Život a smrt kapitalismu (1)

Když dnes hovoříme o kapitalismu, který je v terminální krizi, je třeba mít na paměti, že globální elity do značné míry přestaly své plány skrývat, jejich služebníci o nich zcela otevřeně píší. Pokud se v sovětských dobách ideologové buržoazie stydlivě skrývali za demokracii, lidská práva atd., teď se nemají za co skrývat a čeho se obávat, protože podle jejich pocitu nikdo již více „buržousta“ nepotrestá. Neexistuje země, odkud by vyskočily rudé armády – a tak „Bratrstvo Kočičí pracky“ slaví. Zdá se však, že se nebudou radovat dlouho, globální krize bezprecedentních rozměrů zasáhne i je. V tomto ohledu se, jak by řekl Isaac Asimov, pohled na současnou situaci z výšky jeví jako velmi vhodný.

 

K moci přišla ta nejhorší frakce vládnoucí světové třídy

Termín „Great Reset“  u nás chybně překládali (včetně mě samotného) jako „Velká přestavba, nebo nový start“. Jeden z mých korespondentů mě ale počátkem roku upozornil, že slovo „reset“ se správně v tomto případě přeloží jak „anulování“. Jde tedy o velké anulování celé předchozí historie, což přesně ukazuje na plány těchto lidí. 

 
 

Za co všechno může Rusko?

Rusofobie bude do doby, než se Rusko rozpadne na 50 zemí, dokud Rusů nebude jen 30 milionů, pak potřeba rusofobie zmizí. Tato šance byla v době největšího úpadku v 90. letech, kdy stačilo tak málo… Teď taková šance není – a odsud taková hysterie.