jeho spotřeby z minulých let. Plenění indonéských pralesů sice přimělo české spotřebitele k nebývalé aktivitě a hromadnému bojkotu potravin, které tuto surovinu obsahují, ale jeho spotřeba roste hlavně kvůli biopalivům.

A jak to dopadlo se snížením emisí CO₂? Opět špatně. Při produkci biopaliv vzniká ještě více CO₂ než při výrobě staré dobré nafty a benzínu. Zvýšení produkce CO₂ při výrobě biopaliv je dokonce značné. Při výrobě paliva MEŘO z řepky olejky vzniká 5,3krát víc CO₂ než při výrobě nafty. Srovnání výroby lihu a benzínu vyznívá jen o málo lépe. Produkce lihu z pšenice vyprodukuje 5,1krát více CO₂ než výroba benzínu.