Byla jednou jedna modlitba

Zpráva z tisku: „Zvukař Jaroslav Hensl, který během listopadového mítinku při návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Lipníku nad Bečvou pouštěl Modlitbu pro Martu, se nedopustil přestupku. Rozhodla o tom přestupková komise, která případ odložila.“Špatně, všechno špatně. Ta zpráva je špatně – stejně jako všechny podobné – protože neustále omílá že šlo o Modlitbu pro Marku od Kubišové, jako kdyby byl dotyčný zvukař pohnán před přestupkovou komisi za to, že pouštěl právě Modlitbu pro Martu a kdyby pouštěl, co já vím, Kabát nebo zvuk cirkulárky, nikdo by ho za přestupek nestíhal. Jenže on byl přece stíhán za narušování předvolebního shromáždění, ne za pouštění nějaké konkrétní skladby. A každý takový by měl být stíhán, i kdyby v podobné situaci pouštěl hymnu.

To se ale nestane, protože jak přestupková komise právě rozhodla, předmětný skutek není přestupkem. A protože Modlitba pro Martu není ze zákona nijak privilegovaná (což není ostatně ani ta hymna) a toto rozhodnutí je tudíž třeba chápat jako precedent, nezbývá než uzavřít s tím, že narušování politických shromáždění těch, se kterými nesouhlasím, je v České republice zákonem chráněno (sic!).

Pro definitivní závěr ale budeme muset počkat až do té doby, než někdo na mítinku TOP09, na Českých lvech nebo na pietním shromáždění u příležitosti výročí vstupu do NATO pustí Internacionálu. Pak se teprve ukáže, jestli se platí stejný metr na všechny a jestli rozhodnutí úřadu v Lipníku bylo motivováno právním názorem, nebo politickým aktivismem.

Převzato z blogu Tribun

Stanův komentář: Je to pořád dokola. V Listopadu 89 jsme demonstrovali proti třídní justici, máme ji tady zpět jen s opačným znaménkem; a proti komunistické cenzuře, máme ji zpět v korporátní a neoliberální verzi. Až má z toho člověk dojem, že dnešním „demokratům“ na minulém režimu nevadila nespravedlnost a cenzura jako taková, ale v podstatě jen to, že obojí nemohli uplatňovat oni sami…